Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plyn a smrt. Před čtyřiceti lety explodoval most Pionýrů v Ostravě

  7:55aktualizováno  7:55
Exploze mostu spojujícího Moravskou a Slezskou Ostravu v listopadu 1976 patří mezi události, o kterých sice tehdejší tisk takřka mlčel, ale všichni o tragédii hovořili. Viník neštěstí dosud není znám.

Těžko k uvěření, že výbuch mostu Pionýrů v Ostravě měl „jen“ jednu oběť. | foto: Květoslav Kubala

Nebyl to dobrý nápad. Pod mostem Pionýrů, který překlenul řeku Ostravici, se táhlo i potrubí dopravující plyn mezi koksárnami Karolina a Vítězný únor.

Stačil mírný pokles jedné strany mostu vlivem poddolování a prasklinou v potrubí unikal plyn.

Nikdo však na závadu nepřišel, ačkoliv podle některých posudků mohl unikat několik dnů. Nepovšimnut však zůstal možná i proto, že různé „průmyslové“ zápachy byly tehdy v Ostravě poměrně běžné.

Ve čtvrtek 25. listopadu 1976 po páté hodině ráno po mostu projížděl trolejbus linky 105 plný cestujících a Škoda Felicia. V ní seděl jen řidič.

Jedna z cestujících z trolejbusu zemřela v nemocnici

„Udělali jsme pár kroků a já říkám manželovi: Podívej, lampa hoří. Vtom se utrhnul kus hořícího krytu a spadl za zábradlí. Ještě jsem říkala: Pojď, to rychle přejdeme. Jenže vzápětí se ozvala velká rána,“ líčila Anna Gorkowská v cyklu České televize Osudové okamžiky.

Celkový pohled na zničený most směrem na Slezskou Ostravu.

Celkový pohled na zničený most směrem na Slezskou Ostravu.

Most se z velké části propadl. Osobní vůz se otočil a skončil na střeše, pak na něj dopadla traverza. Řidič jako zázrakem nepřišel o život. Oheň s tlakovou vlnou zasáhly i trolejbus. Jedna z cestujících o několik dnů později zemřela v nemocnici, osmnáct lidí bylo těžce zraněno, dalších sedmnáct lehce.

Následky však mohly být mnohem horší. Stačilo, aby po mostu projíždělo více automobilů.

Když dorazili hasiči, na mnoha místech hořelo. Tlaková vlna rozbila mnoho oken v okolí, nejvíce na blízké Nové radnici.

Bylo zřejmé, že explozi způsobil unikající koksárenský plyn, který buď naplnil sloup veřejného osvětlení, až se dostal k výbojce, čemuž by napovídaly svědecké výpovědi. Druhá varianta počítala s tím, že odletěla jiskra od trolejbusového sběrače.

Vyšetřování skončilo, zapomeňte

Oheň se naštěstí podařilo brzy uhasit, pomohlo také to, že koksovna uzavřela přívod plynu.

Zatímco likvidace požáru trvala krátce, vyšetřování se táhlo. A skončilo v podstatě bez výsledku. Žádné obvinění, tedy ani soud nebo dokonce vynesení trestu. Nikdo za nic nemohl. A když nebyli viníci, zranění lidé nedostali odškodnění.

„Vyšetřovatel byl dost arogantní, záležitost ještě zlehčoval. Říkal, že si jistě myslím, že za ty peníze, co dostanu, si postavím barák,“ líčil Dalibor Přeček, který přišel o část levé nohy.

V tehdejším tisku vyšla jen krátká zpráva, nebyl zájem neštěstí a kdo ho nejspíše zavinil nějak rozpitvávat. Přesto se šuškandou informace o výbuchu rozšířila velmi rychle. Navíc zničený most nebylo možné utajit.

Pásku slavnostně přestřihla pionýrka

Někteří ze zraněných zvažovali po roku 1989 obnovu trestního řízení, nakonec se ale k případu nikdo nevrátil.

Zhroucený most byl do měsíce provizorně opravený, armáda kousek vedle, u ústí Matiční ulice, postavila náhradní přemostění pro autobusovou a trolejbusovou dopravu. Provizorium skončilo o deset let později, kdy byl otevřen zcela nový velký most s estakádou a napojením na novou silnici vedoucí kolem stadionu Bazaly a dále k ZOO.

Most Pionýrů byl otevřen v roce 1959. Tehdy to byla veliká sláva, pásku slavnostně přestřihla pionýrka. Právě pionýři prý na most významně přispěli sběrem železa, proto dosud nese jejich jméno.

Po dramatických chvílích před čtyřiceti roky však už na místě není ani památky.

Most Pionýrů spojuje moravskou a slezskou část Ostravy a denně po něm projedou tisíce automobilů.

Most Pionýrů spojuje moravskou a slezskou část Ostravy a denně po něm projedou tisíce automobilů.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.