Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výtvarník oživil zámek na „konci světa“. Do Linhartov láká tisíce lidí

  15:22aktualizováno  15:22
To místo by u odborníků na cestovní ruch propadlo. Široko daleko tu nenajdete obchod ani stánek s občerstvením. Přesto na Zámek Linhartovy, který byl ještě před deseti lety ruinou, přijíždějí každý rok tisíce lidí. Zdejší dění má pod palcem výtvarník Jaroslav Hrubý. Teď slaví šedesát a na zámku vystavuje i svou keramiku.

Výtvarník a pedagog Jaroslav Hrubý ukazuje unikátní dárkový poukaz, který k šedesátinám dostal od svých žáků. Za ním dárek, který on s dalšími nadšenci věnovali veřejnosti - opravený zámek v Linhartovech. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Už když vcházíme do dveří, cítíme to. Jaroslav Hrubý kolem sebe šíří zvláštní druh pohody.

Přestože ještě chvíli předtím, jako každé ráno, vytíral schodiště a dlouhé chodby linhartovského zámku, usmívá se a zve nás na kafe.

Zámek v datech

  • polovina 16. století - zámek vzniká přestavbou linhartovské tvrze na renesanční sídlo
  • druhá polovina 17. století -přestavba do barokní podoby, další stavební úpravy následují 
  • 1943 - sídlí tu německá vojenská nemocnice, při požáru je zničena střecha 
  • 1966 - majitelem se stává národní podnik Zdravotnické zásobování, funguje tu sklad léků 
  • 2001 - zcela zpustlý zámek získává obec, od roku 2003 je postupně opravován 
  • 2005 - první návštěvnická sezona

"To je dárek od mých žáků," říká a ukazuje výkres s obrázkem letadla a nápisem "Vyhlídkový let pro pana Hrubého". "Až bude pěkně, poletím nad Krnovem, Městem Albrechticemi i nad zámkem," těší se kastelán a výtvarník v jedné osobě.

Se zámkem v místní části Města Albrechtic, Linhartovech, kde to vypadá tak trochu jako na konci světa, spojil svůj život v posledních letech.

Už v roce 1985 ale kolem tehdy zpustlého sídla pravidelně projížděl. Ani ve snu by ho však nenapadlo, že tu jednou bude trávit prakticky veškerý svůj čas.

Poprvé se dovnitř podíval v roce 2000, kdy zástupci Města Albrechtic začali uvažovat o tom, že by zámek, který byl ale tehdy ruinou, mohl dostat nové využití. A oslovili kvůli tomu Jaroslava Hrubého. Ten coby učitel výtvarné výchovy přišel s nápadem otevřít uvnitř První dětskou galerii v České republice.

První pocity? "Viděl jsem bordel a špínu a byl z toho špatný"

"Jaké jsem měl pocity, když jsem poprvé vstoupil do zámku? No hrozné. Vešel jsem dovnitř a viděl bordel a špínu a byl jsem z toho špatný. Říkal jsem dvěma kamarádům, kteří tam se mnou byli: 'Musíme to tady vymalovat.' A oni: 'Tobě přeskočilo, ty chceš malovat celý zámek?' A já: 'Tak aspoň část.' A oni: 'Dobře, tak my ti pomůžeme, ale jenom tři místnosti, kde bude ta dětská galerie'," vzpomíná kastelán.

Jak to dopadlo, už asi tušíte. Zejména díky finanční záštitě Města Albrechtic, které na opravy získalo i evropské dotace, se početné skupině nadšenců kolem Jaroslava Hrubého podařilo zámek opravit do současné podoby. Do pořádku dali hlavně interiéry, exteriéry opravila soukromá firma.

V roce 2005 zámek odstartoval svou první návštěvnickou sezonu a od té doby rok co rok nabízí lidem stále nové expozice.

Děti si na zámku pohrají s loutkami i Merkurem

"Chci, aby zámek byl především pro rodiny s dětmi. A mluvím z vlastní zkušenosti - když děckám večer řeknete, že se ráno jede na zámek, už dělají ksichty. A když potom další den navštívíte klasický zámek, kde se střídá nábytek, obrazy, obrazy, nábytek, tak ve čtvrté místnosti už se děti nudí," líčí kastelán.

Kouzelné Linhartovy

V Linhartovech je to jiné. Děti si tu mohou pohrát nyní třeba s vystavenými loutkami, dřevěnými hračkami nebo se stavebnicí Merkur. "Chci, aby zámek byl jak pro děti, tak pro dospělé, navíc každý rok z devadesáti procent expozice obměňujeme. Kdybychom to nedělali, lidé by se k nám nevraceli," vysvětluje Jaroslav Hrubý.

A zatímco procházíme světlými místnostmi s expozicemi, vypráví příhody, které tu zažívá, když provází školáky. Zastavují se třeba u papírové sochy maxipsa Fíka, nad kterou na stěně visí loutka čerta.

"Dětem vždycky říkám: 'Nad maxipsem Fíkem se zjevuje čert, ale jenom zlobivým dětem, hodným ne.' A pak se ptám: 'Tak co, děti, kdo vidí čerta?' Nikdo. Padesát dětí a nikdo se nehlásí, jen jeden říká: 'Pane, jak tam může někdo vidět čerta, když je tam jenom bílá zeď?' A já na to: 'No máš pravdu, ale tvoje jméno chci vědět, protože ty jednou budeš politikem.'"

Pokud na zámek zamíříte teď (v říjnu je otevřeno každý víkend), najdete krom jiného i expozici uspořádanou právě k šedesátinám kastelána.

V prostoru zámku vystavují takřka všichni výtvarníci, kteří se tu představili během posledních let. Je tu i keramika Jaroslava Hrubého.

A zejména jeho keramický betlém stojí za vidění. Je to vůbec největší keramický betlém v Evropě. Momentálně ho tvoří na devět set figurek a další ještě přibudou.

"Začínal jsem od tří králů a další figury už jsem tvořil spontánně. Neříkám si: teď budu modelovat pastýře. Začnu dělat s hlínou a ta postava mně později z té hlíny vyleze," líčí výtvarník. V jeho betlému najdete lyžaře, děti, co se koulují, muzikanty i několik set oveček.

Už teď přitom Jaroslav Hrubý ví, jaké expozice zámek nabídne příští rok. Třeba výstavu Spejbla a Hurvínka, dřevěných hraček nebo historických fotoaparátů a kamer. A brzy se navíc měl dočkat obnovy zámecký park, kde roste i jeden z nejstarších stromů v kraji - dub z konce 13. století.

Už se ale blíží poledne a musíme jet. Jaroslav Hrubý míří do albrechtické základní školy, kde učí výtvarnou výchovu, a pak se zase vrátí zpátky sem, na zámek.







Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.