Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejpozoruhodnějším krajským unikátem se stal starý papírenský náhon

  8:45aktualizováno  12:32
Neznámý je jen zdánlivě. Weisshuhnův kanál u Žimrovic na Opavsku získal v krajském kole ankety iDNES.cz a MF DNES o turisticky nejpozoruhodnější unikát Moravskoslezského kraje nejvíce hlasů. Náhon z řeky Moravice do papírny, který byl vybudován v letech 1889 až 1891, zároveň postoupil do celostátního finále.

Weisshuhnův kanál se stal premiantem krajského kola ankety o nejpozoruhodnější turistický unikát. | foto: Archiv MF DNES

Celkem v krajském kole přišlo přes tisíc hlasů. Vítězný papírenský náhon jich získal 244. Na druhém místě skončily tři městské památkové rezervace Nový Jičín, Příbor a Štramberk, které leží několik kilometrů od sebe (196 hlasů) a pomyslný bronz získala halda Ema v Ostravě (175 hlasů).

Hlasujte v celostátním finále

Ale pozor! Tím anketa nekončí. Weisshuhnův kanál postoupil do celostátního finále a v celonárodní konkurenci bude potřebovat vaši podporu, ať už jste hlasovali pro jakýkoliv moravskoslezský unikát.

Výsledky krajského hlasování zde

Celostátní klání začalo ve čtvrtek v poledne a skončí o půlnoci 19. června. Hlasování je tajné, výsledky se objeví až po skončení hlasování. Přidělit můžete jeden hlas (hlasovat můžete zde).

Vizitky krajských uchazečů ale netřeba mazat, jsou to jedinečné unikáty a jistě neprohloupíte, když je navštívíte. Vítězný Weisshuhnův kanál najdete na čtvrté pozici.

1.Halda Ema

Průmyslovou minulost Ostravy nelze pominout, leč nečekejte doly, havíře nebo vysoké pece. Vyrazíme do terénu. Na haldu Ema. Pro neznalé: haldy vznikly po desetiletích intenzivní důlní činnosti vršením hlušiny. Právě haldy dlouho tvořily kolorit Ostravy, vypadalo to, jako kdyby město obepínalo podivné pohoří. Díky rekultivacím se haldy zalesnily a už v nich ani nekutají sběrači zbytků uhlí. Zato se po jedné z nich - Emě - procházejí turisté.

Halda Ema v době plného provozu. Založena byla někdy v roce 1920 a pro
Nejvyšší ostravská halda Ema, ze které je možný ojedinělý pohled na panorama
Kamenný val, který chrání turisty na haldě Ema před jedovatými plyny.

Halda patří s výškou 315 m. n. m. mezi nejvyšší ostravské vrcholy, díky čemuž skýtá krásné rozhledy na město. Tradicí jsou novoroční výstupy, kterých se účastní stovky lidí. Výjimečným jevem i prokletím současně jsou doutnající zbytky uhlí uvnitř haldy. Ema, která vznikla už někdy před rokem 1920, obsahuje zhruba čtyři miliony kubických metrů hlušiny. A uvnitř stále "pracuje". Teplota v nitru haldy dosahuje až 1 500 stupňů.

Proto zvláště jižní strana prohořívá a z haldy na povrch vyvěrá kouř obsahující hlavně oxid siřičitý. Díky prohřátému povrchu je na Emě sníh vzácností, v některých částech dokonce panuje subtropické klima s teplomilným rostlinstvem. Od Sýkorova mostu, zoo nebo Výstaviště Černá louka vede na Emu žlutá turistická značka. Výstup je však jen na vlastní nebezpečí a na některá místa je vstup zakázán. No řekněte, kde jinde si vyšlápnete na haldu?

Co najdete v okolí: Zoologická zahrada, Důl Michal, nejvyšší radniční věž v tuzemsku s možností vyhlídky.

2.Křížová cesta v Rudě u Rýmařova na Bruntálsku

Křížová cesta? Vždyť těch je hodně... Ale pozor! Křížová cesta v obci Ruda u Rýmařova je výjimečná. Čím? Kromě vzácných plastik a baziliky také výhledem nejen na Jeseníky, ale také na Hanou, tedy až do Olomouckého kraje. A pohled na jiný kraj jako na dlani nabídne málokterá křížová cesta. Navíc není příliš známá, což je škoda. Změňte to, pro Křížovou cestu hlasujte a pošlete ji do celostátního finále.

