Krnov leží na vytížené mezinárodní trase z Ostravy přes Opavu na Bartultovice a do Polska. Denně jím projede až dvanáct a půl tisíce aut.
„Po vybudování obchvatu se na něj převede podstatná část této dopravy. Právě její odklon z centra města je vzhledem k současným vysokým dopravním intenzitám nezbytný,“ informoval mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Studecký.
Severovýchodní obchvat by měl z Krnova odklonit necelých pět tisíc aut denně. Oddělí také území podél hranice s Polskem od souvislé městské zástavby. Povede z místní části Chomýž před křižovatkou s Okružní ulicí a na stávající silnici I/57 se vrátí po mimoúrovňovém křížení se železnicí do okružní křižovatky v místní části Petrův Důl.
Obchvat se napojí i na silnici I/45 ve směru na Bruntál a Olomouc. „Trasa obchvatu kříží přeložku silnice I/45. Pro stavbu I/45 Krnov–hraniční přechod bylo vydáno územní rozhodnutí v roce 2002, ale stavba obchvatu získala přednost, proto bylo nutné část stavby začlenit do stavby obchvatu,“ vysvětlil Studecký. Část krnovského obchvatu také poslouží jako protipovodňová hráz.
První diskuse už v 90. letech
Krnov na obchvat čeká už pětadvacet let. „První diskuse o jeho variantách se uskutečnily v letech 1992 až 1994. Tato varianta byla jako nejvhodnější vybraná v roce 2000,“ řekla mluvčí města Dita Círová.
Dodala, že definitivně se město tranzitní dopravy zbaví až po vzniku obou částí obchvatu. Kromě této severovýchodní jde ještě o západní část. „Nejvytíženější je u nás ulice Partyzánská a právě tu řeší až západní obchvat,“ dodala.
Hejtman Ivo Vondrák přiznal, že krnovský obchvat je pro kraj velmi potřebný. „Stejně jako obchvaty v Třinci, Frýdku-Místku, Ostravě-Porubě nebo Opavě,“ nastínil situaci s tím, že kraj zintenzivnil další jednání na ministerstvu dopravy i Ředitelství silnic a dálnic.
