„Nebudeme už na nic čekat a vyjdeme do ulic teď hned. Postavíme stany na náměstí nebo před radnice a budeme tam nocovat tak dlouho, než se situace vyřeší...“ křičeli ostravští Romové.
„Je tu krizová situace, která vyžaduje okamžité řešení, jinak skončí tisíce lidí na ulici. A nejen Romové,“ upozornili na reálnou hrozbu.
Tu vyvolal nový zákon, přesněji postup některých radnic v Ostravě či Bohumíně, které úřadům práce znemožnily vyplácet obyvatelům ubytoven doplatky na bydlení.
Situace, kdy stovky rodin netuší, co s nimi bude, se vyhrocuje od začátku června. Nahromaděné emoce nejviditelněji vytryskly právě v úterý 16. června na setkání ohrožených obyvatel se zástupci města, ministerstev, úřadu práce, nevládních organizací, ale také majitelů ubytoven.
Schůzku organizoval a moderoval ředitel společnosti Vzájemné soužití Kumar Vishwanathan. Chvílemi byla atmosféra tak bouřlivá, že měl co dělat, aby uklidnil rozvášněné hosty.
„Všichni jsme tu proto, že máme stejný cíl. Pojďme dávat návrhy, s jakými odjedou zástupci ministerstva do Prahy,“ snažil se Vishwanathan usměrnit diskusi. Někdy úspěšně, jindy zbytečně.
Projevy nefalšovaného zoufalství lidí, kterým hrozí, že skončí na ulici, totiž chvílemi přerůstaly v afektované scénky a nenávistný křik.
Nikdo nám nedá byt ani práci, protože jsme Romové...
Zloba lidí se občas obracela i proti těm, kteří jim přišli pomoci.
„Já tu nebudu. Já se na ně nemůžu dívat. Slyším jejich poznámky, které si šeptají. A vidím, jak se smějí. Přišli se nám jen vysmívat,“ rozčílila se jedna z Romek a demonstrativně odešla ze sálu.
Z výsměchu přitom neprávem obvinila všechny představitele úřadů, kteří seděli v čele a snažili se lidem vysvětlit, jaká je situace a jaká se snaží hledat východiska.
Paradox je, že účastníci setkání zahrnuli výčitkami i náměstka ostravského primátora Zbyňka Pražáka (KDU-ČSL) nebo šéfku ostravského sociálního odboru Jaroslavu Rovňákovou, kteří situaci nijak neovlivnili, protože magistrát o udělování souhlasů s vyplácením doplatků nerozhoduje. Přesto jim lidé například vyčetli, že starostové obvodů se k nim v pondělí chovali arogantně. A chtěli nemožné - aby jim město nařídilo, jak mají konat.
Rovňákové pak vynadali i za to, že si dovolila zeptat se lidí, proč žijí na ubytovnách, zda zkoušeli požádat o byty, o mimořádné sociální dávky, ale také o práci...
„Jasně, že jsme žádali, ale nikdo nám nedá byt ani práci, protože jsme Romové. A vy to víte, tak proč se na to ptáte?“ křičeli naštvaní lidé jeden přes druhého.
Ve městě je asi 10 tisíc volných bytů, desetina patří obvodům
Náměstek to schytal dokonce jen proto, že se snažil nastínit, jak chce město pomoci sociálně znevýhodněným skupinám.
„Ve městě je asi 10 tisíc volných bytů, z toho asi desetina patří obvodům, zbytek je v soukromých rukou. Postupně by se rodiny z ubytoven měly dostat do standardního bydlení...“ líčil.
To se ale nelíbilo majitelům ubytoven. A vyhlídky na budoucnost příliš nezaujaly ani lidi, kteří nevědí, kde budou spát za pár dní.
Výstupem z jednání byl požadavek na urychlené zrušení nebo změnu zákona, který od 1. května vyžaduje souhlas obcí s vyplácením doplatků na bydlení. Podle některých lidí i politiků je špatný. To si myslí také náměstkyně ministra pro lidská práva Martina Štěpánková.
„Jenže příprava novely zákona může trvat několik měsíců,“ upozornila. Co se bude dít mezitím? To ukážou příští dny. Záleží na tom, kolika lidem vyplatí úřad práce mimořádnou pomoc v hmotné nouzi.
