Hrošice Katka se narodila v ostravské zoo v roce 1977 a přivedla na svět 22 mláďat. | foto: J. Pluháček

Ostravská zoo musela utratit hrošici Katku, napadala mladší samici

  • 17
Zoologická zahrada v Ostravě nechala utratit hroší samici Katku, která se v zoo narodila v roce 1977 a přivedla na svět 22 mláďat. Hrocha obojživelného má zoo ve svém erbu a posledních deset let vede evropskou plemennou knihu těchto zvířat.

„Začátkem listopadu jsme kvůli vážným komplikacím v chovu přistoupili k utracení 39leté samice,“ potvrdila mluvčí zoo Šárka Nováková.

Podotkla, že zvíře chovatelé usmrtili v souladu se strategií Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií. Vzhledem k pokročilému věku samice a dalším okolnostem s tím souhlasil také koordinátor evropského chovu hrochů obojživelných.

Problémy s Katkou nastaly poté, co zoo přivezla tříletou geneticky cennou hrošici z Anglie, aby mohla pokračovat v chovu tohoto ohroženého druhu.

„Naše starší samice už má v Evropě hodně potomků a někteří se dál rozmnožují, proto už koordinátor chovu nedoporučil její další reprodukci,“ uvedla Nováková.

Podotkla, že obě hrošice měly žít společně s jedním samcem. Problém ale byl, že Katka sokyni nepřijala.

Mladé samici šlo o život

„Mladá samička se s našimi hrochy seznamovala první dva měsíce přes kontaktní bariéru. Po celou dobu vykazovala značné známky podřízenosti vůči starší samici. Spojení se samcem proběhlo podle očekávání bez komplikací, ale Katka mladou samici několikrát napadla. Útoky byly silné. Mladé samici šlo o život,“ líčí mluvčí zoo.

Ošetřovatelům nezbylo, než Katku od nového chovného páru oddělit. Jenže hroch je stádové zvíře, proto nemůže žít sám. A převoz do jiné zahrady nepřicházel v úvahu.

„Hrošice tu žila celý život. Vzhledem k věku by se těžko dokázala spojit s jiným stádem. Už samotný transport a zásadní změna životních podmínek by pro ni byly psychicky devastující,“ upřesnila mluvčí důvody k utracení hrošice.

Ostravská zoo chová hrochy obojživelné od roku 1967 a je nejúspěšnější v Česku. Za téměř půl století se v ní narodilo 32 mláďat, z nichž 18 se podařilo odchovat.

„V lidské péči se hroši množí dobře. Naší prioritou je však životaschopnost a diverzita celoevropské populace. Proto potřebujeme novou krev,“ dodala Nováková.