Ve městě se tehdy šeptalo, že hlavním důvodem bourání bylo zakrytí stop po vyrabování vyhořelé památky.
Půl století od demolice zámek nyní připomíná nová výstava v Muzeu Oderska. O expozici i osudech zámku, který byl po staletí dominantou města, jsme si povídali s kurátorem výstavy Adamem Hubáčkem.
Co všechno návštěvníci na výstavě uvidí? Zámek je zničený, zachovalo se něco, co lze vystavovat, nebo expozice stojí spíše na dokumentech a historických fotografiích?
Návštěvníci uvidí v prvé řadě velké množství historických fotografií oderského zámku, z nichž mnohé jsou vystavovány vůbec poprvé. Z originálů je na výstavě prezentována např. veduta Oder od Franze Kledenského z roku 1817, obraz ze zámku, jenž je kopií díla Chlapci hrající kostky od Bartolomého Estebena Murilla, zámecký klavír od vídeňské firmy Carl Slepiza či rám oltářního obrazu ze zámecké kaple, jenž byl vytvořen v dílně nejvýznamnějšího sochaře rakouského Slezska vrcholného baroka, Johanna Georga Lehnera. Pro výstavu byl rovněž vytvořen model zámku, který patří mezi nejobdivovanější exponáty.
Můžete popsat blíže historii oderského zámku?
Předchůdcem zámku byl městský hrad vzniklý ve druhé polovině 14. století, kdy město drželi příslušníci rodu Šternberků. O zámku, jenž vznikl nepochybně renesanční přestavbou gotického objektu, máme v pramenech zmínku v roce 1612. Nejvýznamnější bylo pro zámek období vrcholného baroka, kdy za Lichnovských z Voštic v letech 1730 až 1736 získal trojkřídlou dispozici s architektonickými prvky, které užíval slavný vídeňský architekt Johann Lucas Hildebrandt. Klasicistními úpravami za Fürstenberků v letech 1833–1834 získal zámek podobu, kterou si udržel až do druhé poloviny 20. století.
Jaký předěl znamenala pro zámek druhá světová válka?
Po válce byl zámek v relativně dobrém stavu, ovšem bez využití. Od roku 1950 však byl nákladně opravován pro kulturní potřeby města. Před vyhořením pak v zámku sídlil městský národní výbor, okrsek VB, okresní archiv, lidová knihovna, školní družina a loutkové divadlo.
Jaké události vedly k jeho zbourání?
Ve večerních hodinách dne 17. ledna roku 1964 zámek vyhořel. S požárem tehdy kromě místních sborů bojovali hasiči z Ostravy-Vítkovic, Nového Jičína, Příbora a Fulneku. Z následného vyšetřování vyplynulo, že příčinou požáru byl zazděný trám v komínovém tělese, o kterém se nevědělo. Tudíž na nikoho nebylo podáno trestní stíhání za trestný čin obecného ohrožení. Po požáru se tehdejší Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody Severomoravského kraje v Ostravě snažilo prosadit rekonstrukci zámku, ze zápisů z veřejných zasedání a ze schůzí rady městského národního výboru v Odrách je ale zřejmé, že z ideologických, a nikoliv stavebních důvodů nebyla obnova možná, a tak 7. července 1966 došlo k demolici zámku odstřelem. Na tento čin bylo vydáno povolení až dodatečně, tudíž demolice proběhla protizákonně.
Bourání zámku údajně nesli místní obyvatelé značně nelibě. Jaké byly jejich reakce tehdy a jak vnímají pamětníci a místní tuto událost s odstupem času dnes? Jaké jsou například ohlasy na výstavu?
Na oderskou radnici po odstřelu zámku začaly přicházet dopisy, některé podepsané, jiné anonymní, které vyjadřovaly rozhořčení nad ztrátou zámku, jenž k Odrám patřil po staletí. Je zajímavé, že podobné reakce spolu se vzpomínkami mají návštěvníci výstavy i dnes. Často se shodují na tom, že je důležité, aby oderský zámek a události, které vedly k jeho zániku, byly trvale připomínány.
Co vás osobně jako historika na příběhu oderského zámku zaujalo nejvíce?
Velmi zajímavý mi připadá celkový historický a stavební vývoj objektu, kvalita architektonického řešení zámku a také jeho pohnuté osudy ve druhé polovině 20. století. Asi nejvíce mne zaujala vlna odporu, která se díky nakrátko uvolněné politické atmosféře mohla dostat do celorepublikového povědomí a vyvolala i reakce volající po změně přístupu k památkám. Dnešní vztah obyvatel Oder ke své ztracené dominantě vnímám s velkým nadšením.
