Signál regulace ve čtvrtek ráno platil už jen v Moravskoslezském kraji, skončil před polednem. Ve Středočeském a Ústeckém byl odvolán už ve středu.
Vyhlásil je Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na základě ústředního regulačního řádu. V něm jsou jmenované průmyslové podniky, které musí omezit svůj provoz tak, jak jim ukládá jejich regulační řád schválený Českou inspekcí životního prostředí, vysvětluje náměstek ředitele ČHMÚ pro Úsek ochrany čistoty ovzduší Jan Macoun.
Došlápnout si na hlavní znečišťovatele při nadměrném množství polétavého prachu v ovzduší umožňuje od ledna 2010 aktualizovaná vyhláška. Do té doby podniky musely utlumit činnost jen při zvýšené koncentraci oxidu siřičitého nebo oxidu dusičitého.
Signál regulace se vyhlašuje, když denní průměr alespoň na jedné měřicí stanici v kraji dosáhne trojnásobku zdravotního limitu, tedy 50 mikrogramů polétavého prachu na metr krychlový. "Takováto regulace nemůže sama o sobě vyčistit ovzduší, které už je znečištěné. Alespoň je ale zmenšeno zhoršování," hodnotí přínos omezení provozu průmyslových podniků Macoun.
V řadě krajů platí "měkčí" signál upozornění, který má jen informativní charakter a následuje při překročení 100 mikrogramů na metr krychlový. Své vlastní regulační řády si vedle ústředního řadu mohou vytvořit i kraje a obce.
Pokus omezit v Praze v době smogu dopravu nevyšel
Vytlačit v době smogové situace auta z měst ale signál regulace neumí. "Do regulace dopravy nemá kraj co mluvit. To je věc měst. Signálem jen řidičům doporučujeme nevyjíždět v těchto dnech," říká mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková.
Například Praha má vyhlášku, která v případě smogové situace regulovat dopravu umožňuje. Vymezuje například zóny, kam mají auta zapovězený vjezd. Jenže se nevztahuje k polétavému prachu (PM10), ale pouze k oxidu dusičitému, který překračuje imisní limit jen výjimečně.
Jako odstrašující příklad navíc slouží rok 1996. Tehdy hlavní město kvůli smogu regulovat dopravu zkoušelo, ale výsledkem byl kolaps a zácpy. Chyběly také objízdné trasy. Na webu pražského magistrátu se na to vzpomíná "jako na obrovský zásah do života města, který na snížení koncentrací neměl prakticky žádný vliv".
Automobily mají podle Macouna největší vliv na výskyt polétavého prachu právě v Praze. "Na venkově vysoké koncentrace způsobují spíše domácí topeniště, v průmyslových oblastech naroste význam průmyslového znečištění. V Moravskoslezském kraji může hrát roli přeshraniční transport, zejména z Polska," uvádí meteorolog.
Ostrava, která se se špatným ovzduším potýká dlouhodobě, zkusila řidiče motivovat tím, že v době signálu regulace nechala městskou hromadnou dopravu zdarma. Po tři čtvrtě roce ale zastupitelé v září vyhlášku kvůli vysokým nákladům zrušili (více zde). Stejnou cestu v případě zhoršení inverze teď ale zvažuje Praha. "MHD zadarmo je jedna z variant, která se nabízí," podotýká mluvčí pražského magistrátu Tereza Krásenská.
Na Ostravsku a Karvinsku signál regulace loni trval celkem 20 dnů, v roce 2011 jich bylo zatím již dvacet osm, řekla ve středu mluvčí Moravskoslezského kraje Šárka Vlčková. "V Ústeckém kraji byl signál regulace v roce 2010 vyhlášen třikrát, dohromady platil jedenáct dní," uvádí mluvčí krajského úřadu Hanáčková.
