Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci unikátně bádají v Beskydech. Zjišťují, jak ryby reagují na bagrování

  19:55aktualizováno  19:55
Na horských tocích v Beskydech spěje ke konci mimořádný výzkumný projekt. Univerzitní vědci s ochránci přírody, rybáři, vodohospodáři a dalšími odborníky zjišťují, co se děje s rybami, když do koryta horského potoku vjedou bagry a nákladní auta.

Vědci zkoumají, jaký vliv mají na ryby bagry či těžká nákladní auta. | foto: Správa CHKO Beskydy

„Sledujeme například reakci ryb při bagrování. Zda zůstávají na místě, kolik jich uplave a jestli se vrátí. Takový zásah do vodního toku totiž razantně změní ekosystém lokality,“ řekl Miroslav Kubín ze Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Projekt začal loni v září a skončí letos na podzim, konečně výsledky budou k dispozici do konce roku. Účastníci projektu se zaměřují zejména na dva druhy ryb - vranku pruhoploutvou a pstruha obecného. Na začátku společně se správci toků vytipovali šest míst, kde sledují poškození místa bagrováním a přejezdy naložených nákladních vozů. A na dalších šesti místech porovnávají poměry na místech, kde se bagry ani nákladní vozy neobjevily.

Sledovaná místa jsou v režimu utajení

Někde dokonce zkoušejí, jak co nejlevněji a současně nejúčinněji napravit škody způsobené těžkými stroji. „Pod takovou tíhou vznikne až dnová dlažba, jako kdybyste se pohybovali po chodníku. My jsme do takového prostoru zkoušeli přidávat kameny, dřevo, pařezy, opětovně načechrat štěrky nebo vytvářet umělé tůně. Nyní sledujeme, nakolik to rybí populaci pomůže,“ přiblížil Kubín.

Fotogalerie

Přesná místa, kde se výzkum provádí, státní ochrana přírody zatím nechce prozradit. „Domluvili jsme se, že nebudeme riskovat větší pohyb lidí s případným narušením lokalit výzkumu. To by mohlo ovlivnit výsledky,“ vysvětlil a uvedl jen, že se jedná o beskydské toky na Frýdecko-Místecku.

Průzkum myslí na sebemenší detaily. Několik stovek vranek a pstruhů na sledovaných místech dostalo speciální čipy, díky kterým ochránci přírody mají přehled o jejich pohybu. „Ryby jsme také slovili, pak zase vypustili, sledujeme jejich váhu a délku. Do toho přišly dvě menší povodně, takže zjišťujeme všechny vlivy,“ vysvětlil Kubín. Další odborníci mapují například změny tvaru koryt.

Na projektu spolupracují i zahraniční univerzity

Získané poznatky pak poslouží například úředníkům, kteří posuzují a povolují zásahy do říčních koryt. Data budou využitelná i pro případné vyčíslení škod při ilegální těžbě štěrků. „Pro vodohospodáře zase budou jistě zajímavé údaje, které pomohou lépe určit, do čeho zasahovat a do čeho nikoliv,“ dodal ochránce přírody.

Na průzkumu, jehož náklady se zatím počítají na statisíce korun, se kromě CHKO Beskydy účastní například Univerzita Palackého v Olomouci, Ostravská univerzita, francouzská univerzita Paul Sabatier nebo švédská univerzita z Göteborgu. Na projektu spolupracují i Lesy ČR, Biskupské lesy,Český rybářský svaz a další.

Horský potok Magurka v přirozeném stavu...

Horský potok Magurka v přirozeném stavu...

...a stejný tok po intenzivním působení těžkých strojů.

...a stejný tok po intenzivním působení těžkých strojů.

Krajského jednatele Českého rybářského svazu Přemysla Jaroně výsledky průzkumu hodně zajímají. „Ještě si na ně musíme chvíli počkat, ale konečně se začalo pracovat na zjištění, jaký vliv mají zemní práce ve vodních tocích na rybí populace. To nás v minulosti hodně trápilo,“ uvedl. Dodal, že i rybářům výsledky pomohou třeba při oponentuře zásahů v beskydských tocích.

V Beskydech bohužel nejsou výjimkou ani nikým neschválené zemní práce. Například v roce 2012 někdo z horské říčky Kyčerov na Frýdecko-Místecku odvezl odhadem 700 nákladních automobilů štěrku. Pachatel se nikdy nenašel. Podle ochránců přírody to postihlo asi 250 vranek a 40 pstruhů.

„To, jestli z lokality ryby odplavaly, podlehly zranění nebo byly usmrceny, dodnes nikdo neví. Výsledky této studie by měly být do budoucna schopny odpovědět i na takové otázky,“ konstatoval Kubín.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výstraha na vysoké teploty a sucho se naplnila. Rekordy ve čtvrtek padly na 120...
Zeleň i propustná dlažba. Města se chystají na změny klimatu

Propustná dlažba, stinná zeleň, citlivé hospodaření s vodou. První města v Moravskoslezském kraji se začínají přizpůsobovat podmínkám, které podle odborníků...  celý článek

Renesanční zámek v Branticích na Bruntálsku.
Brantický zámek je na prodej. Vlastník proměnu na hotel nedokončil

Z renesančního zámku, který v Branticích u Krnova na Bruntálsku postavil už ve druhé polovině 16. století tehdejší kancléř krnovského knížectví Jeroným...  celý článek

Petr Prokop vede krajskou pobočku úřadu práce v Ostravě od července.
Zaměstnance hledá těžko i samotný úřad práce. Nástupní plat je 15 tisíc

Od začátku prázdnin má krajská pobočka Úřadu práce ČR v Ostravě nového ředitele. Tím se stal Petr Prokop, někdejší absolvent Vysoké školy báňské, který do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.