K volbám šlo málo lidí. Jaký to mělo vliv na výsledky?
Veliký. Volební účast se samozřejmě podepíše na volebním výsledku. V Ostravě šlo k volbám asi dvacet procent lidí. Můžeme to vysvětlit zhruba takto: dvacet procent ze sta je dvacet lidí a většina je jedenáct, takže jedenáct lidí rozhodlo, kdo bude senátorem. Vždy záleží, čí příznivci k volbám dorazí. Lidé často přemýšlí takto: Pokud ve druhém kole není kandidát, kterému jsme dali hlas předtím, tak k volbám nepůjdeme. Navíc se mohli nechat ovlivnit vyjádřeními strany, ke které cítí sympatie.
Jací lidé šli volit?
Lidé, kteří sledují politické dění a potřebují vyjádřit svůj názor.
Myslíte si, že k volbám šli ti, kteří se obávají pravicových reforem?
Samozřejmě, že se projeví i to, co říkáte, ale velkou roli hrají i osobní sympatie či averze. Takže to handrkování ostravské ODS s premiérem Nečasem o tom, koho budou podporovat ve druhém kole senátních voleb a koho ne, se rozhodně někde projevit muselo. Jenom bláhovec by čekal, že ne.
Výsledky vás tedy nepřekvapily?
Ne, spíše mě udivilo, jak se všechno spiklo proti Lianě Janáčkové. Ať udělala cokoliv, vytkli jí to. Sirky jsou reklamní předměty, které se běžně používají. Stejně jako zapalovače. Před pár lety mělo zapalovač jako reklamní předmět i ostravské krematorium. To nikomu nevadilo, přitom je to morbidní.
Někteří politici teď budou zastávat dvě funkce, třeba starosty a senátora. Je možné, aby je dělali plnohodnotně?
I já se tak ptám. Nedovedu si představit, že někdo může zastávat funkci hejtmana a senátora zároveň, jako Jaroslav Palas. Spravuje milionové majetky, předsedá různým spolkům a občanským sdružením. Kladu si proto otázku, jestli má jeho den tolik hodin, co můj.
