Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z velkých měst mizí lidé. Karviná za 30 let přišla o čtvrtinu obyvatel

  13:55aktualizováno  13:55
Velká moravskoslezská města ztrácí obyvatele. A to poměrně rychle. Nedávno zveřejněné výsledky sčítání lidu navíc ukázaly, že jde o trend, který se postupem času nabírá na obrátkách. Jen za posledních třicet let například Karviná přišla o více než čtvrtinu obyvatel.

Mladí lidé v Karviné práci shánějí těžko, proto se často stěhují jinam. (ilustrační snímek) | foto: Jaroslav OžanaMF DNES

Pokud bude počet obyvatel Karviné klesat stejnou rychlostí jako v posledních třiceti letech, může se stát, že tamní primátor bude na konci tohoto století "vládnout" bezvýznamné vesničce poblíž polských hranic. Vyplývá to z výsledků sčítání lidu, které v minulých dnech zveřejnil Český statistický úřad.

Co lidé při sčítání také přiznali

Znakovou řeč jako svůj mateřský jazyk vepsalo do sčítacích archů 153 lidí z kraje. V kombinaci s češtinou ji jako svůj mateřský jazyk uvedlo dalších 578.

Věřících, ale nehlásících se k žádné církvi či náboženské společnosti je podle sčítání v kraji 91 252.

Tři lidé, kteří své zaměstnání zařadili do kolonky Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci, uvedli, že nedosáhli ani základního vzdělání.

Zatímco v roce 1980 žilo v Karviné 78 334 obyvatel a město bylo třetím největším v kraji, k 26. březnu 2011 zde statistici napočítali o 21 437 duší méně, což činí úbytek o více než 27 procent. Karviná se s 56 897 obyvateli propadla na čtvrté místo v kraji, přičemž pátý Frýdek-Místek na ni ztrácí pouhých pět set obyvatel.

"Příčiny, proč má Karviná méně obyvatel než dříve, jsou všeobecně známé," říká karvinská tisková mluvčí Šárka Swiderová.

"Úbytek je způsoben především stěhováním, protože zvláště mladí lidé těžko hledají kvalifikovanou práci. Doufáme proto, že stát přehodnotí například odmítnutí dotace na výstavbu nové průmyslové zóny v areálu bývalého dolu Barbora. Mohly by tam přijít firmy, které by atraktivní pracovní místa hlavně mladším lidem snad nabídly. A kapitolou samou pro sebe jsou další vlivy, jako je například kvalita ovzduší, což jsou věci, které město ovlivnit opravdu nemůže," dodala mluvčí.

Stále více lidí se stěhuje do menších obcí

V porovnání s výsledky sčítání lidu v roce 1980 se zvýšil počet obyvatel pouze ve čtyřech ze třinácti největších měst v kraji. Nejrychleji rostl Bruntál (o 18,5 procenta) a Kopřivnice (o 16,4 procenta). Tato čísla už ale neplatí při porovnání počtu obyvatel měst v posledních deseti letech - mezi sčítáními v roce 2001 a 2011.

V těch se úbytku počtu obyvatel neubránilo žádné ze třinácti velkých měst v kraji. Nejrychleji ubývalo lidí v Orlové a Novém Jičíně, zde je ale do úbytku nutno započítat osmnáct set obyvatel Libhoště, která se od města odtrhla k 1. 1. 2011, tedy tři měsíce před datem sčítání.

Zrychlující se trend vylidňování velkých měst je podle sociologa Jiřího Siostrzonka kombinací několika vlivů.

"Na jedné straně je skutečnost, že výrazná redukce těžkého průmyslu přinesla menší počet pracovních příležitostí. A když lidem město nenabídne dost peněz za práci, tak se odstěhují tam, kde budou mít alespoň čerstvý vzduch se stejným výdělkem," uvedl sociolog.

"Na druhé straně se v posledních dvaceti letech výrazně zvýšilo ekologické povědomí a vnímání toho, co je město ‚příznivé životu‘. Přednost pak dostávají ta, kde se lidé víceméně všichni znají," vysvětlil Siostrzonka důvody stěhování lidí do menších měst.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.