Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vzhůru do tmy za hvězdami, zvou astronomové na Švarnou Hanku do Beskyd

  15:55aktualizováno  15:55
Vzdálené hvězdné ostrovy, Mléčnou dráhu, zodiakální světlo i polární záři. To vše lze spatřit v Beskydech. O krásách hlubokého vesmíru si tam s návštěvníky povídají ostravští astronomové.

Kostel sv. Panny Marie na Gruni s hvězdnou oblohou v pozadí. | foto: Tomáš Hynek

„Říkal jsem tedy pět set milionů…“ „Milionů čeho?“ „Milionů věciček, co je vidíme někdy na obloze.“ „Much?“ „Ale ne, věciček, které se třpytí.“ „Včel?“ „Ale kdež. Zlatých věciček, o kterých sní lenoši.“ „Aha, hvězd!“ 

Kdo by neznal rozmluvu Malého prince s podnikatelem, kterého potkal na čtvrté planetě. Hvězdy, ty měl Malý princ moc rád, a tak je téměř jisté, že by se mu líbilo v Beskydech na Gruni, kde je tma skoro jao v pytli a na nebi tisíce hvězd. 

„Obvykle se uvádí, že ve městě jsme schopni vidět několik desítek, maximálně sto nebo dvě stovky hvězd. Ale na horách, kde je světelné znečištění oblohy minimální, můžeme vidět i dva tisíce hvězd,“ říká amatérský astronom a astrofotograf Tomáš Hynek z Ostravy.

Astronomii se věnuje od patnácti let, dvacet roků pracoval jako průvodce v ostravské hvězdárně, nyní se snaží zprostředkovat své zkušenosti ostatním.

Mapka s Beskydskou oblastí tmavé oblohy na česko-slovenském pomezí.

Mapka s Beskydskou oblastí tmavé oblohy na česko-slovenském pomezí.

Pozorovatele seznamuje s tajemstvím dalekých galaxií i blízkých planet a jejich měsíců. Díky astronomickému dalekohledu se tu můžete podívat i na měsíční povrch, který je posetý krátery, měsíčními horami a moři, přitom se zaposloucháte do starých mýtů a bájí, které doprovázejí souhvězdí noční oblohy.V areálu chaty Švarná Hanka, kde noční oblohu vůbec nejméně v Česku narušuje umělé osvětlení, pořádá spolu s několika dalšími kolegy večerní prohlídky hvězdné oblohy.

Večery pod hvězdami začínají po setmění. 

„Návštěvníky nejdříve seznamujeme s dalekohledem a vysvětlujeme jim, jak funguje. Laserovým ukazovátkem potom na obloze ukazujeme souhvězdí, která jsou typická pro dané roční období. Na jaře jsou to souhvězdí Lva, Panny, Pastýře, přímo nad hlavami vidíme souhvězdí Velká medvědice. Na tmavé a čisté bezměsíčné obloze lze vidět dvojhvězdy, vícenásobné hvězdné systémy, hvězdokupy, mlhoviny, galaxie, které jsou kvůli přesvětlené obloze v městských hvězdárnách již téměř neviditelné,“ popisuje Tomáš Hynek.

Z planet je na jaře nejlépe viditelný Jupiter, na němž můžete dalekohledem obdivovat jeho světlé i tmavé oblačné pásy, a také největší měsíce Io, Europu, Ganymeda a Kalista, které kolem planety obíhají.

„Hned zvečera je vidět planeta Venuše, která se k nám přibližuje a postupně se mění do tvaru srpku, podobně jako je to u našeho Měsíce,“ vypráví Hynek.

Na jaře a na podzim je také velice dobře vidět zodiakální světlo, což je mlhavý, stříbřitý pás podobný Mléčné dráze, ovšem s tím rozdílem, že zodiakální světlo je viditelné pouze v těch oblastech, kde je tmavá a čistá obloha.

... a takto Mléčnou dráhu vyfotografoval  Ladislav Kamarád na Šumavě.

... a takto Mléčnou dráhu vyfotografoval Ladislav Kamarád na Šumavě.

„Zodiakální světlo je rozptýlené na prachových částicích, které se pohybují v rovině oběhu planet. Prach je nasvícený Sluncem a my ho můžeme vidět pouze z těch míst, kde je opravdu tma,“ vysvětluje astronom.

Některým nadšencům se letos v březnu podařilo na Gruni vyfotit dokonce i polární záři, v Česku to velice vzácný úkaz.

„Viditelnost polární záře je závislá na aktivitě Slunce a na tom, zda proud nabitých částic vyvržený ze Slunce doletí k Zemi a zasáhne ji tím správným způsobem. Březnovou polární záři viděli i lidé v Rakousku,“ podotýká Hynek.

Večery pod hvězdami začínají v červnu přibližně ve 22 hodin. Přesný čas je vždy uveden na webu či na Facebooku. Pozorování večerní oblohy trvá zpravidla dvě hodiny, vážní zájemci můžou zůstat i déle.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.