"Uzavřeli jsme hospodaření města za rok 2011. Získali a utratili jsme celkem 7,8 miliardy korun," řekl náměstek primátora Tomáš Petřík. Netajil ale, že na podzim museli původně naplánovaný rozpočet opravit a prosadit tvrdé úspory asi za 400 milionů. Díky tomu nakonec město hospodařilo s přebytkem 195 milionů korun.
"To je suma, která nám zbyla na účtu po odečtení všech výdajů od celkových příjmů," řekl Petřík.
Podotkl, že pokud s tím budou souhlasit zastupitelé, město si ponechá sto milionů v nedotknutelné rezervě pro případ, že by výhledově nevybralo tolik peněz na daních, kolik předpokládá.
V minulosti bývaly úspory vyšší
"Zbývajících 95 milionů bychom rádi vložili na rezervní účet, který je určený k financování nutných investic, především k řešení havarijních situací," dodal Petřík.
V minulosti hospodařila Ostrava s více penězi, proto i úspory mívala vyšší - až kolem půl miliardy korun ročně. Situace se však změnila s příchodem ekonomické krize, která se projevila hned dvojím způsobem: snížením příjmů a zvýšením pohledávek.
Jen za likvidaci odpadků lidé dluží městu už 120 milionů a za nájemné 136 milionů korun, celkem tedy přes čtvrt miliardy. "Souvisí to se špatnou sociální situací v regionu," říká primátor města Petr Kajnar.
