Tolik vzácných církevních kusů na jednom místě ještě v kraji nebylo. Pocházejí z far, kostelů, soukromých sbírek, knihoven i muzejních depozitářů. Řadu z nich lidé uvidí vůbec poprvé.
"Svezli jsme je z celého českého Slezska, velmi nám vyšli vstříc faráři jednotlivých farních úřadů. Exponáty máme i z polského Těšína, Olomouce, Třeboně či pražské Národní galerie, kde byly uloženy," říká autor výstavy Pavel Šopák.
Světlo světa tak spatřily skutečné skvosty. Například relikviář sv. Kříže půjčený z opavského farního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Podle tradice už od středověku uchovává poměrně velký ostatek sv. Kříže.
Znamení vertikál
|
"Jde o světový unikát. Zatímco v jiných relikviářích jde většinou o třísky či velmi malé kousky, ten opavský je jeden z největších na světě. Z hlediska náboženského prožívání má nevyčíslitelnou hodnotu. Už němečtí rytíři si jej nesmírně považovali, měli z Vatikánu potvrzení o jeho pravosti," popisuje Šopák.
Vzácný relikviář má za sebou dlouhou cestu - v 16. století jej z Opavy odvezl císař Maxmilián II. a artefakt skončil ve vídeňském klášteře klarisek. Zpátky do Opavy se vrátil po dvou stoletích.
Úplně poprvé lidé v Opavě uvidí románskou fresku nalezenou před několika měsíci v kostele sv. Archanděla Michaela v Hrozové na Osoblažsku. Mimořádný nález ze 13. století má evropský význam. Ve Slezsku je naprosto unikátní, z románského období tady nezůstalo prakticky nic.
Za pozornost však stojí také betlém z Města Albrechtic. "Je obrovský, vystavená je možná tak třetina. Skutečně zobrazuje Město Albrechtice. Jde o republikovou výjimku, takto velkých betlémů je velmi málo," uvádí Pavel Šopák.
Celá výstava se dělí do několika tematických oddílů. Od simulované kaple, která představí celý liturgický prostor uvnitř svatostánků, přes poutě a lidovou zbožnost, historické dokumenty, archeologii, památky spojené s úctou k zemřelým až po evangelické a židovské památky.
"Z židovských památek jde o různé zlatnické práce, například pohár pohřebního bratrstva z Osoblahy," říká Šopák a upozorňuje ještě na jednu sekci, nazvanou soukromá zbožnost.
Tam je k vidění třeba osobní růženec velmistra řádu německých rytířů, ručně psané a malované modlitební knížky či obrázek Panny Marie ze zámku v Jezdkovicích, který se dědil v rodině Sedlnických z Choltic.
Výstava naplnila dva sály a exponáty doplnily i stálou expozici muzea.
"Tam je lidé poznají podle výřezu z obrazu Ignáce Raaba Přijetí sv. Františka do jezuitského řádu. Motiv je u každé popisky exponátu," uvádí garantka výstavy Markéta Kouřilová.
