Výstava roku. Ostravu rozjasnil Zářivý krystal malíře Bohumila Kubišty

Unikátní výstava věnovaná malíři Bohumilu Kubištovi veřejnosti představí přes dvě stě děl nedozírné hodnoty. Expozice nabídne nejen malířovo průkopnické dílo, ale také tvorbu jeho kolegů - současníků i pokračovatelů. Zářivý krystal, jak se výstava jmenuje, se tak nejspíš stane jednou z nejvíce navštěvovaných výstav v historii Galerie výtvarného umění města Ostravy.

Ostravský Dům umění, ve kterém sídlí Galerie výtvarného umění města Ostravy, musel být na několik posledních týdnů uzavřen. Uvnitř totiž čile probíhaly přípravy expozice, která by se mohla stát výstavou roku.

Bohumil Kubišta (1884–1918)

• Český malíř, grafik a teoretik umění se narodil 21. srpna 1884 ve venkovské rodině ve Vlčkovicích u Hradce Králové.
• Původně studoval od roku 1903 na uměleckoprůmyslové škole, o rok později přešel na pražskou Akademii. Jeho rané práce byly inspirovány Vincentem van Goghem, Edvardem Munchem a Paulem Cézannem.
• Ve studiu pokračoval ve Florencii na Reale Instituto di Belle Arti a později i v Paříži, kde se mimo jiné setkal s Picassem.
• V letech 1907 a 1908 vystavoval se skupinou Osma, kterou pomáhal spoluzakládat. V letech 1911 a 1912 Kubišta vystavoval v Berlíně na známé výstavě Neue Sezession.
• Po roce 1910 začal pracovat na prvních tematicky kubistických dílech. Poté se seznámil s futurismem.
• Během války, kdy sloužil jako důstojník u dělostřelectva, se jeho tvorba přiblížila fauvismu.
• Jeho kubistické kompozice pak vycházely z racionálního propočtu a konstrukce.
• Zemřel 27. listopadu 1918 v Praze na španělskou chřipku.
• Více k ostravské výstavě ZDE

Ve čtvrtek v podvečer se na vernisáži poprvé představil Zářivý krystal - výstava mapující osobnost nejen fenomenálního malíře Bohumila Kubišty, ale i jeho souputníků a pokračovatelů.

Po Zrzavém další slavný malíř

„Uzavření Domu umění bylo naprosto nezbytné pro realizaci tak náročné expozice, jakou výstava věnovaná Kubištovi bezesporu je. Velmi se proto ještě dodatečně omlouvám všem návštěvníkům za dočasné omezení provozu, výsledek ale stojí za to,“ vysvětluje ředitel Galerie Jiří Jůza.

Výstavu její tvůrci pojali podobně velkolepě jako předchozí úspěšné expozice nazvané Sváry zření, Černá slunce a Jan Zrzavý: Božská hra. Připravuje ji totiž stejný tým pod vedením známého českého historika umění a kurátora Karla Srpa.

„Jedním z cílů naší výstavy je poukázat na Kubištovu vůdčí roli v rámci celého českého moderního umění 20. století, která byla sice vždy předpokládaná, ale nebyla nikdy výstavně prokázána,“ vysvětluje ambice projektu Karel Srp.

Architektem výstavy je opět Tomáš Svoboda, stejně jako v případě předešlých úspěšných projektů uvedených v Galerii výtvarného umění.

Jeden z mála portrétu Bohumila Kubišty. (2. října 2014)

Umělecká hodnota vystavovaných děl je nevyčíslitelná, teoretická přesahuje miliardu korun.

Výstava odhalí Kubištův dobrodružný život

Právě kvůli jedinečnosti a vysoké hodnotě uměleckých děl výstavu provázejí mimořádná bezpečnostní opatření. „Od pojištění až po praktické zabezpečení a ostrahu, o podrobnostech z pochopitelných důvodů mluvit nemohu,“ dodává Jůza.

Organizátoři slibují, že díky archivním výzkumům odhalí výstava a doprovodná výpravná publikace i dosud neznámé peripetie dobrodružného života Bohumila Kubišty, který zemřel na španělskou chřipku záhy poté, co přežil první světovou válku jako důstojník dělostřelectva.