V Rudě u Rýmařova se kdysi těžila, jak už název napovídá, železná ruda. Křížová cesta vznikla v polovině 18. století. Cesta začíná v obci od barokního kostela Panny Marie Sněžné, který v letech 1756 až 1758 nechal postavit rychtář Jiří Greschenberger z Uničova na Olomoucku. Při procházce v okolí spadl do rokle, ale místní ho zachránili, za což se odvděčil právě zaplacením stavby kostela.

Křížovou cestu lemuje čtrnáct barokních pískovcových zastavení. Nevšední...

Křížovou cestu lemuje čtrnáct barokních pískovcových zastavení. Nevšední procházka.

Pohled na Křížový vrch, cílový bod poutní Křížové cesty v Rudě u Rýmařova.

Pohled na Křížový vrch, cílový bod poutní Křížové cesty v Rudě u Rýmařova.

V roce 2009 prošlo sousoší Ukřižování na Křížovém vrchu důkladnou renovací

V roce 2009 prošlo sousoší Ukřižování na Křížovém vrchu důkladnou renovací

A tento dobrodinec byl i u vzniku křížové cesty, která vede až na Křížový vrch v nadmořské výšce 589 metrů. Cestu lemuje čtrnáct zastavení, jež zdobí pískovcová barokní sousoší znázorňující pašijové scény. Jejich ztvárnění jsou opravdu velmi působivá. Na konci cesty poutníka čeká kamenné barokní sousoší Ukřižování v životní velikosti. Spojte výlet v přírodě s duchovním rozměrem, rozšíří vám to obzory, a to nejen ty pohledové.

Co najdete v okolí: Stezka s výhledy na krásné Rešovské vodopády, půvabné město Rýmařov a přes letní sezonu i zámek v Janovicích, byť je poměrně zchátralý.

3.Pradědova galerie v Jiříkově na Bruntálsku

Celoživotní dílo řezbáře Jiřího Halouzky z Jiříkova, malé obce na pomezí Moravskoslezského a Olomouckého kraje, je nesporným unikátem. Čtyřhektarový areál čítá více než čtyři stovky vyřezávaných figur lidí a zvířat. Dominantou je desetimetrová socha vládce Jeseníků Děda Praděda, která váží úctyhodných patnáct tun.

Jiří Halouzka s jedním z pěti dokončovaných andělů.  (22. února 2012)
Řezbář Jiří Halouzka ve svém ateliéru v Jiříkově na Bruntálsku se sochami děda
Jiří Halouzka ve svém řezbářském království v Jiříkově. (22. února 2012)

Světovým unikátem je betlém. Scénu narození Ježíška zpodobňuje přes dvě stovky figur v životní velikosti. Považte, nechybí zde ani slon nebo velbloud. Součástí galerie jsou i dřevěné plastiky krokodýla, medvěda kodiaka nebo renovovaný obraz Děda Praděda a jeho říše, který Halouzka vytvořil ze čtyřiadvaceti lipových kmenů.

Atrakcí pro dospělé i děti je tu však daleko více. Vyřezávaní draci, dračí sluj, Pradědova zahrádka, rozhledna, pozorovatelna daňků, mluvící sochy, létající andělé, dětský koutek, houpačky, prolézačky. Prostě pochybí ten, kdo se řezbářskému ráji vyhne. A nedal mu v anketě svůj hlas. Zvláště když se Pradědova galerie dále rozrůstá.

Co najdete v okolí: Když Jiříkov, tak bezesporu gotický hrad Sovinec. Méně známé je poměrně nové arboretum ležící asi jeden kilometr za obcí Paseka. Nabídne neobvyklou architekturu zahrad, zahradních jezírek a skalek.

4.Weisshuhnův kanál na Opavsku

Příznivci technických památek zajásají, smutní ale nebudou ani klasičtí turisté milující výlety do přírody. Papírenský vodní náhon pojmenovaný po někdejším majiteli papírny v Žimrovicích Carlu Weisshunovi nabízí příjemnou, takřka čtyřkilometrovou procházku. Trasu lze po červené značce projet i na kole. Vodní cesta je navíc velmi dobře přístupná, proto její krásu a řemeslný um našich předků můžete obdivovat zblízka.

Pamětní deska zakladatele papírenského náhonu.

Pamětní deska zakladatele papírenského náhonu.

Weisshunův kanál, dlouhý 3,6 kilometrů. má sklon 23 stupňů.

Weisshunův kanál dlouhý 3,6 kilometrů má spád 23 metrů.

Také o unikátní Weisshunův kanál se musí stále pečovat..

Také o unikátní Weisshunův kanál se musí stále pečovat..

