Například není úplně jasné, co výbuch v hloubce 533 metrů pod povrchem způsobilo. „Moc se o tom neví, moc se o tom nemluví. Přece jen je to už téměř půl století,“ říká Radovan Kukutsch, správce internetových stránek Zdař Bůh.cz, které se věnují hornictví a informovaly také o podrobnostech paskovského výbuchu v roce 1970.
„Těžko říct, proč tomu tak je. Svůj podíl na tom měla i doba, kdy se některé informace prostě nezveřejňovaly jen proto, že se třeba týkaly člověka, na kterého se nesmělo ukázat prstem. Snad by se dnes už dalo něco najít v archivech, byla by to ale těžká práce.“
Podle dobových zdrojů, informací vydaných v časopise Záchranář v květnu 1970, bylo epicentrum výbuchu pod prvním patrem Dolu Paskov.
„K výbuchu došlo v 5:15 hodin. Zprávu o nehodě podal revírník z 2. patra, který právě v té době chtěl podávat hlášení dispečerovi o průběhu směny a byl povalen tlakovou vlnou,“ popisuje neštěstí časopis.
Z místa výbuchu se zachránil jediný horník. „V okamžiku výbuchu seděl spolu s dalšími pracovníky. Tlakovou vlnou byl odhozen a levou část obličeje měl ožehnutou tepelnou vlnou. S poraněným kolenem prolezl přes první větrní dveře a zde byl pak nalezen,“ popisuje událost časopis Záchranář.
Okamžitě po explozi byla pomocí merkaptanu (specificky zapáchající látka, která se rychle rozšíří po celém dole - pozn. red.) evakuována celá šachta.
Co vedlo k výbuchu, tehdy nebylo jisté. Vyšetřovatelé vyloučili průtrž důlních plynů, pravděpodobné nebylo ani odpálení nabitých vrtů těsně před nehodou. Velký počet obětí byl vinou toho, že na jednom místě bylo hodně horníků.