Krása Kubištova díla

Autorům ovšem nejde jen o důkladné zmapovaní života, díla a dějinných souvislostí, ale také se snaží představit inspirační odkaz, jak se zrcadlí v dílech současníků a pokračovatelů.

Návštěvníci se tak mohou vedle Kubištových pláten těšit i na díla dalších autorů zvučných jmen, jako jsou Emil Filla, Vincenc Beneš, Antonín Procházka, Jan Zrzavý, Josef Váchal, Josef Šíma či František Muzika. Celkově představí kolem padesáti autorů.

Na přípravě projektu kromě Národní galerie v Praze spolupracovalo více než 36 dalších organizací nejen z České republiky, ale také ze zahraničí. Výstavu, jejíž plný název zní Zářivý krystal / Bohumil Kubišta a české umění 1905–2013 / Průniky / Střety / Přesahy, si zájemci mohou prohlédnout do 4. ledna.

Kubišta je fenomenální malíř, říká ředitel Jiří Jůza

Jiří Jůza je nejen ředitelem Galerie výtvarného umění města Ostravy, ale zároveň i jedním z kurátorů výstavy Zářivý krystal věnované malíři Bohumilu Kubištovi a jeho souputníkům.

Výstava Zářivý krystal patří k nejobsáhlejším, jaké se kdy v Domě umění konaly. Můžete prozradit, kolik vystavených obrazů na ní návštěvník uvidí?
Nedávno jsem to přesně spočítal, je to 130 Kubištů. Výstava se ale nezaměřila jenom na jeho dílo, takže celkem ji tvoří 223 exponátů, které zahrnují i díla autorů, kteří Kubištovy myšlenky dále rozvíjeli nebo rozvíjí až do současnosti.

Které z vystavených exponátů je možno považovat za nejvzácnější a nejvíce pozoruhodné?
Jsou to určitě Kubištovy obrazy – například Podobizna v haveloku, Svatý Šebestián, Velké koupání, protože se jedná o jeho nejvýznamnější díla, ve kterých plně uplatnil svůj syntetický přístup. Určitě také můžeme jmenovat jeho slavné a známé obrazy, jako jsou Dvojník, Hypnotizér, Polibek smrti nebo Epileptická žena. Všechna vystavená díla Zářivého krystalu jsou špičkové věci a představují ty nejvýznamnější Kubištovy artefakty. Například Národní galerie v Praze kvůli tomuto projektu změnila svou stálou expozici ve Veletržním paláci, aby nám mohla zapůjčit jeho nejlepší díla.

Pod pojmem Zářivý krystal tady ale žádný obraz nenajdeme, jak si to může návštěvník vysvětlit?
Je to obrazné pojmenování, které ale souvisí přímo s Kubištou. Ten chtěl ze své tvorby vyjmout „zářivý krystal“, jenž by všechno absorboval: barvy, zlatý řez, zobrazení skutečnosti. Je to pojem, který použil, o kterém hovoří a který symbolizuje jeho umělecké snahy. Ostatně naše výstava tímto Kubištovým citátem začíná na úvodním panelu.

Bohumil Kubišta to neměl ve své době jednoduché, musel se o své originální názory hodně zasadit?Pomáhalo určitě i to, že byl teoreticky činný a působil jako kritik, což jej přivedlo až k soudu. V Paříži, kde pobýval, tak tam se hodně radikalizoval a pak zkritizoval jednoho ze svých kolegů, který jej následně napadl v restauraci. Konal se soud, který Kubišta vyhrál, získal právo na sebevyjádření, o které usiloval, a ještě více se radikalizoval ve společnosti.

Čím se podle vás Bohumil Kubišta zasloužil, že jste se mu rozhodli vytvořit tak rozsáhlou výstavu?
Kubišta je naprosto fenomenální autor, který zásadně poznamenal české umění. Uskutečnili jsme výstavu Sváry zření a pak následovala Černá slunce, kdy obě mapovaly nějaký časový úsek. Potom jsme připravili výstavu věnovanou Janu Zrzavému, která se soustředila pouze na jednoho autora. Proto jsme konečně chtěli vytvořit průsečík těch dvou tendencí a spojit je se současným uměním. Kubišta je fenomén a už dlouho neměl velkou výstavu. Přitom se jedná o autora, ke kterému se pozdější generace stále vracejí.