Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z Huberta Stachanov, Strojní je Anselm. Jak se měnily doly

Seriál   17:55aktualizováno  17:55
Od roku 1835 do roku 1991. Celých 156 let se těžilo uhlí na Dole Anselm, nejstarší významné šachtě na území dnešní Ostravy.

Jedinou ostravskou šachtou, která je ještě v provozu, je Důl Jeremenko. Čerpá se zde voda z podzemí. | foto: Jaroslav OžanaMF DNES

Nejen o této, ale i o dalších šachtách převážně moravské části OKD je dnešní díl seriálu věnovaného těžbě uhlí v ostravsko-karvinském revíru. Je nejstarší dochovanou šachtou na dnešním území Ostravy, přitom s Ostravou ani Rakouskem-Uherskem neměla dlouho nic společného. Důl Anselm totiž až do dvacátých let minulého století ležel na území Německa.

Důl Anselm

Jeden z nejdéle činných dolů na Ostravsku byl založen v roce 1835. Původní název dolu zněl Strojní, po převzetí S. M. Rothschildem byl přejmenován na Anselm. V roce 1942 byl důl přejmenován na Petrshoffen I–IV (Petřkovice I–IV), po osvobození se nejprve vrátil k názvu Anselm, v roce 1946 změnil název na Masaryk I.

Sláva a bída hornictví na Ostravsku

Ten ale vydržel jen do roku 1948, kdy se z něj stal Důl Eduard Urx. V roce 1991 se vrací ke starému názvu Anselm. Těžba je ukončena v roce 1991. Hloubka dosáhla 700 metrů, dnes je v areálu umístěno hornické muzeum.

Důl Oskar

Původní Důl Oskar založený v roce 1891 se za okupace krátce jmenoval Petershoffen V–VI, v roce 1946 byl přejmenován na důl Masaryk II, od roku 1951 pak na Důl Lidice. Konečná hloubka dolu dosáhla 580 metrů. V roce 1954 byla šachta spojena s Dolem Eduard Urx, těžilo se zde do ledna 1967.

Důl Stachanov

Těžba uhlí zde probíhala od roku 1855, celkem na deseti patrech. Důl s původním jménem Hubert se v roce 1946 přejmenoval na Stachanov. V roce 1966 byla těžba uhlí převedena podzemím na závod Vítězný únor (později Důl Odra). Později byl důl označován jako Lokalita Hrušov a spadal pod Důl Odra.

Důl Odra

Uhlí se zde těžilo od roku 1852. Původní Důl František později získal jméno Generál Svoboda (1946), Důl Vítězný únor (1953) a nakonec v roce 1990 Důl Odra. Pod důl spadala od roku 1933 například i těžba z Dolu Jindřich, od roku 1923 těžba bývalého Dolu Jiří. Horníci zde těžili ve třech jámách, v jedenácti patrech. Největší hloubka dosáhla 1 099 metrů. 30. 6. 1994 zde byl vytěžen poslední vozík uhlí v ostravské části revíru.

Důl Hlubina

Důl Hlubina, německy Tiefbauschacht, začal s těžbou v roce 1863. V roce 1946 se jeho název nakrátko změnil na Důl Bohumil Laušmann, v roce 1949 bylo ale zase vše při starém. Už od roku 1931 byl důl spojen s Dolem Šalamoun, v roce 1958 se organizačně připojila šachta Generál Jeremenko, v roce 1987 se spojil se závodem Důl Ostrava, v němž byly šachty Bezruč a Zárubek. Horníci se zde prokopali do hloubky 1 200 metrů, těžba – celkem ve 12 patrech – byla ukončena v roce 1991.

Vybraní ředitelé OKD

Od konce čtyřicátých let neměla na výběr ředitele OKD často vliv ani tak odbornost jako hlavně stranická příslušnost.

* Ředitel OKD 1946–1948 Ing. Dr. František Otásek DrSc. Vysoká škola báňská v Příbrami

* Ředitel OKD 1951–1954, 1957–1961 Karel Šrajer měšťanská škola, truhlářský učeň

* Ředitel OKD 1954–1955 Josef Hečko 8 tříd obecné školy

* Ředitel OKD 1955–1957 Arnošt Karpeta 6 tříd obecné školy, 1 třída měšťanské školy

* Ředitel OKD 1961–1967 Jaroslav Miska 5 tříd obecné školy, 3měsíční havířský kurz, 6měsíční kurz nadkopních

* Ředitel OKD 1967–1971 Prof. Ing. Jaromír Matušek, CSc. Vysoká škola báňská v Příbrami

Důl Jeremenko

Těžba na Dole Generál Jeremenko probíhala od roku 1896 do roku 1992. Šachta postupně měnila jména z Nové jámy (Neuschacht) přes Louis, Steinböck (1942) až na Důl Generál Jeremenko v roce 1946. Hloubka dolu dosáhla 1 200 metrů, těžba zde skončila v roce 1992. Dnes se jáma využívá pro čerpání důlních vod z celého ostravského revíru.

Důl Paskov

Jen 33 let vydržela v provozu paskovská šachta, v níž se první uhlí vykopalo v roce 1966. Celkem se zde za tu dobu vykopalo přes 18 milionů tun převážně vysoce kvalitního koksovatelného uhlí. Nejhlouběji se horníci dostali do 1 050 metrů. V roce 1994 byly šachty Paskov a Staříč spojeny v jeden skupinový důl pod názvem Důl Paskov. V roce 1999 těžba uhlí na Dole Paskov skončila, jméno dolu ale zůstalo, v současnosti jej nese například nedaleký Důl Staříč.

Důl Staříč

Hloubením jam na Dole Staříč i jeho pobočném závodě Chlebovice začala v roce 1962 stavba Dolu Staříč, v současnosti známého pod názvem Důl Paskov. První uhlí vyjelo z hlubin země v roce 1969, výraznější těžba začíná až v roce 1971. Přes těžbu milionu tun ročně se šachta přehoupla až v roce 1981. Největší dosažená hloubka na šachtě je 1 155 metrů. V roce 1994 byly šachty Paskov a Staříč spojeny v jeden skupinový důl pod názvem Důl Paskov. V současnosti je Důl Paskov nejohroženějším dolem v OKD, jeho konec může přijít ještě v letošním roce.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.