Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zastupují občany, jsou obvinění a přesto žádají o dotace. Jde to

  8:31aktualizováno  8:31
Mohou starostové a primátoři, kteří čelí trestnímu stíhání či obžalobě, podepisovat žádosti o dotace? Záleží, z jakého úhlu pohledu se na problém díváte. Úřady odpovídají různě.

U okresního soudu ve Frýdku-Místku stanuli (zleva) bývalý radní Hnojníku Jaromír Kafonek, starosta Miroslav Molin, místostarosta Zdeněk Škuta a podnikatel Vratislav Voznica. (3. 4. 2014) | foto: Jan Smekal

V Ústeckém kraji se kolem podpisu obviněného primátora pod dotační žádostí strhla bouře, v Moravskoslezském kraji tak přísní nejsou. Na Frýdecko-Místecku stojí obžalovaní v čele hned tří obcí.

Z údajně zmanipulovaných veřejných zakázek a zahlazování dopravních přestupků jsou obžalováni primátor a jeho náměstci ve Frýdku-Místku, ze zneužití pravomoci veřejného činitele se před soudem zpovídají také radní Ostravice, kteří nerespektovali usnesení zastupitelstva.

Rada v Hnojníku si už dokonce vyslechla verdikt soudu, ale proti dvouletému podmíněnému trestu se odvolala. Ve všech třech obcích zůstávají obžalovaní či odsouzení dál na svých postech a kromě jiného podepisují i žádosti o dotace, jejichž výše může šplhat do milionových částek.

"Všechny tři obce jsou od roku 2007 úspěšnými příjemci dotací z ROP Moravskoslezsko," řekl mluvčí Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko Michal Sobek.

Na dotaz, zda mohou jejich starostové nebo primátoři, kteří jsou obvinění, obžalovaní nebo odsouzení, podepisovat žádosti o dotace, pak Sobek uvedl, že situaci ohledně obvinění musí regionální rada nejdříve právně prozkoumat.

"Aktuálně máme v hodnocení pouze jeden projekt Frýdku-Místku. Každou žádost o dotaci předloženou obcí podepisuje statutární zástupce obce," doplnil Sobek.

ROP Severozápad mění kvůli primátorovi pravidla

Jasno mají naopak na severu Čech. ROP Severozápad odmítlo žádost podepsanou ústeckým primátorem Vítem Mandíkem, statutárním zástupcem města, kterého policie obvinila kvůli akci Vítání občánků. Na ní mělo město podle policie přijít o milion korun.

"Aby mohl statutární zástupce podepsat žádost o dotaci, musí doložit čestné prohlášení, že proti němu není vedené trestní řízení. V případě Ústí jsme chtěli podpis primátora. Není možné, aby to za něho podepsal třeba náměstek," uvedla mluvčí dotačního úřadu Severozápad Eliška Chlumská.

Ústí tak o dotace žádat nesmělo.

Úřad nakonec právě kvůli obviněnému primátorovi čestné prohlášení, které se musí přikládat k žádosti o dotaci, změní (více jsme o tom psali zde).

Vyhoví tak námitkám ústecké radnice, která zaslala dotačnímu úřadu právní rozbor, v němž argumentuje mimo jiné tím, že primátor není statutárním orgánem města.

Podobný názor má i obžalovaný starosta Ostravice Miroslav Mališ.

"Zákon o obcích říká, že starosta zastupuje obec navenek, ale nerozhoduje. Není tudíž statutárním zástupcem." Roli statutárního zástupce má podle něj rada nebo zastupitelstvo.

"Já jako starosta nemůžu rozhodnout například o prodeji pozemku. Od toho je tady onen kolektivní orgán," vysvětlil Mališ.

Podle mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Radky Burketové závisí podepisování dotací na nastavení podmínek daného operačního programu.

"Proto v případě Ústí nesměla být žadatelem o dotaci či jejím příjemcem osoba, která je trestně stíhaná. To vyplývá přímo z podmínek, které musí být splněny, aby žádost o dotaci nebyla vyloučena z hodnocení hned v prvním kole," sdělila Burketová.

"Obecně lze říct, že statutární zástupce je ten, kdo je oprávněn činit za subjekt závazně právní úkony. Může to být orgán státní správy, územní samosprávy, nebo fyzická či právnická osoba. V případě obcí je tato otázka komplikovanější. Platí, že úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, může starosta provést jen po jejich předchozím schválení. Žádost o dotaci tedy může podepsat například i starosta, pokud je k tomu zmocněn orgány obce."

Jak se na to dívají starostové?

"Podmínky pro podání žádosti by měly být v souladu s trestním řádem České republiky. Pokud trestní stíhání nebrání ve výkonu funkce, pak opatření nad rámec zákona nechápu," myslí si starosta Hnojníku Miroslav Molin.

Frýdecko-místecký magistrát na dotazy do uzávěrky neodpověděl.

K problému se zato vyjádřil Státní fond životního prostředí. Jeho operační program obce často využívají:

"Samotné zahájení trestního stíhání žadatele či podání obžaloby nevylučuje, aby si žadatel požádal o dotaci. Otázkou je, zda mu dotace bude poskytnuta, především tedy s ohledem na charakter trestného činu, pro který je stíhaný. Toto rozhodnutí je na řídícím orgánu daného programu," uvedla mluvčí fondu Lenka Brandtová.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.