Náhon z řeky Moravice do žimrovické papírny vznikl v letech 1889 až 1891 coby zdroj energie a pro případnou přepravu kmenů. Funkční je dodnes. Pro stavbaře na konci 19. století představoval poměrně velký oříšek, protože vede skalnatým terénem. Poradili si - na třech místech prorazili tunely, což ještě zvyšuje atraktivitu náhonu.

Kanál využívá spádu 23 metrů. Začíná tunelem čtyři až pět metrů širokým a zhruba pětačtyřicet metrů dlouhým. K vidění je i několik akvaduktů. Vodní náhony jsou dnes už vzácností a ten na Opavsku patří k nejzachovalejším. Proto si jistě zaslouží hlas a postup do celostátního finále.

Co najdete v okolí: Jednoznačně nemůžete minout nedaleký zámek v Hradci nad Moravicí, který po pětatřiceti letech renovací letos otevřel zbývající část Bílého zámku. Poblíž je i romantická zřícenina Vikštejn.

5.Tři památkové rezervace na několika kilometrech

Nový Jičín, Příbor a Štramberk. Moravskoslezský kraj má tři městské památkové rezervace a všechny leží jen pár kilometrů od sebe, což je republikový unikát.

Začněme Novým Jičínem. Nádherné centrální náměstí s nejstarším domem, Starou poštou, z roku 1563. V dalším z domů zemřel v roce 1790 slovutný rakouský generál Laudon, což připomíná nově otevřená pamětní síň. Ve stejné budově před několika lety vzniklo i muzeum klobouků. Také v nedalekém Žerotínském zámku můžete vyzkoušet klobouky a prohlédnout si pokrývky hlav například Františka Palackého, Jana Nerudy a T. G. Masaryka.

Noční osvětlení Masarykova náměstí v Novém Jičíně.

Noční osvětlení Masarykova náměstí v Novém Jičíně.

Rodný dům Sigmunda Freuda v Příboře s psychoanalytickou pohovkou v popředí

Rodný dům Sigmunda Freuda v Příboře s psychoanalytickou pohovkou v popředí

Výlet do Štramberka nikdy neomrzí, pohled na věž Trúba.

Výlet do Štramberka nikdy neomrzí, pohled na věž Trúba.

Starobylý Příbor láká například na rodný dům slovutného psychoanalytika Sigmunda Freuda, Piaristický klášter nebo opět půvabné náměstí. A Štramberk - Valašský Betlém? Věž Trúba, dřevěnice, pravěká jeskyně Šipka, medové uši, arboretum, motýl jasoň červenooký, místní pivo Trubač... To je jen malá ochutnávka turistických dobrot štramberské prvotřídní značky.

Co najdete v okolí: Mezi Příborem a Štramberkem leží Kopřivnice, ve které nelze minout muzeum vozů Tatra a pamětní síň rodáka Emila Zátopka. Dále zbytky hradů Starý Jičín a Hukvaldy, pod hukvaldským hradem stojí rodný dům Leoše Janáčka.

6.Prales Mionší v Beskydech

Mezi Dolní a Horní Lomnou na Jablunkovsku najdete přírodní nádheru. Prales Mionší se zaslouženě stal národní přírodní rezervací a s rozlohou takřka 170 hektarů patří mezi naše největší pralesy. Člověkem nedotčená příroda je azylem pro řadu chráněných živočichů a rostlin. Zřejmě nepotkáte medvědy, rysy a vlky, byť se v Mionší také pohybují, ale často několik staletí staré statné stromy původního bukovo-jedlového lesa jsou také nádhernou podívanou. A při troše pozornosti si možná všimnete i vzácného slimáka modranky karpatské, mloka skvrnitého a dalších.

Pohled z naučné stezky do jedlo-bukového lesa pralesu Mionší.

Pohled z naučné stezky do jedlo-bukového lesa pralesu Mionší.

Národní přírodní rezervace Mionší - hořec tolitovitý.

Národní přírodní rezervace Mionší - hořec tolitovitý.

Národní přírodní rezervace Mionší, mlok skvrnitý

Národní přírodní rezervace Mionší, mlok skvrnitý

Výčet cenných živočichů by byl velmi dlouhý. Zmiňme například ptactvo a z více než sedmdesáti druhů například datlíka tříprstého, čápa černého nebo sovu puštíka bělavého.

