Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zoo Ostrava chová rekordní počet zvířat, každý rok jich přibývá pět set

  17:55aktualizováno  13. prosince 7:53
Zoologické zahradě ve Slezské Ostravě se v poslední době daří tak dobře jako nikdy dříve. Může se chlubit novinkami i rekordním počtem zvířat. Mění se doslova před očima návštěvníků, jejichž počet se loni poprvé v historii zahrady přehoupl přes magickou hranici půl milionu.

Papoušek aratinga zlatý se v ostravské zoo zdárně rozmnožuje. | foto: Yveta Svobodová, ZOO Ostrava

Letos sice zahrada rekord v návštěvnosti nepřekoná, ale o jejím rozkvětu svědčí nové expozice, chovatelské úspěchy a také nejvyšší stav chovaných zvířat v historii zahrady.

„V posledních letech přibývá až 500 zvířat ročně,“ říká mluvčí zoo Šárka Nováková. Ale upozorňuje, že jsou v tom započteny všechny druhy včetně ryb nebo hmyzu.

Dnešní oblíbené výletní místo, Stromovka ve Slezské Ostravě, se stala před 65 lety novým domovem pro zvířata ze zookoutku, který založil v roce 1947 v Hornickém sadu v Kunčičkách bývalý horník Bohumil Vítek. Základem dnešní zoo bylo tehdy jen pár zvířat: jeden srnec, dvě srny, pět bažantů, několik pávů a voliéra s ptáky.

Nový Pavilon evoluce

Přestěhováním do Stromovky získala zoo podporu města a jedinečné prostředí: stohektarový areál se smíšeným lesem, loukami a čtyřmi velkými rybníky, který nabízel velké možnosti pro její rozvoj.

V 80. letech a na začátku 90. let zvířat ubývalo

V prvním desetiletí však byla zahrada spíše staveništěm, na kterém pomáhali školáci, zaměstnanci firem i další brigádníci. Přesto už tehdy zoo získala první exotická zvířata, která se stala atrakcí: lední medvědy, tygry ussurijské, slona, šimpanze, hrochy či plameňáky.

V 70. letech přibyly další vzácné druhy: nosorožec tuponosý, jelen milu, zebra Grévyho, kočkodan Dianin, levhart mandžuský, tapír čabrakový či tygr sumaterský.

„Toto období lze označit za chovatelský zlatý věk ostravské zoo, který ji zařadil mezi nejlepší v zemi,“ vzpomíná Nováková s tím, že 80. léta i první polovina 90. let byla naopak pro zoo obdobím stagnace a nejistoty. Tehdy totiž nebyly peníze na investice. Postupně ubývalo zvířat...

Zlom nastal až v roce 2004 po dostavbě pavilonu slonů. Od té doby zoo stále otvírá nové pavilony či expozice a chystá další projekty, které ještě výrazněji změní její tvář.

Pamětníky mrzí, že postupně zmizela řada velkých zvířecích hvězd, jako byli lední i hnědí medvědi, nosorožci, vlci či rys ostrovid, který byl dříve také ve znaku zoo.

Nicméně některé druhy se vrátily. Například zmínění sloni, jimž se v novém pavilonu narodila už tři mláďata – první sameček bohužel nepřežil. A mnoho nových druhů zvířat přibylo a stále přibývá.

Nový druh: Buvol domácí

„Nejčerstvějším přírůstkem jsou dvě jalovice buvola domácího, které jsme nedávno přivezli z chomutovského zooparku. Zatím jsou v zázemí. Návštěvníci je uvidí příští rok na jaře, kdy se po zimní přestávce obnoví provoz safari. Budou ve výběhu Indie,“ říká mluvčí zahrady.

Buvolice rozšíří druhovou skladbu v té části zoo, kterou projíždí safari expres. „Uvidíme, jak bude fungovat jejich soužití s dalšími zvířaty. Pokud bude vše v pořádku, pořídíme více jedinců,“ dodala Nováková.

