"Ta hlášení se měla skartovat. Já jsem si ale říkal, že by bylo škoda zničit svědectví o tom, co se minutu po minutě v Praze dělo," říká Čížek. Když chtěl po pádu železné opony cenná fakta vydat knižně, žádné nakladatelství nemělo zájem.
"Odbývali mne, že je nějaký komunistický puč nezajímá, takže jsem to dal zase k ledu. Zájem přichází až dnes," říká Čížek.
Zprávy hlídek na motorkách a v autech vypovídají o okupaci Prahy velmi detailně. Záznamy tehdejší Veřejné bezpečnosti mapují přílet obřích dopravních letounů na letiště v Praze-Ruzyni, první hloučky rozespalých a šokovaných lidí v ulicích města, první rozhořčené výkřiky a protesty, první výstřely a také první oběti.
"Dej mi svou ženu!" nařídil důstojník
S plynoucím časem se v hlášení motorizovaných hlídek stále častěji vyskytuje slovo střelba. A s její intenzitou přibývalo i mrtvých. Metropole byla krok za krokem paralyzována. Jen v prvních hodinách okupační vojáci v Praze zastřelili či přejeli 13 lidí a 170 jich zranili. A lepší to nebylo ani v následujících dnech.
Sovětští důstojníci se k Pražanům chovali často jako k nevolníkům. I o tom vypovídají dosud neznámé záznamy Veřejné bezpečnosti. Štefana C. nutil například opilý sovětský důstojník, aby mu dal svou ženu. Když se voják s namířenou pistolí "pozval" do jeho bytu, vzbudila se dcera Štefana C., která zachránila matku před znásilněním.
"Vyzvala jednoduše důstojníka, aby s ní šel ven. Venku mu pak v parku utekla," konstatovala přivolaná hlídka Veřejné bezpečnosti.
Podobné drama zažil taxikář Miroslav P., od něhož vojín Sovětské armády s namířeným samopalem žádal, aby ho zavezl, kam chce, jinak ho zastřelí. U Jesenice mu přikázal, aby s ním šel do lesa. Když taxikář odmítl, sedl si voják za volant a vracel se do Prahy. Dojeli až do taxikářova bytu, kde voják pod pohrůžkou zastřelením požadoval peníze, vodku a jídlo.
Tam jej také zadržela hlídka Veřejné bezpečnosti, která vojáka předala sovětskému velení. "Budeme to řešit sami," odbyli Sověti Čechy.
Strach až po 40 letech
První sovětská letadla přistála v Praze podle hlášení hlídek 21. srpna ve 2.10. Ale už ve 2.46 jezdili od rozhlasu taxikáři a budili Pražany. První hloučky lidí se začaly na Staroměstském náměstí tvořit ve tři hodiny ráno.
O čtyřicet minut později vyrazil prezident Ludvík Svoboda na sovětské velvyslanectví. To už - bez ohledu na brzkou hodinu - protestovalo na Starém Městě asi 600 lidí. Do Prahy v té chvíli vjížděly první sovětské tanky.
Fotograf Jiří Všetečka, který prožil okupaci v ulicích Prahy, se až dnes pomocí policejních zpráv, které Rudolf Čížek zachránil, seznámil s Pavlem Dlouhým. Student tehdy utíkal před střílejícími Sověty, když ho zasáhla kulka.
"S hrůzou jsem se teprve teď dozvěděl, že ve chvíli, kdy to dostal, běžel s kamarády kolem mne. A já ty jeho kamarády Samuela Šulmana a Jiřího Berana dokonce vyfotil. Ta kulka mohla klidně trefit mě," říká Všetečka.
Pavel Dlouhý si poležel několik dní v nemocnici a na kulku pod levou lopatkou vzpomíná už jen s úsměvem.
Lukáš Cvrček z Ústavu pro studium totalitních režimů považuje nová fakta za mimořádně zajímavá. Pokud se prý porovnají s dalšími poznatky, může vzniknout úplnější obraz o počínající okupaci Československa. Česká televize natočila o "skrytých zločinech okupantů", s pomocí Čížka dokument, který odvysílá 19. srpna.
