Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd v karvinské nemocnici...

Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd v karvinské nemocnici s primářkou dětského oddělení Lenkou Böhmovou v roce 2013. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Podle výzkumu škodí špatný vzduch nejen dýchání, ale i kůži

  • 6
Za první dva roky života jsou děti z Karviné mnohem víc nemocné než děti z Českých Budějovic. Trpí jejich dýchací cesty, ale i kůže. Výsledky poslední části srovnávacího výzkumu genetika Radima Šráma ukázaly, jak moc lidem v Moravskoslezském kraji škodí znečištěné ovzduší.

„Především z hlediska onemocnění dýchacích cest jsme mezi dětmi z Karviné a Českých Budějovic zaznamenali výrazný rozdíl,“ uvedl Radim Šrám. Počty prodělaných viróz jsou u karvinských dětí až několikanásobně vyšší. V řádech desítek procent se častěji vyskytují i záněty dolních cest dýchacích a nejrůznější záněty kůže.

„Příčinou je zřejmě poškození imunity způsobené znečištěným ovzduším,“ doplnil Šrám. V Českých Budějovicích totiž lidé dýchají relativně čistý vzduch. V zimě tam mají v ovzduší stejný podíl benzo(a)pyrenu jako Karviná v létě.

Karvinské zimní koncentrace se pohybují na více než čtyřnásobku. Výzkumy karvinských novorozenců už ukázaly, že to ovlivňuje vývoj jejich mozku i imunitního systému. Miminka z Karviné mají také dvojnásobně vyšší koncentraci jedovatých polyaromátů v moči.

Stovky dětí budou sledovat i nadále

Šrám doplnil, že znečištěné ovzduší má nejhorší dopad na těhotné ženy a vývoj plodu. Ale také na děti v předškolním věku. Jak moc, to chce zjistit v budoucnu a čtyři stovky dětí sledovat i nadále. „Považujeme za rozumné, aby se jejich nemocnost sledovala do pěti let. Chtěli bychom připojit také psychologické testy. Momentálně se zpracovávají příslušné návrhy grantů,“ uzavřel Šrám.

Pro zástupce ekologických organizací je to další důkaz, proč řešit problém s kvalitou vzduchu v Moravskoslezském kraji razantněji. Podle energetického experta Hnutí Duha Karla Polaneckého je třeba změnit systém kotlíkových dotací.

Co navrhují ekologové

  • Podporu formou kotlíkových dotací pouze pro čisté technologie, ne uhelné a smíšené kotle.
  • Zavedení takzvaných uhelných daní a umožnění obcím zakázat topení hnědým uhlím.
  • Rozšíření mýtného pro nákladní dopravu na silnice všech tříd, aby se vyplatilo přepravovat zboží po železnici či využívat místní zdroje.
  • Zvýšení poplatků pro velké znečišťovatele ovzduší.
  • Regulaci dopravy při smogu.
  • Vytvoření závazného plánu odstavování uhelných elektráren.

„Dotace v té stávající podobě zdaleka nevystačí pro všechny majitele kotlů a už vůbec ne kamen a starých sporáků. Dotace je nastavená pro vzdělané lidi v produktivním věku. Měla by ale být dostupná i pro penzisty, lidi na venkově a sociálně potřebné občany. Chybí například asistence při přípravě žádosti,“ uvedl Polanecký.

Doplnil, že dotace by už neměly podporovat nákup uhelných či kombinovaných kotlů, ale ryze „čistých“ topenišť. Zmínil i možnost zákazu topení hnědým uhlím a méně kvalitními palivy. „Toto už využili například v polském Krakově. Ve chvíli, kdy dopady na zdraví jsou takové jako tady, je na čase využít i tato řešení,“ poznamenal.

Jan Kozina z obecně prospěšné společnosti Čisté nebe upozorňuje i na specifický pohled na Ostravu na příkladu koksovny v Přívoze. „V Praze nebo jiných městech je naprosto nepředstavitelné, že by v městské zástavbě měli něco podobného. V Ostravě je to však normální,“ prohlásil Kozina. Stát by měl podle něj odstavovat uhelné elektrárny.

Podle ekologů by zlepšení přineslo i další snížení emisí průmyslu. „Česko a Polsko jsou rekordmany ve výjimkách pro průmysl. Ty vyprší v letech 2018 a 2019 a oba státy musí razantně snížit svoje emise,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.