"Hlavním důvodem takového nárůstu je dnešní uspěchaná doba a projevuje se také všudypřítomný stres," říká Ilona Kejklíčková z brněnské specializované kliniky Logo.
Koktavost postihuje zejména lidi s ne zcela dobře vyvinutým nerovovým systém. "Právě takových dětí se rodí stále více," upřesnila lékařka.
Onemocnění však často propuká i u nadprůměrných a hyperaktivních dětí, které v rodinách nemají dostatek prostoru, aby se mohly vyjádřit a prosadit.
Vada je ale podle Kejklíčkové poměrně dobře léčitelná. Úspěchu dosahují lékaři zhruba v polovině případů. V posledních letech se totiž výrazně změnily léčebné metody.
"Dříve rodiče postižených dětí často slýchali, že se vada sama spraví. Dnes víme, že tomu tak není," vysvětluje lékařka.
Na léčebném procesu se spolu s logopedy podílí i neurologové a psychologové. Vada totiž nepostihuje jen řeč, ale celou psychiku člověka. Pro koktající je velmi stresující jakákoliv komunikace, mnohdy se nejsou schopni ani představit.
Mnohé postižené děti mají podle lékařů problémy se zařazením do kolektivu, jsou zdrojem posměchu a mnohdy i šikany.
Dospělí pak hůře hledají uplatnění na trhu práce. "Jsou známé i případy, kdy pocity méněcennosti přerostly až k pokusům o sebevraždu," popisuje lékařka.
Na problémy lidí trpících koktavostí má upozornit i mezinárodní konference, kterou v pátek uspořádá na krajském úřadě v Brně klinika a občanské sdružení Logo.
Akce pro postižené lidi, rodinné příslušníky, odborníky i širokou veřejnost se koná u příležitosti Mezinárodního dne porozumění koktavosti, který připadá na 22. říjen.
