Patří k nejtalentovanějším malířům své generace. Jakub Špaňhel pochází z Karviné a před pár lety dobyl Prahu, kde měl dvě obrovské výstavy velkoformátových pláten. Nedávno zahájil další výstavu v galerii Via Art poblíž Tančícího domu.
Jaká byla vernisáž dřívějšího bouřliváka, který patřil k častému osazenstvu proslulého klubu Černý pavouk ve Stodolní ulici?
Profil: Jakub ŠpaňhelŽije a pracuje v Praze, ale pochází z Karviné. Narodil se 7. listopadu 1976. Vystudoval střední uměleckoprůmyslovou školu v Ostravě. V letech 1995–2002 studoval Akademii výtvarných umění v Praze (u Jiřího Davida a Milana Knížáka). Byl členem skupiny Luxsus (1995–1998) a za sebou má již celou řadu skupinových i samostatných výstav. |
"Jelikož jsem teď abstinent a mám rodinu, tak měla vernisáž jinou formu. Byla se mnou přítelkyně a šestiměsíční dcera. V devět večer jsme šli domů, takže si pamatuju všechno," směje se Jakub Špaňhel a dodává: "Což se nedá říct o těch dřívějších třeba v Ostravě, kde jsem začínal."
První výstavu měl v Platanu u Domu umění někdy v devadesátém třetím roce. "Tehdy jsem chodil na umprumku v Ostravě. Mimo jiné mě učil Jiří Surůvka. Češtinu a nepovinnou malbu a byl snad prvním člověkem, který mě seznámil ani ne s moderním, ale současným uměním, s performancí, byli jsme spolu na výletě v Praze a bylo to fajn a nedá se na to zapomenout," vzpomíná výtvarník.
V období od čtrnácti do osmnácti let pendloval mezi Karvinou a Ostravou. "V Karviné jsem prožil hezké dětství s mojí mámou, babičkou a dědou, hodně jsme jezdili o víkendech do Beskyd, chodil jsem na lidovou školu umění a s dědou jsme jezdili na hvězdárnu do Kroměříže."
Jakub Špaňhel: Krematorium Pardubice
Jakub Špaňhel při zahájení jedné z ostravských výstav.
Jakub Špaňhel - obraz z cyklu Benzínky (2007)
Jak Jakub Špaňhel podotýká, prožil hodně zajímavé dětství. "Hlavně mě určitě ovlivnila místní krajina na Karvinsku. Zvláště během cest do Ostravy, ty haldy a uhlí... Když maluju obrazy černou, je tam ta průmyslová krajina vidět."
Jedna z úplně prvních výstav Jakuba Špaňhela se konala u Černého pavouka v Ostravě. "Bylo to tuším v roce 1995 v prváku na mých studiích v Praze. To jsem se také seznámil s Honzou Oravcem, spolumajitelem klubu. Ta výstava mi připadla jako první opravdová. Obrazy visely na zdech klubu! Ne jako dříve někde na chodbách, jak to bývá na studentských výstavách. Tehdy jsem pěstoval hady a ještěrky a teď se k nim pomalu vracím. Když mám rodinku, tak si říkám, že si nějakou tu ještěrku zase po letech pořídím," vtipkuje Jakub Špaňhel.
Jakub Špaňhel - obrazy z cyklu Benzínky (2007)
Maluje věci, které vidí kolem sebe. "Třeba když jsem v Karviné chodil chytat čolky, tak mě to pak připadlo jako zajímavé téma pro obrazy."
Další výstava u Standy Cigoše v Ostravě-Přívoze se jmenovala Smutek políbených. "To byl můj obdiv k dekadentní literatuře z přelomu 19. a 20. století. Romantické obrazy zachycující mou nešťastnou lásku pod vlivem Karla Hlaváčka nebo Jiřího Karáska ze Lvovic," líčí malíř, který loni s podobnými motivy ovládl druhé patro Městské knihovny v Praze.
