Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z koksovny v Dolních Vítkovicích může vzniknout muzeum i kampus s menzou

  18:55aktualizováno  18:55
Jsou vyzděné a časem se rozpadnou. Prozatím ale stojí a tvoří hráz mezi Dolní oblastí a Dolem Hlubina. Koksovací baterie v Dolních Vítkovicích, co s nimi bude dál? Jak řekl architekt Pleskot, vizí je spousta.

Lidé z Dolní oblasti Vítkovice nyní řeší, co dále s koksovnami. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Důl Hlubina, Svět techniky, nová lávka i nástavba Vysoké pece číslo 1. Areál Dolních Vítkovic se za poslední rok výrazně změnil. A měnit se bude dál, třeba díky proměně koksovacích baterií.

Jak uvedl dvorní architekt Dolních Vítkovic Josef Pleskot, bývalá koksovna zatím tvoří pro člověka neproniknutelný předěl mezi Dolem Hlubina a Dolní oblastí Vítkovice. „Celou oblast chceme pospojovat, aby byla naopak průchozí,“ zmínil Pleskot.

„Snažíme se část koksovacích baterií odstranit a umístit tam dům, který už máme vyprojektovaný. Je poměrně nízký a část koksovacích baterií do sebe integruje. Mysleli jsme si, že by mohl sloužit nějakému muzeu nebo univerzitě, tu myšlenku se ale nedaří naplnit,“ vylíčil architekt.

Žádný zábavní park nebo prostor pro Colours

Podle něj by bývalá koksovna klidně mohla být například součástí univerzitního kampusu, ve kterém by byly třeba laboratoře, menza, tedy zázemí pro vysokoškoláky.

„Zatím to nevypadá ani na muzeum, ani na univerzitní kampus, čili zůstává architektonický názor, jak by ten dům v linii koksárenských baterií mohl vypadat,“ podotkl Pleskot.

Kdo nebo co tedy rozhodne, co tam nakonec bude? „Vždy bude záležet na tom, jaká bude hlavní náplň Dolní oblasti. Málo lidí si uvědomuje, že nestavíme zábavní park nebo festivalový okrsek pro Colours of Ostrava, ale plnohodnotnou část města, v níž by měly převládat funkce veřejného charakteru. Ale aby se tam dostaly, o to už se bude muset postarat někdo jiný,“ poznamenal architekt.

Koksovací baterie jsou ve špatném stavu

Podobně to vnímá i ředitel sdružení Dolní oblast Vítkovice Petr Koudela. „Pokud tady má být nějaká veřejná stavba, nechť se o ni postarají politici a zástupci veřejné sféry. My se věnujeme národní kulturní památce. Z koksovacích baterií se snažíme zachovat co nejvíce, ale to taky nejde do nekonečna. Železo hnije daleko rychleji než třeba dřevo,“ upozornil Koudela.

Památkáři potvrdili, že koksovací baterie jsou ve špatném stavu. „Výroba v Dolní oblasti skončila v roce 1997, to už je skoro dvacet let, kdy jsou mnohé objekty v areálu prakticky neudržovány,“ zmínila Michaela Ryšková z Národního památkového ústavu v Ostravě.

Sdružení má jasno. „Chceme tam mít nekomerční aktivity, žádný lunapark. Pakliže se nikdo nenajde v rozumném a krátkém čase, s ohledem na charakter konstrukcí a materiály, ze kterých jsou, koksovací baterie nevydrží, byť by si památkáři přáli je zachovat,“ řekl Koudela.

Investovat do něčeho, co není ekonomicky udržitelné, by podle něj nebylo příliš šťastné řešení.

Řešení podobné jako v Istanbulu

Stejně jako architektu Pleskotovi by se mu líbilo, kdyby v Dolní oblasti například sídlila univerzita nebo kdyby v ní měla své zázemí.

„Minulý rok jsem kvůli tomu podnikl pár cest po univerzitních kampusech, které vznikly v industriálním prostředí. Vůbec nejzajímavější byl kampus v tureckém Istanbulu. Jde o bývalou elektrárnu s technologiemi, které jsou podobné našim energetickým ústřednám. Uvnitř jsou učebny, univerzitní knihovna, koleje, restaurace. Univerzita má zajímavý punc a je o ní hodně slyšet, přitom rozlohou je mnohem menší než Dolní oblast,“ popsal ředitel sdružení.

Josef Pleskot připomněl, že vědecká knihovna, o níž se před časem tolik mluvilo, by mohla být součástí záměru dostaveb k vysokým pecím číslo 4 a 6.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.