Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vztah lidí k památkám se zlepšuje, říká šéf moravskoslezských památkářů

  21:43aktualizováno  21:43
Na jedné straně záchrana skvostů, naproti tomu zpustlý módní dům Ostravica-Textilia. Ředitel moravskoslezských památkářů Michal Zezula hovoří o snaze zachovat co nejvíce z dědictví minulosti.

Michal Zezula začínal na ostravském pracovišti Národního památkového ústavu jako brigádník, od listopadu 2012 moravskoslezské památkáře vede. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Kostely, doly, textilky, zámky i nádraží. Moravskoslezský kraj patří četností a hlavně různorodostí památek k nejpozoruhodnějším v zemi. Nad jejich stavem bdí památkáři, a jak říká ředitel Národního památkového ústavu v Ostravě Michal Zezula, často to je velmi náročné. „Ale určitě je mnohem více vydařených projektů a zachráněných památek, než že něco někde padá. To jen v médiích se častěji objevují problémy,“ upozorňuje.

Zkuste zhodnotit současný stav moravskoslezských památek.
To je velmi obsáhlá otázka. Když se však podíváme na stav v roce 1989, tak do té doby ve většině měst probíhaly asanace historické zástavby a historická sídla se postupně měnila na nevzhledná panelová sídliště. Zásahy do historických jader, například v Ostravě, v Opavě nebo ve Frýdku-Místku, jsou odstrašující. Změny po roce 1989 tento trend zvrátily, proběhly vlny prohlašování městských památkových zón. Dnes je většina historických center opravená a budovy nechátrají. Městské památkové rezervace jako Příbor, Štramberk, či Nový Jičín patří ke klenotům našeho kulturního dědictví. Úspěšně se rozvíjí obnova Dolní oblasti ve Vítkovicích. To je pozitivum, které musí pokračovat.

Michal Zezula (1971)

Ředitel Národního památkového ústavu v Ostravě Michal Zezula.
  • Brněnský rodák studoval historii na Slezské univerzitě v Opavě, studium, spolu s archeologií, dokončil na Masarykově univerzitě v Brně.
  • V roce 1996 nastoupil jako brigádník do tehdejšího Památkového ústavu v Ostravě, o rok později se stal zaměstnancem.
  • Od listopadu 2012 je ředitelem NPÚ v Ostravě.
  • Nejvíce se zajímá o archeologii středověku – především měst a sakrálních objektů.
  • S manželkou a desetiletou dcerou žije v Opavě.

Pokračujme tedy o pozitivech. Na co jsou dále moravskoslezští památkáři z poslední doby pyšní?
Příkladů je hodně. Kdybych zmínil uplynulý rok, tak například v Ostravě byla zahájena dlouho očekávaná oprava konkatedrály Božského Spasitele. Pokud zůstaneme u sakrálních památek, tak proběhla částečná rekonstrukce kostela svatého Martina v Krnově, opravoval se kostel svaté Anny nad Andělskou horou nebo v Miloticích nad Opavou. Skvělým příkladem je i postupná oprava kostela svatého archanděla Michaela v Hrozové, kde byly odkryty i úžasné nástěnné malby ze 13. století. Když připočteme další staré památky, tak region funguje jako určitý protipól průmyslového Ostravska. Uvažuje se i o zřízení středověké cesty.

Osoblažsko už není vykořeněným regionem

Když už jste zmínil západní část kraje, zajímá mě váš názor na to, jestli se z pohledu památkáře už podařilo zastavit úpadek započatý odsunem původního německého obyvatelstva.
Myslím si, že v poslední době se tamní situace velmi změnila. Přeci jen od konce války uplynulo sedmdesát let, takže dnes má Osoblažsko, Krnovsko i Bruntálsko hrdé rodáky. Jsou tam aktivní občanská sdružení, obyvatelé získali ke kraji vztah. O celé oblasti se už rozhodně nedá hovořit jako o vykořeněném regionu, byť v každé obci je situace trochu jiná.

A co naopak moravskoslezské památkáře trápí?
V regionu je celá řada ohrožených památek. Nejkřiklavějším případem je Ostravica-Textilia, což nelze nazvat jinak než ostudou v centru Ostravy. Na tomto případu vidíme, že pokud vlastníci se o památku nechtěli nebo nemohli starat, tak zákonné nástroje, jak dosáhnout nápravy, nejsou všemocné.

Velkým problémem jsou ale i staré průmyslové areály. Příkladů je dost.
Záchrana nevyužívaných průmyslových areálů nemá jednoduché řešení. Přestože řada těchto staveb je velmi cenných, tak pokud ztratí původní využití, začínají chátrat. Zpravidla následoval velký tlak vlastníků na demolice a zhodnocení pozemků. Je jisté, že většinou není reálná záchrana celého souboru, naším cílem je proto konverze (přeměna - pozn. red.) se zachováním nejdůležitějších částí. To ale vyžaduje investora s určitou vizí, dobrého architekta a především aktivní podporu takových záměrů ze strany místních samospráv. To ale často chybí a tak jsme svědky přeměny těchto lokalit v brownfieldy určené k výstavbě hypermarketů.

