V květnu se má v ostravské zoo narodit třetí mládě slonice Vishesh. Zástupci zoo doufají, že se mu bude dařit lépe než druhorozené Sumitře (na snímku), která se nikdy nenapila mateřského mléka a loni v lednu uhynula.

V květnu se má v ostravské zoo narodit třetí mládě slonice Vishesh. Zástupci zoo doufají, že se mu bude dařit lépe než druhorozené Sumitře (na snímku), která se nikdy nenapila mateřského mléka a loni v lednu uhynula. | foto: Pavel Vlček, ZOO Ostrava

V ostravské zoo se bude dva roky kopat. Elektrifikace zahrady už nepočká

  • 2
V ostravské zoologické zahradě se bude dva roky hodně kopat. Pavilonům už nestačí zastaralá elektrická síť a návštěvníkům zase parkoviště. To se má brzy změnit.

Přestože Zoologickou zahradu v Ostravě loni navštívilo 509 336 lidí, čímž podruhé v historii překonala půlmilionovou hranici a stala se tak čtvrtou nejnavštěvovanější v zemi, její ředitel Petr Čolas se obává, že zájem o zahradu by mohl letos i příští rok klesnout.

A to i přesto, že chovatelé očekávají narození dalšího slůněte, které by se mohlo stát novou hvězdou zoo, podobně jako dříve Rashmi.

„Slonici Vishesh, která porodí už své třetí mládě, se daří dobře. Pokud se nic nestane, očekáváme narození jejího slůněte v květnu,“ řekl ředitel zoo Petr Čolas.

Podotkl ale, že ani s tímto slůnětem to nemusí dopadnout dobře. První potomek Vishesh, nedonošený a nemocný sameček, který byl prvním živě narozeným českým slůnětem, uhynul po osmi týdnech. Druhorozená samička Sumitra, která neměla šanci dožít se dospělosti, protože se nikdy nenapila mateřského mléka, uhynula loni v lednu.

Stavební práce mohou odradit návštěvníky

Čolasovy obavy z poklesu návštěvnosti mají ale úplně jiný důvod: stavební práce spojené s nezbytnou elektrifikací zahrady, které začnou na jaře a potrvají téměř dva roky.

„Zahrada se rozkládá na sto hektarech členitého pozemku. Dělníci budou muset pro kabely vyhloubit 11 kilometrů výkopů. Některá zvířata kvůli tomu budeme muset na čas stěhovat jinam a části zahrady budeme muset přechodně uzavírat,“ nastínil Čolas.

Celá akce je tak složitá, že harmonogram prací sestavovali s ohledem na lidi a zvířata asi půl roku. „Ale děláme vše pro to, aby dopady stavby na všechny byly co nejmenší,“ ujistil Čolas.

Elektrifikace zahrady se nedá dál odkládat. V současnosti vedou rozvody vysokého napětí jen po hranici zoo. V areálu jsou pouze rozvody nízkého napětí. Jenže s výstavbou nových pavilonů stoupá spotřeba elektřiny a současná síť už nestačí.

„Navíc je tak poruchová, že hrozí velké technické závady, které by mohly ohrozit lidi i zvířata. Mohou způsobit například požár. Proto musíme postavit přímo v zoo dvě trafostanice, kam bude přivedeno vysoké napětí, a další rozvody po celé zoo, které zajistí bezproblémové napájení i těch pavilonů, které tam teprve vzniknou v budoucnu,“ uvedl investiční náměstek ostravského primátora Břetislav Riger.

Parkovacích míst není v sezoně dostatek

Město už vysoutěžilo dodavatele, ostravskou firmu VAE, která zajistí elektrifikaci za 89,5 milionu korun.

„Začne kopat v druhém březnovém týdnu, když to dovolí počasí. Stavbu pak musí dokončit za 101 týdnů,“ dodal radní Riger. A potvrdil, že město počítá s další podporou rozvoje zoo. Ať už s financemi na nové expozice pro zvířata, nebo na řešení problémů s parkováním.

„Zatím máme k dispozici 455 parkovacích místa na horním a dolním parkovišti. V hlavní sezoně to ale nestačí, přijíždí k nám až dva tisíce aut a to je problém,“ vysvětlil Čolas s tím, že alespoň částečně by ho mohl vyřešit nový parkovací dům.

Má vyrůst ve svahu mezi stávajícími parkovišti místo obytného domu, který tam stál do prosince.

„Už je zbouraný. Teď jsme zadali zpracování návrhu dvou variant parkovacího domu: dvoupodlažního pro 125 aut a třípodlažního pro 199 aut. Hledáme rozumný kompromis mezi potřebou a cenou. Nechceme stavět dráž než za 60 milionů, protože parkovací dům bude využívaný hlavně v létě,“ líčí Riger.

Dodal, že stavět chtějí za rok a hotový objekt otevřít v roce 2019.

Ještě letos by ředitel zoo rád začal s výstavbou velké průchozí voliéry pro ptáky v místě, kde jsou dnes výběhy malých kočkovitých šelem.

„Mnoho lidí tam nechodí, protože ta část je mimo hlavní prohlídkovou trasu a už není atraktivní. Po výstavbě nové voliéry bychom tam měli moderní expozici, navíc bychom lokalitu napojili na hlavní okruh tak, aby se lidé nemuseli vracet,“ řekl Čolas, který čeká, až město uvolní na stavbu peníze.

„Letos dokončíme například i projekt expozice pro makaky lví nebo pro gibony a kopytníky, ale stavět začneme až v dalších letech,“ dodal.