Vlak v Paskově vykolejil kvůli špatně zapojeným a nenatlakovaným brzdám.

Vlak v Paskově vykolejil kvůli špatně zapojeným a nenatlakovaným brzdám. | foto: Drážní inspekce

Špatně zapojené brzdy, uzavřela inspekce nehodu vlaku s uhlím v Paskově

  • 3
Za únorové vykolejení 21 vagonů s uhlím v Paskově na Frýdecko-Místecku mohly špatně zapojené brzdy, zjistila Drážní inspekce. Strojvedoucí jejich funkčnost neověřil, přestože měl o jejich správném natlakování pochybnosti. Škoda se vyšplhala na téměř 22 milionů korun.

Bezprostředně po havárii (psali jsme o ní zde) sčítala nejvyšší škody společnost AWT, které patří lokomotiva, devět havarovaných vagonů a k tomu je také provozovatelem drážní vlečky. Ostatní poškozené vagony vlastní jiní dopravci.

„Můžeme konstatovat, že k mimořádné události došlo z důvodu selhání lidského faktoru, přičemž příčiny vzniku jsou na straně strojvedoucího i vedoucího posunu,“ konstatoval mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Inspektoři zjistili, že potrubí samočinné tlakové brzdy mezi lokomotivou a prvním vagonem zaměstnanci špatně propojili. Tím pádem se brzdové zařízení málo natlakovalo vzduchem a brzda, která má zajišťovat rovnoměrné účinkování brzd celé soupravy, nefungovala.

Sám strojvedoucí o správném propojení pochyboval, protože se hlavní potrubí soupravy tlakovalo příliš krátce.

„Osobně ze země správné propojení zkontroloval. Závadu nezjistil, ale své pochyby tím vyvrátil jen částečně. Přesto neprovedl zkoušku brzdy a o své pochybnosti neinformoval vedoucího posunu. Na pokyn dal soupravu do pohybu, přičemž udělený pokyn ho opravňoval k malému posunu pouze v oblasti Staříče, kde ještě měly být provedeny povinné úkony,“ popsali inspektoři v dokumentu.

V průběhu jízdy strojvedoucí zjistil, že nefunguje nejen průběžná brzda, ale ani rychločinné brzdění určené pro případ přetržení soupravy či použití záchranné brzdy. Vlivem jízdy z kopce rychlost pozvolna stoupala, takže pomocí radiostanice zburcoval vedoucího posunu. Výpravčí mohl neovladatelný vlak po sedmi kilometrech jízdy akorát odklonit na neobsazenou kolej.

V době havárie pracovníci v místech vlečkové stanice Dolu Paskov neprováděli žádnou údržbu ani opravy, díky čemuž se při havárii nikdo nezranil. Škoda na vlečce byla přes čtyři miliony, na soupravě přes 17 milionů.

Vrátil se s lokomotivou a neví proč

Policie událost stále vyšetřuje jako obecné ohrožení z nedbalosti. Záviset bude až na jejím posouzení, zda některého ze zaměstnanců obviní.

„Podle našich zjištění jsou bezprostředními příčinami události neukončení jízdy, respektive nezastavení soupravy a neprovedení zkoušky brzdy. Drážní inspekce ale odpovědnost ani vinu neurčuje, to je na orgánech činných v trestním řízení,“ doplnil Drápal.

Firma AWT jako provozovatel vlečky v červnu v reakci na havárii vydala nový provozní řád, který postupy provádění posunu konkretizuje. Jestli zaměstnance potrestala a jak, neupřesnila.

„Vyšetřování Drážní inspekce sice skončilo, stále však probíhá policejní vyšetřování, proto v tuto chvíli nemůžeme poskytovat žádné informace,“ sdělil bez podrobností mluvčí firmy Lukáš Kresač.

Souprava přepravovala uhlí ze Staříče do Paskova na další úpravu 19. února odpoledne. Kvůli nefungujícím brzdám dosáhla rychlosti až 71 kilometrů v hodině, přičemž maximum na vlečce je 30 km/h. Poté, co vagony až na jeden vykolejily, utržená lokomotiva pokračovala v jízdě.

Strojvedoucí s ní následně popojel zpět, což zpočátku zmátlo vyšetřovatele. „Proč manipuloval s ovládacími prvky lokomotivy a změnil po havárii jízdou zpět její konečnou polohu, nedokáže vysvětlit,“ píše se také ve zprávě inspektorů.