Výtvory z rukou pracovnic Slezské tvorby v Opavě zdobí vánoční stromky po celém...

Výtvory z rukou pracovnic Slezské tvorby v Opavě zdobí vánoční stromky po celém světě – prodávají se nejen v Evropě, ale také v Americe či v Austrálii. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

V Opavě mají Vánoce i v létě. V parnu vyrábějí vánoční ozdoby

  • 1
Za oknem žhnoucí slunce a čtyřicetistupňová vedra, uvnitř ale mají na stolku nazdobený vánoční stromek. A kolem Vánoc se točí celý jejich den. Ženám v opavské Slezské tvorbě právě vrcholí sezona, letní dovolená, to je pojem, který neznají. Místo toho vyrábějí vánoční baňky.

"Vyvézt zboží musíme do konce září až půlky října, aby bylo včas na pultech," uvedl vedoucí Jaroslav Veverka. Ručně vyráběné ozdoby z Opavy míří na vánoční stromky do celého světa, věší si je Američané i Australané.

Na začátku jsou dva metry dlouhé, duté a průhledné. Na konci mají stovky různých barev a tisíce dekorů. Řeč je o vánočních ozdobách z Opavy.

Už po pár minutách strávených v tamní výrobně z člověka pořádně leje. Plamen, nad kterým pracovnice nahřívají takzvaná skleněná tělíčka a foukají z nich vánoční ozdoby, má přes tisíc stupňů.

"Je to náročné. Ale máme tu dvě klimatizace, ty nám pomáhají," řekla Martina Falhárová. Skleněné koule různých velikostí fouká už patnáct let. A pokaždé má nejvíc práce v létě. Stejně jako její kolegyně. Na dovolenou, na tu je čas po sezoně - v lednu a únoru.

Třeba baněk o průměru šest centimetrů zvládnou i tisíc za směnu. Ačkoliv každá ze šestice "foukaček" ve Slezské tvorbě pracuje minimálně deset let, zvonky či špice zvládne málokterá.

"Záuční doba je tři měsíce, ale učíte se každým dnem. Já foukám zatím jen koule. Jen ty služebně nejstarší zvládnou i složitější věci," přiznává Falhárová.

Naučit se jiný tvar trvá léta. "Umí to u nás jen dvě," potvrzuje vedoucí opavského výrobního družstva Jaroslav Veverka. On, řidič a vrátný jsou ve firmě jediní muži. Bez zábran přiznává, že to chápe. Muži by titěrnou práci jen těžko zvládli.

Baňky v číslech

V Opavě ročně vzniká asi 700 tisíc vánočních ozdob. Vyrábí je 30 žen. Oheň hořáku, u kterého baňky foukají, má 1 200 stupňů Celsia.

Ze skleněných tělíček ženy za směnu vyfoukají asi 1 000 kusů. Ozdoby pak barví na 300 různých odstínů, například červená má 20 možných odstínů. Na barvu poté malířky nanášejí 12 tisíc různých dekorů.

Ročně přibude 500 dekorů. Každá sezona má 7 různých hlavních témat.

Baňky vznikají ze skleněných trubek, mají různý průměr. "Na jedné straně se konec zataví, na druhé se odtáhne stopka. Polotovaru říkáme tělíčko," popisuje Veverka.

Po vyfoukání se ozdoby sejdou v místnosti, kde se namočí do velké kádě a speciálním roztokem zevnitř stříbří. Za směnu i tři a půl tisíce kousků, jen několik stovek se proceduře vyhne. Z těch budou čiré ozdoby bez barvy.

Ostříbřené baňky je pak třeba ještě nabarvit. Hromadně, ve velkých plechovkách. Usychají ve speciálním tunelu. A pak přijde finále.

"Když dělám jednodušší vzor, třeba esíčka nebo pásky, zvládnu za den přes tisíc kusů. U složitějších vzorů tak tři sta," počítá Lenka Baranová, která ve Slezské tvorbě výrobky zdobí.

Celkové množství si musí propočítat, výrobky totiž odevzdává po tuctech - počítání množství se drží tradice. Koule a další tvary Baranová zdobí mimo jiné lepidlem. Pak po nich velkým štětcem roztírá třpytky, které na vykreslených ornamentech ulpí.

Letos bude na stromcích klasická červená, ale i bílá a stříbrná. "Tématem je třeba zimní krajina. Bílé, stříbrné a průhledné ozdoby se stromy a krajinkami. Dalším tématem je red and white, červeno-bílá kombinace," líčí Veverka. Ten každý rok jezdí po veletrzích a sleduje trendy.

V zámoří vedou barevné kombinace včetně barev jako šedá či khaki. Ale i Češi už přišli na chuť pestrosti. Žádají postavičky - medvídky, andílky, pejsky i Mikuláše. "Pro děti i z nostalgie. Podobné postavičky mívaly naše babičky," dodává Veverka.