Naučná stezka Mionší začíná kousek od zastávky autobusu Matyščina Louka v Dolní Lomné, kde je také parkoviště. Má deset zastavení s naučnými tabulemi. Trasa dlouhá asi sedm kilometrů má převýšení přes 300 metrů, stezka vede úzkými lesními chodníčky okrajem Mionší. Kdysi sice vedla prostředkem pralesa, ale mnozí návštěvníci se chovali nepřístojně, takže Mionší bylo v roce 1988 zcela uzavřeno. Až po patnácti letech dostali turisté možnost nahlédnout do tohoto unikátu.

Co najdete v okolí: Přímo v Dolní Lomné leží areál Matice slezské, kde se konají tradiční  folklórní festivaly, severně od obce hora Kozubová, na jejímž vrcholu stojí kaple sv. Anny s rozhlednou. V blízkosti město Jablunkov.

7.Muzeum vidlí v Lichnově

Vidle, pracovní nástroj, bez něhož by svět nebyl takový, jak ho známe. Právě toto nářadí se stalo náplní velmi neobvyklého muzea v Lichnově, obci mezi Bruntálem a Krnovem. Na statku už je k vidění přes pět stovek nejrůznějších vidlí. Nechybějí ani kusy z velmi vzdálených zemí, například z Austrálie. Unikátem jsou také vidle vrostlé do kmene více než třicetiletého stromu.

Muzeum, jež nemá v tuzemsku obdoby, se v roce 2012 dostalo do sporu s Českým olympijským výborem. I když v podstatě nezaviněně. Lidé z muzea založeného v roce 2011 totiž o rok později uspořádali 1. Vidlácké olympijské hry, a to v době Letních olympijských her v Londýně. Narazili, výbor jim pod pohrůžkou postihu používaní názvu "olympijské" zakázal, což vyvolalo mnoho nesouhlasných reakcí.

Jednou z disciplín vidlácké neolympiády byl i hod vysoký.

Jednou z disciplín vidlácké neolympiády byl i hod vysoký.

Muzeum vidlí každému dárci pořídí fotku s číslem exponátu. Výjimkou nebyl ani

Muzeum vidlí každému dárci pořídí fotku s číslem exponátu. Radoslav Brzobohatý se stal garantem první stovky vidlí.

Muzeum vidlí každému dárci pořídí fotku s číslem exponátu.

Muzeum vidlí každému dárci pořídí fotku s číslem exponátu.

A v muzeu pravidelně pořádají kromě už zmiňovaných Vidláckých her i Den vidlí nebo přehlídku Vidleart. Všem dárcům pak pořídí fotografii s číslem exponátu. Otevřeno je non stop, tedy pokud jsou majitelé statku doma, takže radíme telefonickou nebo e-mailovou rezervaci.

Co najdete v okolí: Můžete si vybrat: na jedné straně Krnov například s jednou z mála zachovalých synagog, na druhé Bruntál se zámkem. Obě města však nabízejí mnohem více pamětihodností a zajímavostí.

8.Šikmý kostel v Karviné

Slezská, někdy také Česká Pisa. Takovou přezdívku si vysloužil kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné. A oprávněně. Svatostánek vlivem poddolování poklesl o 37 metrů. Ostatně dnes už je stěží uvěřitelné, že děti od něj sáňkovaly ke hřbitovu. Dnes hřbitov leží výše. Kostel se při poklesu naklonil o 6,8 stupně na jih, podlaha však zůstala ve vodorovné poloze.

Kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné, který je nakloněn o 6.8 stupně jižně a poklesl o 32 metru.
Kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné, který je nakloněn o 6.8 stupně jižně a poklesl o 32 metru.
Lidé si mohli prohlédnout nakloněný kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné, který je nakloněn o 6.8 stupně jižně a poklesl o 32 metru.

Mezi nejvzácnější součásti interiéru nejšikmějšího chrámu v Česku, který je zapsaný v České knize rekordů a kuriozit, patří památkově chráněný obraz svatého Petra z Alkantary nebo kamenná křtitelnice z první poloviny 15. století. Kostel byl kdysi v zástavbě staré Karviné, ale centrum města se přesunulo jinam a z někdejšího města zůstal jen kostel a hřbitov.

V roce 1990 hrozilo kostelu zřícení, ale těžařská firma Ostravsko-karvinské doly památku zachránila. Po rozsáhlé rekonstrukci před třemi roky je šikmý kostel trvale přístupný, čehož využívají nejen tuzemští turisté, ale v hojném počtu i návštěvníci z nedalekého Polska.

Co najdete v okolí: Dinoopark v Doubravě a Archeopark v Chotěbuzi. Město Karviná například s fryštátským zámkem a malebným okolním parkem.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.