Fotograf Boris Renner říká, že bývalé ostravské šachty patří k jeho srdečním záležitostem. "Opuštěné doly mají své kouzlo, dýchá z nich historie, ale je mi z toho zároveň smutno. Ty areály by měly být součástí kulturního nebo firemního dění. Ostrava na nich vyrostla. Měl by se do nich vrátit život podobně jako třeba do Dolní oblasti Vítkovic," domnívá se.
Budoucnost bývalých ostravských šachet je zatím nejistá. O čtrnáct někdejších ostravských důlních areálů se stará státní podnik Diamo. Ten se teď chystá opravit původní či vybudovat zcela novou vodovodní a kanalizační síť na území čtyř z nich: dolu Jan Šverma, Koblov, Petr Bezruč a Alexander.
Pozůstatky hornické slávy |
Po dokončení nové sítě bezúplatně převede Ostravě a ta je na základě koncesní smlouvy předá Ostravským vodovodům a kanalizacím.
Většina areálů rozprodána
"Jde o poslední čtyři důlní areály, kde ještě kanalizační a vodovodní síť není hotová. Zbylé šachty už máme vyřešeny," vysvětluje ředitel ostravského závodu Diama Josef Havelka.
Většina bývalých ostravských důlních areálů je podle něj v současnosti už ze značné části rozprodána. "Nerozprodáváme majetky pouze na Jeremenku, kde má Diamo sídlo, a na Žofii," zmiňuje Josef Havelka. Zbylé areály se Diamo postupně dál snaží odprodat. Řídí se přitom lukrativností nabídek.
Často se však stává, že o součásti bývalých šachet není zájem. "Pokud jsou budovy dlouhodobě neprodejné, tak je likvidujeme," konstatuje ředitel ostravského závodu státního podniku Diamo.
Přestavba dolu stojí více než nová hala
Jako příklad dolu, jehož součásti stát nechal zbourat kvůli nezájmu o nové využití, uvádí bývalou šachtu František v Horní Suché u Havířova. Pozemky po ní následně získala obec a vybudovala na nich průmyslovou zónu. Takový přístup je však podle Vlčka spíš ojedinělý.
"Budovy na území bývalých šachet měly většinou využití jen pro jeden účel: pro úpravu uhlí, těžbu, pro šatny a podobně. Jejich přebudování třeba na novou výrobní halu vyjde většinou dráž než moderní novostavba. A tak je zájem o ně slabý," líčí Havelka.
Těžní věže nebo třeba strojovny bývalých dolů tak postupně z Ostravska mizí. Brzy se "ztratí" třeba i zhruba šedesát metrů vysoká těžní věž dolu Paskov na Frýdecko-Místecku. Stát ji nechá postupně rozebrat.
"První říjnový den jsme přebrali staveniště. Zahájili jsme přípravné práce, které předcházejí odstranění těžní věže," potvrzuje Jan Přádka z firmy DAV Ostrava, která demolici paskovské těžní věže provede.
Větérka u dálnice chátrá
Náměstek ostravského primátora Dalibor Madej tvrdí, že na území dolů by v budoucnu mohly vznikat průmyslové zóny, haly, hřiště nebo parky. "Jedná se o dlouhodobé rozvojové záležitosti. Každopádně prioritou města je, aby se stavělo na území brownfieldů, ne na zelené ploše," míní Madej.
Myslíte si, že by opuštěné doly měl stát chránit?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 24. října 2012. Anketa je uzavřena.
Zhruba čtrnáct z dochovaných dolů v Ostravě, kde poslední horníci při běžné směně z hlubin vyfárali v červnu 1994, je zčásti či zcela památkově chráněných. Některé z nich přitom už ani šachty nepřipomínají. Chybí jim třeba těžní věž.
Borise Rennera nyní mrzí například chátrání jedné z nejdrobnějších ostravských těžních věží, která sloužila k odvětrávání šachty Ignát. Nachází se blízko chemičky v Mariánských Horách. "Větérka pořád víc chátrá. Teď už je jedna její stěna na spadnutí. Přitom je to taková škoda. Stojí u dálnice a v případě obnovy by mohla být třeba půvabným minimuzeem," myslí si fotograf.
