V cestovních taškách budou mít kromě oblečení či zubního kartáčku i klávesnici. Každý svoji. Jen na ní totiž můžou podat svůj maximální výkon. A oni jej podat chtějí, měřit síly budou s těmi nejlepšími z celého světa. Trojice školáků z Opavy se probojovala na světové mistrovství v psaní na počítačovou klávesnici.
"Je to opravdu rozdíl. Klávesnice jsou sice navenek stejné, ale každá je jiná. Jsem zvyklá na tu svoji. Když píšu na jiné, hned to poznám. Ta moje je už taková vychozená, má uvolněné klávesy. Ostatní nejsou tak rozepsané," snaží se popsat důvod, proč si svou klávesnici střeží jako oko v hlavě, osmačka opavské Základní školy Šrámkova Klára Odehnalová.
Hudební výchova, tělocvik? Kdepak, jdeme trénovat
O tom, že pojede na světový šampionát do belgického Gentu, ví už několik měsíců. Je nejlepší v České republice, což koncem dubna potvrdila i na republikovém mistrovství (více zde). V soutěži osmdesáti nejtalentovanějších školáků u nás zvítězila ve všech disciplínách, je šestinásobnou mistryní a dosahuje výkonu okolo 600 čistých úhozů za minutu. "To je rychlost, s níž má velkou šanci v Gentu zaútočit na medaile," komentuje její trenérka Karin Solná.
Klára Odehnalová je největším talentem v rychlostním psaní na klávesnici.
Předmistrovská soustředění české reprezentace však přinesla na poslední chvíli překvapení i pro dívčiny spolužáky, osmačku Terezu Tomanovou a deváťáka Lukáše Piwowarského.
Na mistrovství pojedou s Klárou, probojovali se v dodatečných nominacích. Poslední týdny díky tomu mají všichni tři denní režim vzhůru nohama. Počítačová klávesnice se stala jejich nerozlučnou kamarádkou.
"Všechny výtvarky, hudebky a tělocviky jsme tady a trénujeme," říká Lukáš Piwowarski a ukazuje na počítače v IT učebně základní školy. Tam mají mladí písaři speciální programy. Trénují minutové, dvou-, pěti- i desetiminutové opisy, korektury textu, diktáty. Minimálně tři hodiny každý den. Například sport utlumili na minimum, teď si nesmějí ani narazit ruku.
První soutěž dodala potřebné nadšení
"U minutovek a dvouminutovek máme své osobní rekordy v počtu úhozů. U delších opisů už výkonnost klesá," říká Tereza Tomanová. Ta spolu s Lukášem Piwowarským v průměru dosahuje rychlosti 400 čistých úhozů za minutu. Co píší, si ale školáci právě u krátkých opisů ani neuvědomí. "Je to taková rychlost, že to jde jen z oka do ruky. Smysl si uvědomujeme až u delších časů," dodává Tomanová.
Klára Odehnalová s jedním z mnoha ocenění za vítězství v písařské soutěži. Vlevo trenérka Karin Solná.
Ještě více zabrat však dostávají jejich prsty na soustředěních. Týdenními přípravami procházejí od února. "Ráno přijdeme, píšeme do oběda, pak máme přestávku na oběd a do večera zase píšeme," přibližuje Klára Odehnalová. Podle trenérky je konkurence nejlepší motivací, pokroky jsou na soustředěních vidět už za tři dny.
Klára Odehnalová a Tereza Tomanová se psaní na klávesnici věnují tři roky. "Moje kamarádka taky psala a dokonce se dostala do reprezentace. Byly jsme spolu na dovolené a ona tam pořád trénovala. Začalo mě to taky bavit, zkusily jsme chodit do psaní s Klárou a už jsme u toho zůstaly," vzpomíná Tomanová. Lukáš Piwowarski se klávesnici začal věnovat až o rok později. "Moc mě to nebavilo. Jenže pak přišla první soutěž a právě to soutěžení mě chytlo," přiznává.
Zlozvyky se špatně odnaučí, proto je dobré začít brzy
Podle trenérky Karin Solné je důležité podchytit talent včas. Začíná se už ve čtvrté třídě. "Čtvrťáci mají ještě malé prstíky, ale už se naučí správně psát. Když se začne později, mají už většinou z domácích počítačů naučený nesprávný styl," komentuje trenérka.
A jasno mají školáci i v tom, jak se svým rychlopsaním naloží do budoucna. "Už od patnácti můžu například brigádně přepisovat knížky pro nevidomé. Kamarádka to teď dělá," říká Klára Odehnalová.
Na mistrovství v Gentu si všichni tři zkusí hned několik disciplín. Vícejazyčné diktáty, české diktáty, korekturu textu a také takzvanou královskou disciplínu.
Tou je třicetiminutový opis. Nejlepší písaři za půlhodinu opíšou více než pět stránek textu. Nesmí ale dělat chyby. "Penalizace je drsná. Sto úhozů za jednu chybu. Stává se, že je i půlka soutěžících diskvalifikovaná. Kvůli pěti chybám se nemusí závodník dostat ani do výsledkové listiny," konstatuje trenérka Solná.
A právě toho se také všichni tři závodníci nejvíc bojí. "Zkoušíme to pořád." U cizojazyčných diktátů ve sluchátkách uslyší angličtinu a slovenštinu. Na jiný jazyk musí přepnout klávesnici i mozek.
"Třeba slovenština se trošku plete. Ale na konci je ještě nějaký čas na opravu, takže když napíšu něco česky, snažím se to rychle opravit," popisuje Klára Rozehnalová. U korektur zase školáci upravují předem napsaný text - něco musejí podtrhnout, něco přepsat tučně, opravit písmena. Všechno jen s pomocí klávesových zkratek, bez myši. Ačkoliv jsou zatím žáky základní školy, zamíří teď trojice na soutěž středoškoláků. Už loni tam byli druzí. Hned tentýž den, kdy jim v červnu skončí školní rok, pak vyrazí na poslední soustředění reprezentace. Hned po něm, 12. července, odlétají do Gentu.