Zahrada sice překonala stagnaci už asi před deseti jedenácti lety, nicméně ještě v roce 2008 chovala jen okolo 300 druhů zvířat v počtu 1 535 kusů. Pak začal jejich počet prudce růst. Po tři roky průměrně o 500 kusů ročně. V roce 2012 jich tak zoo napočítala už kolem 3 200. A dnes jich je ještě mnohem víc.

„Chováme asi 3 700 jedinců a 396 druhů zvířat,“ říká Šárka Nováková s tím, že jde o rekordní počet v celé historii zahrady.

Větší počet zvířat i druhů souvisí hlavně s výstavbou moderních pavilonů a přírodních výběhů, které postupně nahrazují malé betonové kobky stavěné v minulém století. Právě kvůli nevyhovujícím podmínkám přestala ostravská zoo postupně chovat některá velká zvířata.

„Společnost se mění a už nedovoluje týrat zvířata ve stísněných prostorách. Stará zvířata u nás mohla dožít i v nevyhovujících podmínkách, protože by se pro ně těžko hledal nový domov, ale žádného nového nosorožce, orangutana, medvěda kodiaka či ledního bychom už do malých klícek neumístili a ani bychom je z žádné civilizované zoologické zahrady nezískali,“ vysvětluje ředitel zoo Petr Čolas.

Lemur Sclaterův.

Lemur Sclaterův.

Lemur korunkatý.

Lemur korunkatý.

Jalovice buvola domácího.

Jalovice buvola domácího.

A netají, že návrat těchto zvířat zoo v nejbližších letech neplánuje. Budování moderních pavilonů, které se blíží přirozenému prostředí zvířat, je totiž nákladné. Ovšem zoo se snaží přednostně zlepšit podmínky těm zvířatům, která už v ní žijí.

Letos zahrada například otevřela nejdražší stavbu ve své historii: Pavilon evoluce za zhruba 140 milionů korun. Žije v něm přes 20 druhů zvířat, více než 200 jedinců.

Pavilon vznikl přestavbou starého pavilonu pro vodní ptáky. Nový domov a velkou voliéru s umělými stromy v něm našli šimpanzi i další druhy savců, ptáků, plazů, nozdratých ryb včetně šedesáti zástupců bezobratlých živočichů.

I před tím se však měla zoo čím chlubit. Díky rybníkům má například početnou kolekci ptáků z řádu vrubozobých. Jako jediná z českých zahrad chová déle přes čtvrt století vzácné africké opice – kočkodany Dianiny – jež se také nastěhovaly do Pavilonu evoluce.

K vzácným exponátům patří i sloni indičtí nebo hroši, ty kromě Ostravy chová už jen Praha. Cenné je stádo jelena milu, které se v Ostravě úspěšně množí, přičemž v přírodě byl tento druh zcela vyhuben.

Příští rok nová želví expozice, v plánu jsou i tučňáci a tuleni

Ostravská zoo je součástí dvou desítek Evropských záchranných programů, jejichž cílem je chránit před vyhubením ohrožené druhy exotických zvířat, jako jsou například žirafy, zebry, tygři, kočkodani, lemuři nebo třeba orlosupi. Zapojuje se však i do ochrany ohrožených druhů fauny České republiky. Důkazem je i nová expozice nazvaná Mokřady přístupná od října.

„Vznikla na nevyužitém území na konci rybniční sítě. Návštěvníci procházejí po povalovém chodníku. Vidí modely obojživelníků v nadživotní velikosti, před deštěm se mohou ukrýt v altánu a z informačních panelů zjistí, jak chránit ohrožené obojživelníky, plazy a další mizející představitele naší fauny i flóry,“ říká mluvčí zahrady.

Příští rok chce zoo vybudovat například novou expozici pro africké želvy ostruhaté – třetí největší druh suchozemské želvy.

A mnoho plánů má i do dalších let. Hotová je projektová dokumentace na výběh pro tygry a připravuje se na průchozí voliéru pro kondory i další jihoamerické ptáky. Asi nejvíc se ale Ostravané těší na slibovanou expozici tučňáků a tuleňů. Kdy na ni zoo získá peníze, ale není zatím jasné.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.