Katedrála Božského Spasitele v Ostravě je v žalostném stavu.

Katedrála Božského Spasitele v Ostravě je v žalostném stavu. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Z honosné katedrály v centru Ostravy padá zdivo. Církev nemá peníze

  • 29
Katedrála Božského Spasitele v centru Ostravy, po věhlasném Velehradu druhá největší sakrální památka na Moravě a ve Slezsku, je v žalostném stavu. Z památky padají kusy zdiva a situace je tak vážná, že věže obehnaly záchranné sítě. Jenže na nutné opravy scházejí církvi peníze.

Katedrála je dominantou Ostravy od roku 1889. "Je pochopitelné, že i do největšího a nejvýznamnějšího kostela v krajském městě se zakousl zub času a nutně potřebuje rekonstrukci. Na tu ale zatím chybí peníze," přiznává mluvčí Biskupství ostravskoopavského Pavel Siuda.

Honosná katedrála

Výstavba katedrály Božského Spasitele v Ostravě začala v roce 1883 a skončila v roce 1889.

Farní kostel pro Moravskou Ostravu vznikl podle návrhů olomouckého diecézního architekta Gustava Meretty, který se nechal inspirovat římskou bazilikou Santa Maria Maggiore.

Druhá největší sakrální stavba na Moravě po velehradské bazilice pojme až 4 000 lidí, její věže dosahují výšky 64 metrů.

Rozpadající se části zdiva ohrožují chodce i zaparkovaná auta už delší dobu. Úlomky dokonce na několika místech poškodily střechu tak, že do památkově chráněného kostela zatéká. Církev provizorně vyřešila situaci tím, že koncem loňského roku nechala obehnat obě kostelní věže ochrannými sítěmi.

Část fasády odstranili horolezci

"Z věží katedrály, hlavně z té východní, opadávají velké kusy fasády asi čtyři roky. Několikrát bylo nutné uzavřít parkoviště kolem kostela a horolezci rozebrali nejvíce uvolněné části fasády, především z říms věží," popisuje situaci vedoucí stavebního oddělení biskupství Václav Kotásek a dodává, že destrukce stále pokračuje a objevují se další havarijní místa.

Velkým problémem se stává narušená střecha. "Kusy omítek poškozují střešní krytinu. Ta je mezi věžemi polepena záplatami z asfaltové lepenky. I přesto do kostela zatéká dešťová voda," líčí Kotásek.

Právě proto se kolem nejvíce poškozených říms ocitly ochranné sítě, které mají zachytit padající úlomky. Podle odborníků to ale neřeší situaci na dlouho. Pokud církev nezačne s opravou budovy, bude časem nutné uzavřít chodníky kolem kostela a vyvěsit tam nápis "Pozor padá omítka!".

Sázka na dotaci z fondů nevyšla

Také památkáři by raději než sítě viděli u věží řemeslníky. "Devastace budovy totiž pokračuje. Vlastník by měl alespoň menší vady opravit hned," míní Janina Brychlecová z Národního památkového ústavu v Ostravě. "Pokud vím, má už dva roky hotový projekt na opravu katedrály. Pokoušel se tehdy získat peníze z nějakých fondů, ale nevyšlo to..." dodala.

Fasádu katedrály Božského Spasitele v Ostravě musí krýt síť.

Pavel Siuda uvedl, že náklady na opravu budou značné. Nejlevnější varianta, která počítá s obnovou celého exteriéru kostela, vyjde na 50 milionů korun. S opravami interiéru by se náklady vyšplhaly na 80 milionů.

"Farnost se pokusila neúspěšně získat dotaci z Norských fondů. Handicapem katedrály Božského Spasitele, která má velký význam pro Ostravu a okolí, je ale její nižší památková hodnota ve srovnání s dalšími sakrálními stavbami v České republice, s nimiž o prostředky soutěží," řekl Siuda.

Pomůže s opravou město?

Podle projektového manažera biskupství Miroslava Přikryla se církev chce na obnově katedrály finančně podílet, ale její zdroje stačit nebudou.

"Proto jednáme o finanční pomoci s vedením Ostravy a chceme oslovit ministerstvo kultury i další organizace, od kterých lze získat dotace," říká Přikryl.

Primátor Ostravy potvrdil, že město má zájem na opravě katedrály. Neslíbil sice peníze z okleštěného rozpočtu, ale pomoc při jejich shánění. "Budeme se snažit pomoci farnosti sehnat peníze na postupnou rekonstrukci. Využijeme možností, které jsou," řekl primátor Petr Kajnar.