Z hutí, elektráren či třeba tepláren v polské Hornoslezské aglomeraci přináší v době zimních inverzí severovýchodní vítr jedy do oblasti Ostravska, kde se tím ještě více zhoršuje už tak nepříznivá smogová situace.
"Škodliviny z velkých zdrojů v Hornoslezské aglomeraci jdou při severovýchodním směru větru řádově až za Ostravu a dál do ústí Moravské brány," říká Petr Jančík z Vysoké školy báňské v Ostravě.
Polský Mittal má limit 100 mikrogramů, ostravský polovinu
Polské úřady průmyslu nařizují o mnoho mírnější emisní normy než české. Třeba ArcelorMittal Poland má pro nejprašnější provoz aglomerace "spékání rud" stanoven emisní limit pro prach ve výši 100 miligramů na metr krychlový vypouštěných spalin. Pro srovnání: ArcelorMittal Ostrava má limit na stejném provozu dvojnásobně přísnější, od 1. ledna 2012 mu ho pak kraj stanovil na 20 miligramů na metr krychlový vypouštěných spalin.
Odborníci říkají: Rozdíly v emisních normách v Česku a Polsku musí zmizet. "V povolování zdrojů a stanovování podmínek pro stacionární zdroje jak na české, tak na polské straně musí být stejný přístup. Zatím jsou přísnější podmínky jen na české straně," říká Radomír Štěrba z České inspekce životního prostředí v Ostravě. Češi ale Poláky k zpřísnění emisních norem nutit nemohou. To by museli udělat Poláci sami.
Průmysl přitom podle zástupců českých úřadů znečišťuje ovzduší v Hornoslezské aglomeraci nejvíc. Na tom se ale Češi a Poláci neshodnou. Poláci říkají: "S průmyslem problémy nemáme, ovzduší nejvíc škodí domkaři."
Poláci vidí větší problém v domácím spalování odpadu
"Tady v Polsku vnímáme jako největší problém pro ovzduší hlavně malá topeniště, kamna v domech. Ta se na znečistění ovzduší podílí velkou měrou. Lidé jsou tu totiž zvyklí veškeré odpadky pálit, skoro nic nevyhazují," říká třeba Wojciech Owczarz, vedoucí organizace Fundacja Ekologiczna "Arka" z Bielsko-Biale.
Liší se ale podle něj druh odpadu, který lidé spalovali v minulosti, a který spalují dnes. Zatímco dřív se jednalo hlavně o papírové obaly, dnes Poláci podle něj ve velkém pálí plasty, z nichž jde do ovzduší mnohem víc jedů.
Mělo by Česko přitlačit na Polsko kvůli limitům škodlivin?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 16. března 2011. Anketa je uzavřena.
O tom, že hlavní zdroje znečištění v Polsku je potřeba hledat hlavně u majitelů domů, je přesvědčen i vedoucí oddělení monitoringu inspektorátu ochrany životního prostředí Slezského vojvodství Andrzej Szczygiel. Na rozdíl od Wojciecha Owczarze si ale nemyslí, že by hlavním důvodem znečištění bylo pálení plastů.
"Ten důvod je v tom, že domkaři používají převážně zastaralé kotle, které nedokáží kvalitně spalovat," tvrdí Szczygiel. Průmysl podle něho na vině není. "Ten plní své limity, navíc v posledních letech prochází velkou ekologizací, byl vybaven účinnými filtry a podobně," dodal Szczygiel.
O vyladění norem jednají odborníci
České a polské úřady před časem po šesti letech opět rozjely jednání o tom, jak zlepšit ovzduší na obou stranách hranice.
Jednání vede jednak česko-polská smíšená komise, ale i pracovní skupina, která pod ní spadá.
Jedy z Hornoslezské aglomerace podle Jiřího Bílka ze Zdravotního ústavu v Ostravě ovlivňují ovzduší na Ostravsku asi v 10 procentech doby topné sezony, kdy fouká z Polska. Kolik jich je, z jakých zdrojů a kam konkrétně dopadnou, to řeší odborníci mimo jiné v rámci právě probíhajícího projektu Air-Silesia.
