Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z Tatry se stává nedostatkové zboží, říká šéf představenstva

  8:32aktualizováno  8:32
Mají všechno. Výrobky, peníze i zakázky. Kopřivnická Tatra se po letech přežívání nadechuje k velkému růstu. Firmě chybí jediné. Přijala by více dělníků, konstruktérů, mistrů - prostě hlavně technických profesí, jenomže ti na trhu práce chybí.

Předseda představenstva kopřivnické automobilky Tatra Petr Rusek. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Žije v Opatovci u Svitav, ale prakticky každý den dojíždí kvůli práci do 150 kilometrů vzdálené Kopřivnice. Předseda představenstva společnosti Tatra Trucks Petr Rusek je přesvědčen, že slavná automobilka už jen poroste, že je zachráněna.

Jak je na tom Tatra dnes?
Vidíme zhruba do června příštího roku, víme, co budeme dělat. Víme, co potřebujeme, co si musíme pořídit. S tím, co se dá koupit za peníze, problém nemáme, banky nás mají zase rády, Tatra vydělává a je na tom dobře. Problémy vidíme v lidech. V zaměstnancích. Těch bychom potřebovali více.

Kolik tedy máte zakázek?
Tady funguje efekt sněhové koule. Když nemáte zakázky, tak si každý rozmyslí, jestli si váš výrobek koupí. Naštěstí to funguje i naopak. Čím více aut prodáte, tím více je lidé chtějí. Takže co se týče zakázek, jsme spokojeni.

Fotogalerie

Jste spokojeni. To znamená, že je z Tatry nedostatkové zboží?
Z Tatry se stává nedostatkové zboží. Ještě není, ale stává se. Necháváme si určitou rezervu, ale jinak máme, jak se říká, plno. Když jsme Tatru koupili, byla firma ve špatném stavu a my museli ořezat náklady. To se dělá tak, že se přizpůsobují schopnosti firmy množství objednávek. A když je pak objednávek více, můžete začít pořizovat nové stroje a výrobu navyšovat. A my dnes máme problém ne se stroji, ty si můžeme nakoupit vždy, ale s kvalitními zaškolenými lidmi. Z těch je nedostatkové zboží.

Jak velký je to problém?
Sháníme například operátory CNC strojů po celé republice. A nejsou, takže je musíme hledat i v zahraničí. Oslovujeme pracovní agentury, aby nám pomohly sehnat operátory ze zahraničí. Ne proto, že by se nám nechtělo platit Čechy. Ale proto, že ti Češi nejsou.

Kolik jim dáváte?
Nabízíme mzdy, které odpovídají mzdové mapě. K tomu nabízíme ubytování, stravné, příspěvek na dojíždění. A takové problémy mají ve všech podnicích republiky. Komunikujeme i se školami. Ne jen se středními, ale i se základními. Vysvětlujeme dětem, ať se jdou učit kováři, slévači, soustružníky.

Ale to je dlouhodobá cesta. Vy potřebujete lidi hned.
Ano. My je potřebujeme hned. Dokonce oslovujeme i známé a sousedy. Já jsem ze Svitav a i tam říkám známým: sežeňte mi soustružníky, my zajistíme dopravu, ubytování, vše, co půjde, dostanou peníze, které jsou lepší než na Svitavsku.

Je i jiná cesta?
Druhá cesta je, že naši ředitelé objíždějí firmy v republice a zjišťují, zda by pro nás nemohly vyrábět některé věci, třeba ozubená kola. A i zde musíme mířit do zahraničí.

A nepřepískli jste to teda s tím ořezáváním nákladů po vašem příchodu do Tatry? Jak se na to díváte zpětně?
My těch lidí zase tolik nepropustili. Z mého pohledu jsme možná měli my, co máme na starost obchod, začít dříve křičet, že budeme potřebovat nové zaměstnance. V tom jsme měli být razantnější. Na druhou stranu je třeba říct, že se tatrovka zvedá ze dna. Z úplného dna. A na tom dně jsme byli proto, že jsme na tom nebyli dobře ani finančně. Byl to balanc na ostří nože. Kdybychom od počátku zaměstnávali více lidí, nemuseli jsme ekonomicky přežít. My jsme dali přednost tomu, přežít.

Kolik byste přijali lidí, jak se říká, hned – zítra nástup v montérkách?
Hned takhle z hlavy mohu říct, že minimálně čtyřicet lidí. Ale je jich daleko více. Kvůli tomu, co se tady v uplynulých desetiletích dělo, je v Tatře vysoký věkový průměr. A ti lidi nám odcházejí do důchodu. Průběžně. Proto těch lidí potřebujeme podstatně více, protože si musíme udržovat základnu zaměstnanců. Proto nehledáme jen agenturní zaměstnance na měsíc dva, ale kmenové zaměstnance na dlouho.

Teď se navíc objevila informace, že vedení armády tak nějak „zapomnělo“ nakoupit velitelské a spojařské vozy, lépe řečeno vozy s nástavbami. I tady je místo pro Tatru?
Určitě bychom tuto zakázku měli rádi. A myslím, že dokážeme nabídnout armádě dobré podmínky obchodu.

Měli byste ale vůbec prostor na jejich výrobu?
Necháváme si prostor pro podobné situace. Nějaké místo držíme i pro letošní rok, věříme, že se ještě probudí některé těžařské firmy.

Jaký podíl vlastně pro Tatru znamenají objednávky od české armády?
V současnosti je to jen pár aut ročně, většinou jde o speciální vozidla pro různé účely, ale jednáme o výrazném navýšení.

Když se vrátím k lidem, hledáte jenom dělníky, nebo i zaměstnance do vývoje?
Máme tady vynikající vývojové oddělení, ti lidi tady vydrželi i z dob, kdy Tatra padala dolů. A my si jich obrovsky vážíme. Mají úžasné myšlenky, dokážou dělat skvělé prototypy. Právě teď nabízíme armádě novou pancéřovou kabinu, která už prochází zkouškami. Hledáme obecně techniky, konstruktéry, technology, mistry a dělníky.

A co export?
Do další fáze se dostáváme v Saúdské Arábii, kam jsme nejdříve dodávali automobily, pak komplety k sestavení. Teď tam dodáváme technologie, na kterých se budou vyrábět komponenty na Tatry.

To bude továrna Tatry?
Ne, to bude továrna patřící Saúdské Arábii, my tam budeme dodávat klíčové komponenty.

To znamená co?
Nápravy, centrální roury.

Což je základ Tatry.
Ano. Nám se letos daří prodávat větší a komplikovanější vozy, takže se dostáváme do situace, kdy nám právě pro tuto výrobu lidi chybí.

Kam se vlastně ti lidé, co z Tatry v minulosti odešli, poděli? Dělali jste si nějaký průzkum?
Ti lidé, co nám dnes chybí, neodešli před rokem nebo dvěma, ti odešli před pěti šesti lety. V době, kdy jsme to nemohli ovlivnit. Jsou v různých firmách, ať už v okolí, nebo ve světě. A my se je snažíme oslovovat a stahovat je zpátky do Tatry. A naštěstí se to začíná dařit.







Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.