"Doktorka říkala, že už nám dala všechno. Teď už se jen odstěhovat nebo pobývat co nejčastěji mimo město," popisuje Ostravanka Markéta Janíková.
Její tříletá dcera Lucie má astma. Od dvou let denně používá dýchadlo, trápí ji opakované nemoci dýchacích cest. Stejně jako tisíce dalších na Ostravsku. Je příčinou jejich akutních i dlouhodobých potíží ovzduší? Ministerstvo zdravotnictví chce obyvatele kraje dlouhodobě sledovat.
Ovzduší a jeho vliv na zdravíPolétavý prach dráždí dýchací cesty. Spouští samočisticí mechanismus, který vnímáme jako nadměrné zahlenění či kašel. Je také nosičem nebezpečných látek, například polyaromátů nebo těžkých kovů. Částečky pod jeden mikrometr se dostávají až do plic, a tyto látky tak i do krve. |
Podle ministra Leoše Hegera s kvalitou ovzduší jednoznačně souvisí množství respiračních nemocí během zimních období, jejich výskyt je v kraji až o pětinu vyšší než ve zbytku republiky. "Dlouhodobé potíže ale až tak se špatným ovzduším nesouvisí, mnohem větší vliv má životní styl. Kouření, pití alkoholu, stravovací návyky, pohyb," uvedl ministr Heger.
Heger: Výsledek průzkumu není jen devastující
Zároveň avizoval, že by ministerstvo a Státní zdravotní ústav rády navázaly na výzkum Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, který mimo jiné prokázal, že Ostravané díky zvýšené aktivitě jednoho z reparačních genů lépe odolávají škodlivinám ze vzduchu.
"Je potřeba populaci sledovat dlouhodobě. Najít konkrétní změny ve fyziologii. Výsledek nelze interpretovat jen jako devastující. Ale také jako reakci organismu, který se přizpůsobuje podmínkám a odolává." Heger dodal, že pokračování výzkumu už se připravuje.
Šrám upozorňuje, že vždy je něco za něco
Autoři objevu však varují před pozitivní interpretací výsledků výzkumu. "Je to vždycky něco za něco. Negativní důsledky této adaptivní odpovědi spočívají především ve zkrácení průměrné délky života," vysvětluje Radim Šrám z výzkumného týmu.
Název Ostragen vymyslel Nohavica |
Projekt zároveň prokázal, že vyšší koncentrace benzo(a)pyrenu zvyšují peroxidaci tuků, což je známkou urychlení procesu stárnutí a vyššího rizika kardiovaskulárních nemocí.
Benzo(a)pyren je nejnebezpečnější polyaromát, v ovzduší na Ostravsku překračuje na některých místech limity i osminásobně. Je mimo jiné rakovinotvorný. "Čekalo by se proto, že na Ostravsku bude více nádorů. Není. Lidé se nedožívají věku, kdy se nádor objeví. Ještě předtím zemřou na kardiovaskulární onemocnění," dodává Šrám.
Životní styl je dobrovolný, ovzduší vnucené
Výzkum prošel oponentním řízením. Jeho výsledky už tým prezentoval v mezinárodních odborných časopisech i na více než dvou desítkách konferencí. "To, že se něco takového zjistilo, je zatím ve světě unikátní," uvedl Šrám.
Lidé na protismogové demonstraci v prosinci 2010.
Jiří Bílek z ostravského Zdravotního ústavu uvádí, že podle Světové zdravotnické organizace má životní styl na zdraví vliv z poloviny, podíl ovzduší je nižší. "U životního stylu se však jedná o expozici dobrovolnou, kdežto u ovzduší o vnucenou," uvádí Bílek.
Dodává zároveň, že dlouhodobé vystavení jakékoliv látce se může projevit na zdraví. "U každého jedince je to však jinak a míru rizika je nutné vnímat citlivě i u nízkých hodnot. U benzo(a)pyrenu vnímáme jako vážné, pokud dojde jeho vinou ke zvýšení výskytu nádorů o jeden na sto tisíc obyvatel. V republice zemře vinou nekvalitního ovzduší tři až pět tisíc lidí."
Vysoké koncentrace benzo(a)pyrenu na Ostravsku a Karvinsku ukazují na významný podíl průmyslu na znečištění ovzduší. K tomu se přidávají vlivy, které působí i na zbytek republiky - doprava a kotle domků.
