Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vylidňování centra Ostravy začalo už před sto lety, říká primátor Kajnar

  17:55aktualizováno  18:12
Primátor Ostravy Petr Kajnar vnímá tak jako obyvatelé i návštěvníci krajského města, že centrum se stále víc mění v nevábné město duchů. Na rozdíl od jiných však nevidí viníka jen v Nové Karolině. "Vylidňování centra začalo už před sto lety," tvrdí. A napadá ho řada věcí, které by pomohly, třeba návrat tramvají do pěší zóny.

Postavit Novou Karolinu nebylo chybou, říká ostravský primátor Petr Kajnar. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Ve srovnání s Brnem či Olomoucí, o Praze ani nemluvě, je historické centrum Ostravy "chudým příbuzným." Opravy před pár lety sice stály zhruba sto milionů korun, ale velký efekt vidět není. Obchodníci z centra mizí. Prázdné výlohy vyvolávají pocit, že člověk bloudí městem duchů. Co s tím?

Zatímco centrum Ostravy je vylidněné, o pár set metrů dál se tisíce lidí denně procházejí obřím nákupním centrem Nová Karolina. Řada Ostravanů právě v něm vidí hlavní příčinu toho, proč se z historického jádra stává město duchů. A viní z toho vedení města.
S tím nesouhlasím. Vylidňování centra Ostravy má historicky celou řadu příčin. Začalo v podstatě už před sto lety, proto ani náprava nebude jednoduchá a potrvá delší dobu. Zadali jsme si zpracování studie, která nám ukáže, jaké bariéry je nutné z centrální části města odstranit, aby bylo možné ji dál rozvíjet.

Můžete upřesnit ty historické příčiny vylidňování centra?
Jeden z důvodů, který nemohl být hned patrný, je vymístění radnice z Masarykova na Prokešovo náměstí. Nápad vznikl už v roce 1910 a tenkrát to nebyla špatná úvaha. Radní chtěli, aby se Ostrava rozvíjela tím směrem. Až časem se ukázalo, že by bylo lepší, kdyby stará radnice fungovala dál. Nová totiž vytáhla velkou část lidí z centra. Třeba Brno je na tom mnohem lépe, protože má v centru nejen radnici, ale i řadu dalších institucí. Je tedy přirozeným centrem.

Jaké jsou další důvody?
Budování sídlišť, úvahy o zrušení náměstí kvůli poddolování za socialismu, nezastavěné proluky, chybně udělaná malá privatizace a teď do toho přišla Nová Karolina...

Zkusme to tedy vzít jedno po druhém. Jak velký vliv má existence sídlišť na život v centru a útěk obchodníků do Nové Karoliny?
Zatímco většina měst má jedno centrum, Ostrava má nejméně tři, a to právě po výstavbě dvou velkých sídlištních celků. V Porubě žije kolem 70 tisíc lidí, na Jihu asi 110 tisíc, takže dvě třetiny obyvatel žijí mimo kruhy soustředěné kolem náměstí. To je rozhodně další věc, která přispěla k tomu, že se původní centrum města vylidnilo.

A co ty úvahy o zrušení centra?
Čtyřicet let se pracovala na tom, aby centrum zaniklo. Ověřoval jsem si to i u profesora českých a československých dějin, děkana Filozofické fakulty Ostravské univerzity Aleše Zářického. Za socialismu padlo rozhodnutí, že centrum Ostravy nebude časem existovat, protože se to území poddoluje. Nakonec se to sice nestalo, ale byla to další rána pro rozvoj centra.

Proto se tam nic nestavělo?
To, že jsou v centru nezastavěné proluky z dob druhé světové války, souvisí celkově s tím, jak fungovali komunisti. Normálně by se to nestalo. Například náměstí Dr. E. Beneše sice nebylo přímo zasaženo válkou, ale po ní lidé vypálili Německý dům, a proluka není zastavěná dodnes.

Další proluky komunisti vytvořili tím, že zbourali část zástavby na Masarykově náměstí. Ani ty se dodnes nepodařilo zaplnit. Proč? Kdybychom tady neměli socialismus a komunisté neprosadili rozvoj směrem do sídlišť, tak by se centrum zcela přirozeně doplnilo a zůstaly by mu ty městotvorné funkce.

