Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z Huberta Stachanov, Strojní je Anselm. Jak se měnily doly

Seriál   17:55aktualizováno  17:55
Od roku 1835 do roku 1991. Celých 156 let se těžilo uhlí na Dole Anselm, nejstarší významné šachtě na území dnešní Ostravy.

Jedinou ostravskou šachtou, která je ještě v provozu, je Důl Jeremenko. Čerpá se zde voda z podzemí. | foto: Jaroslav OžanaMF DNES

Nejen o této, ale i o dalších šachtách převážně moravské části OKD je dnešní díl seriálu věnovaného těžbě uhlí v ostravsko-karvinském revíru. Je nejstarší dochovanou šachtou na dnešním území Ostravy, přitom s Ostravou ani Rakouskem-Uherskem neměla dlouho nic společného. Důl Anselm totiž až do dvacátých let minulého století ležel na území Německa.

Důl Anselm

Jeden z nejdéle činných dolů na Ostravsku byl založen v roce 1835. Původní název dolu zněl Strojní, po převzetí S. M. Rothschildem byl přejmenován na Anselm. V roce 1942 byl důl přejmenován na Petrshoffen I–IV (Petřkovice I–IV), po osvobození se nejprve vrátil k názvu Anselm, v roce 1946 změnil název na Masaryk I.

Sláva a bída hornictví na Ostravsku

Ten ale vydržel jen do roku 1948, kdy se z něj stal Důl Eduard Urx. V roce 1991 se vrací ke starému názvu Anselm. Těžba je ukončena v roce 1991. Hloubka dosáhla 700 metrů, dnes je v areálu umístěno hornické muzeum.

Důl Oskar

Původní Důl Oskar založený v roce 1891 se za okupace krátce jmenoval Petershoffen V–VI, v roce 1946 byl přejmenován na důl Masaryk II, od roku 1951 pak na Důl Lidice. Konečná hloubka dolu dosáhla 580 metrů. V roce 1954 byla šachta spojena s Dolem Eduard Urx, těžilo se zde do ledna 1967.

Důl Stachanov

Těžba uhlí zde probíhala od roku 1855, celkem na deseti patrech. Důl s původním jménem Hubert se v roce 1946 přejmenoval na Stachanov. V roce 1966 byla těžba uhlí převedena podzemím na závod Vítězný únor (později Důl Odra). Později byl důl označován jako Lokalita Hrušov a spadal pod Důl Odra.

Důl Odra

Uhlí se zde těžilo od roku 1852. Původní Důl František později získal jméno Generál Svoboda (1946), Důl Vítězný únor (1953) a nakonec v roce 1990 Důl Odra. Pod důl spadala od roku 1933 například i těžba z Dolu Jindřich, od roku 1923 těžba bývalého Dolu Jiří. Horníci zde těžili ve třech jámách, v jedenácti patrech. Největší hloubka dosáhla 1 099 metrů. 30. 6. 1994 zde byl vytěžen poslední vozík uhlí v ostravské části revíru.

Důl Hlubina

Důl Hlubina, německy Tiefbauschacht, začal s těžbou v roce 1863. V roce 1946 se jeho název nakrátko změnil na Důl Bohumil Laušmann, v roce 1949 bylo ale zase vše při starém. Už od roku 1931 byl důl spojen s Dolem Šalamoun, v roce 1958 se organizačně připojila šachta Generál Jeremenko, v roce 1987 se spojil se závodem Důl Ostrava, v němž byly šachty Bezruč a Zárubek. Horníci se zde prokopali do hloubky 1 200 metrů, těžba – celkem ve 12 patrech – byla ukončena v roce 1991.

Vybraní ředitelé OKD

Od konce čtyřicátých let neměla na výběr ředitele OKD často vliv ani tak odbornost jako hlavně stranická příslušnost.

* Ředitel OKD 1946–1948 Ing. Dr. František Otásek DrSc. Vysoká škola báňská v Příbrami

* Ředitel OKD 1951–1954, 1957–1961 Karel Šrajer měšťanská škola, truhlářský učeň

* Ředitel OKD 1954–1955 Josef Hečko 8 tříd obecné školy

* Ředitel OKD 1955–1957 Arnošt Karpeta 6 tříd obecné školy, 1 třída měšťanské školy

* Ředitel OKD 1961–1967 Jaroslav Miska 5 tříd obecné školy, 3měsíční havířský kurz, 6měsíční kurz nadkopních

* Ředitel OKD 1967–1971 Prof. Ing. Jaromír Matušek, CSc. Vysoká škola báňská v Příbrami

Důl Jeremenko

Těžba na Dole Generál Jeremenko probíhala od roku 1896 do roku 1992. Šachta postupně měnila jména z Nové jámy (Neuschacht) přes Louis, Steinböck (1942) až na Důl Generál Jeremenko v roce 1946. Hloubka dolu dosáhla 1 200 metrů, těžba zde skončila v roce 1992. Dnes se jáma využívá pro čerpání důlních vod z celého ostravského revíru.

Důl Paskov

Jen 33 let vydržela v provozu paskovská šachta, v níž se první uhlí vykopalo v roce 1966. Celkem se zde za tu dobu vykopalo přes 18 milionů tun převážně vysoce kvalitního koksovatelného uhlí. Nejhlouběji se horníci dostali do 1 050 metrů. V roce 1994 byly šachty Paskov a Staříč spojeny v jeden skupinový důl pod názvem Důl Paskov. V roce 1999 těžba uhlí na Dole Paskov skončila, jméno dolu ale zůstalo, v současnosti jej nese například nedaleký Důl Staříč.

Důl Staříč

Hloubením jam na Dole Staříč i jeho pobočném závodě Chlebovice začala v roce 1962 stavba Dolu Staříč, v současnosti známého pod názvem Důl Paskov. První uhlí vyjelo z hlubin země v roce 1969, výraznější těžba začíná až v roce 1971. Přes těžbu milionu tun ročně se šachta přehoupla až v roce 1981. Největší dosažená hloubka na šachtě je 1 155 metrů. V roce 1994 byly šachty Paskov a Staříč spojeny v jeden skupinový důl pod názvem Důl Paskov. V současnosti je Důl Paskov nejohroženějším dolem v OKD, jeho konec může přijít ještě v letošním roce.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Řemeslníci opravují v Dolních Kounicích střechu renesančního zámku.
S dělníky se v Bruntále utrhla plošina, zřítili se z výšky na beton

Tři muži se ve čtvrtek zranili v Bruntále při pádu vysokozdvižné plošiny, na níž pracovali. Plošina se uvolnila a zřítila se z výšky okolo šesti až osmi metrů...  celý článek

Když na jednom sympoziu vyhodnotili organizátoři sochu Igora Kučery jako...
Ze dřeva vyřezával už jako kluk, teď jako řezbář cestuje po světě

Igor Kučera se řemeslu „vyučil“ jako samouk. Díky kontaktům navštívil sympozium ve Walesu a o půl roku později už byl v Americe.   celý článek

V posledních letech sklízí Adolf Dudek úspěchy se svou kreslířskou show.
Dnes je bestseller, když prodáte pět tisíc knih, říká dětský ilustrátor

S více než třemi miliony prodaných knih patří k nejprodávanějším dětským ilustrátorům porevoluční éry. Adolf Dudek, který žije ve Frenštátu pod Radhoštěm,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.