Co z toho vám nejvíce vadí?
Velké obavy ve mně vzbuzuje osud frýdecké industriální čtvrti s unikátním souborem přádelen, tkalcoven, úpraven a dalších výrobních objektů, na jejichž ztvárnění se podíleli přední architekti své doby. Celý soubor má navíc nesporný historický význam, neboť na textilním průmyslu byla postavena identita velké části tohoto regionu. Jednání o památkové ochraně jsou ale velmi obtížná a vinou nepřehledné povolební situaci ve městě se navíc zcela zastavila.

Likvidace přádelny Landsbergrovy textilky ve Frýdku-Místku je už neodvratná. (6. května 2014)

Likvidace přádelny Landsbergrovy textilky ve Frýdku-Místku je už neodvratná. (6. května 2014)

Ve Frýdku-Místku přitom nehrozí ztrátu pouze jedné budovy, ale celé historické čtvrti, což také souvisí s absencí představy o rozvoji této části města. Nejasnosti kolem památkové ochrany textilního průmyslu mimo to ilustrují fakt, že zájem odborné složky k jejímu prosazení nestačí. Rozhodující úlohu v procesu prohlašování mají orgány státní správy, tedy pověřené obce, krajský úřad a ministerstvo kultury. A ty bohužel občas náš odborný posudek ignorují, aniž by byl nahrazen jinými relevantními podklady.

Dalším současným problémem je ochrana budov, které vznikly jen před několika desetiletími. Například železničního nádraží v Havířově.
Národní památkový ústav se snaží při ochraně cenných objektů ze 60. a 70. let minulého století hrát aktivní roli, na pozici generálního ředitelství byla zřízena komise právě pro architekturu druhé poloviny 20. století, která má doporučovat kvalitní objekty k památkové ochraně. Co se týče nádraží v Havířově, tak nyní čekáme na rozhodnutí Ministerstva kultury na odvolání proti

Zezula o Dolní oblasti Vítkovice

Vítejte ve Světě techniky v ostravské Dolní oblasti Vítkovice. Už vstup, ve kterém se zrcadlí bývalé vítkovické hutě, je vskutku impozantní. Za projekt dostal Josef Pleskot prestižní ocenění Architekt roku.

Dolní oblast je areál průmyslových památek, svým rozsahem výjimečný i z evropského hlediska. Využití plynojemu jako multifunkčního sálu Gong je právem oceňováno.

Otázkou je, jak se bude Dolní oblast dále vyvíjet. Z pohledu památkové péče se neustále snažíme zdůrazňovat, že pro návštěvníky by měl zůstat stále čitelný původní smysl, tedy ukázka technologií od vytěžení uhlí, zpracování v koksovně a výroby železa.

Pochopitelně není možné areál zakonzervovat, ale nemělo by se tak dít na úkor jeho podstaty.

V rozhovoru jistě nelze pominou stesky vlastníků, že jim památkáři komplikují opravy. Prý často lpíte na nesmyslech.
Tak to jistě není. Památková péče je omezením vlastnických práv ve veřejném zájmu, což opravdu mnohdy nebývá přijímáno pozitivně. Na druhou stranu jsou k dispozici kompenzace, které spočívají ve státních, krajských i jiných dotacích. Ale je třeba říct, že v době ekonomické krize byly tyto programy radikálně seškrtány. Přál bych si návrat jejich výše před rok 2009, moc by to pomohlo.

Občanských sdružení přibývá

Máte nějaký příklad dobré spolupráce?
S valnou většinou vlastníků se dokážeme domluvit. Po počáteční nedůvěře si uvědomí, že památkář není ten, kdo by jim chtěl házet klacky pod nohy, ale naopak pomůže při získávání dotací a dokáže odhalit podstatu toho, co se musí chránit. Velmi dobrá spolupráce se rozvíjí v Krnově. Zmínit mohu projekt nazvaný Hlubčická brána, ve kterém majitel hodlá v rámci developerského projektu zachránit jednu z budov bývalé Kurzovy a Flemmichovy textilní továrny a ve spolupráci s městem se zde počítá také s prezentací archeologicky odkrytého městského opevnění.

Jak pokračuje archeologické odkrývání stop po někdejší těžbě cenných kovů okolo Bruntálu?
Bádání o hornické minulosti Bruntálska se snažíme rozvíjet. Je to oblast unikátní i v evropském měřítku a snažíme se tam - po vzoru například Krušnohoří - připravit plošnou ochranu, a to třeba formou krajinné památkové zóny.

Myslíte si, že se vztah lidí k historickému dědictví zlepšuje?
Jsem o tom přesvědčený. Zatímco na počátku devadesátých let byli památkáři a muzejníci z velké míry osamoceni, dnes se přidává celá řada hlavně občanských sdružení. Napříč v celém kraji můžeme spolupracovat se skupinami lidí, kteří vidí trochu dále než za momentální ekonomický profit. Zmíním například ostravský Okrašlovací spolek, Důl architektury, který usiluje o zachování nádraží v Havířově a ve Vítkovicích, v Opavě je velmi aktivní sdružení Za Opavu, na Bruntálsku zase Královský stolec a Klub za starý Bruntál.

Autor:


Oblékněte dítě hezky a levně
Oblékněte dítě hezky a levně

Nakupujte v dětském bazárku eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.