Jenže režim se změnil už před čtvrt stoletím a situace centra se stále jen zhoršuje...
Další ranou pro centrum byla chybně udělaná malá privatizace začátkem 90. let. Město tehdy pustilo řadu domů soukromníkům, kteří z nich vystěhovali nájemníky a z bytů udělali komerční prostory pro kanceláře, ordinace a další služby. Zdálo se jim to lukrativní.

Podobně ale tehdy postupoval třeba i centrální městský obvod, který dnes předělává komerční prostory zpátky na byty. A začínají s tím už i první soukromí majitelé domů v centru.
Je to logické. Dnes už je všem jasné, že byla chyba rušit byty a dělat z nich nebytové prostory. Každé západní město má totiž problém s funkcí centra, pokud je určeno pouze k dennímu pobytu lidí v kancelářích či obchodech. Lidé tam zkrátka musí i bydlet, jinak centrum ztrácí svůj význam. Problém je navíc v tom, že soukromí vlastníci šroubují ceny nájmů tak vysoko, že jim utíkají nájemníci, ať z bytů či nebytových prostor. Kdyby domy v centru zůstaly městu, dal by se tam nájem regulovat.

A do toho přišla Nová Karolina, která měla v sobotu druhé výročí otevření. Jak ji dnes vnímáte?
Když po pravdě řeknu, že dobře, a to nejen proto, že zaměstnává tisíc lidí, mnozí mi vytknou, že nic jiného ani říkat nemůžu, když do toho město nastrkalo peníze. Tak to přitom vůbec není, protože město do toho žádné peníze nedalo. Je to soukromá investice. A já mám řadu důvodů ke spokojenosti.

Mnoho Ostravanů vám ale zazlívá, že jste umožnili stavbu megaobchodního nákupního centra, které teď vysává život z historického jádra.
Kdybychom měli o zástavbě Nové Karoliny rozhodovat dnes, asi bych řekl, odložme to. Ale když vznikal ten projekt před osmi lety, s tehdejšími vědomostmi se to zdálo jako správné rozhodnutí. Doufali jsme, že Nová Karolina doplní funkci města. Nikdo nečekal, že přijde ekonomická krize, která sníží kupní sílu natolik, aby obchody v samotném centru neměly dost zákazníků. Kvůli krizi se ani obchodníkům na Nové Karolině nedaří tak dobře, jak čekali.

Navíc je v Ostravě už dost nákupních ploch. To je vidět i na bývalém módním domě Ostravica-Textilia. Firma Amádeus Real využila chování obvodu jako záminku, aby se stáhla a upustila od budování dalšího obchodního centra. Odešla ale i společnost Aupark, která v centru chtěla budovat kanceláře. A mohl bych jmenovat i další stavební projekty, z nichž kvůli krizi sešlo.

Tak co vás tedy na Nové Karolině naplňuje spokojeností?
Nepopírám problémy, ale na druhé straně je třeba říci, že je to nebývalý projekt a nebyla chyba ho postavit. Na Karolině přece nejsou jen obchody, vyrostly tam i kanceláře a hlavně bytové domy. Je to kus nového města. Jsem si jistý, že až zase začne ekonomický rozvoj, kanceláře i byty se naplní.

Koncepce Nové Karoliny počítá s vytvořením celé městské části, která se má postupně rozrůst až k Dolní oblasti Vítkovice. Kvůli krizi se teď sice další etapy výstavby posouvají, ale na to, co tam dnes stojí, je vždy nutné dívat se jako na součást něčeho, co bude hotové třeba za dvacet až třicet let. Věřím, že časem se projeví efekt přidané hodnoty a vrátí to lidi do centra města.

Vy tedy věříte, že jednou bude mít Ostrava tak živé centrum jako jiná velká města?
Bohužel centrum Ostravy už nemá šanci stát se výlučným centrem, tak jako třeba náměstí Svobody v Brně. Centrum našeho města bude vždycky poznamenáno tím, že tu máme obrovské sídlištní celky. Ale lze vybudovat živou obytnou zónu, která bude sahat od přívozské křižovatky u Komenského sadů až po Dolní oblast Vítkovice.

Co by podle vás nejvíc pomohlo oživení historického jádra?
Základem je dostat do centra lidi, kteří tam budou žít. Drobné obchůdky, hospody a služby se mohou uživit jedině v prostoru, kde bydlí lidé. To znamená, že centrum potřebuje hlavně byty, ale třeba i koleje pro studenty. Asi za rok a půl už by měl být hotový Kampus Palace z bývalého hotelu Palace, který se stane přechodným domovem pro 350 vysokoškolských studentů.

Už to samo o sobě přispěje k oživení. Proto podporujeme tento soukromý projekt a zařadili jsme ho do Integrovaného plánu rozvoje města. Buď na něj získáme evropské dotace, nebo ho podpoříme z vlastního rozpočtu. Bez dotací se totiž neobejde. A myslím, že město má různé možnosti, jak podpořit i výstavbu bytů.

Nových bytů je v centru přece až dost. Jenže jsou volné, protože jsou příliš drahé.
No právě. V Evropě jsou města, která mají v centru regulovaný nájem. V nemovitostech, které patří obvodu, se dá s nájmy pracovat. Město by však mohlo finančně pomoci třeba i soukromníkům, kteří chtějí předělat nebytové prostory na byty, ale s podmínkou, že nenasadí přemrštěné nájemné. Centru Ostravy by to rozhodně pomohlo.

Jiné možnosti oživení nevidíte?
Ale ano. Aby lidé chodili do centra města, musí k tomu mít víc než jeden důvod. A úkolem města je takové důvody vytvořit nebo umožnit. Proto se například znovu chystáme zavést víkendové parkování vedle Ostravského muzea zdarma. A velmi by pomohl i návrat dopravy a úředníků do centra.

Archivní pohled na ostravské Masarykovo náměstí s tramvajemi. Koleje zmizely až...

Archivní pohled na ostravské Masarykovo náměstí s tramvajemi. Koleje zmizely až v roce 1967.

Myslíte zrušit pěší zónu a pustit tam i jiná auta než zásobování?
Když Ostrava udělala před mnoha lety v centru pěší zónu – tuším, že jako první v zemi – vypadalo to hrozně moderně. Například v Brně to ale nedotáhli tak daleko a přes náměstí Svobody dodnes jezdí tramvaj, přiváží tam lidi a oživuje centrum. Také přes ostravské Masarykovo náměstí kdysi jezdily tramvaje. Myslím, že nastal čas na debatu o tom, zda by se tam neměly vrátit.

Vám se to zdá reálné?
Podle mě to není nereálné. Vyžaduje to diskusi a je to samozřejmě otázka peněz. Ale opravdu to nepovažuji za nemožné. V příštím plánovacím období může město zase počítat s evropskými miliardami. Zatímco teď jsme je investovali například do zvelebení zoo nebo řeky Ostravice, tak příště je můžeme investovat do centra města. Pořád například běží projekt přestavby Černé louky, kde lze uvažovat o výstavbě nové koncertní síně, školy...

Ale co s chátrajícími budovami, které už stojí a jsou dnes dost smutnými dominantami centra?
Město má možnost některé vykoupit. Dál jednám třeba s firmou Bauhaus o výkupu bývalých jatek, které jsou chráněnou památkou, případně i jejich bývalého obchodního centra. Dovedu si představit různé využití té novější budovy, například pro technické muzeum.

Jatka ale nejsou v samém centru.
Dovedu si představit, že by město vykoupilo přímo v centru třeba chátrající Ostravicu, ale muselo by pro ni najít smysluplné využití. Když mi nedávno centrální obvod představil model nové radniční budovy a dalších objektů, které plánuje postavit v centru města asi za miliardu, říkal jsem si, že tolik peněz nikdy nesežene.

A nechat to postavit soukromým developerem a pak platit velký nájem, to mi taky nepřipadá moc rozumné. To už by podle mě bylo lepší koupit Ostravicu, opravit ji a udělat radnici Moravské Ostravy a Přívozu tam. Vyřešilo by se tím hned několik problémů. Myslím, že v příštích letech bychom na to mohli získat dotace.

Považujete návrat tramvají na Masarykovo náměstí v Ostravě za dobrý nápad?

celkem hlasů: 1264

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 1. dubna 2014. Anketa je uzavřena.

Ano 871
Ne 309
Je mi to jedno 84






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.