Petr Liberda má jasno. "To byl výsměch," komentuje výši trestu, který u Okresního soudu ve Frýdku-Místku nedávno dostala Romana Šimková z Milíkova na Jablunkovsku.
Byl to on, kdo na ženu podal trestní oznámení. Před časem totiž náhodně - prostřednictvím své dcery - zjistil, že kus jeho pole si pronajala jistá Romana Šimková, která - aniž se o pole starala - na ně zároveň brala evropskou dotaci. A Petr Liberda nic z toho netušil.
Jak případ začalPetra Liberdu z Třince-Tyry před časem požádala dcera, aby jí pronajal kus svého pole, protože chce zkusit hospodařit. Na frýdecko-místecké pobočce Agentury pro zemědělství a venkov ženě ale řekli, že žádanou parcelu o rozloze přes dva hektary už její otec před mnoha měsíci pronajal Romaně Šimkové. To Liberdovy překvapilo a začali pátrat dál. Postupně zjistili, že členové rodiny Šimků si bez vědomí vlastníků nechali na sebe zapsat řadu pozemků, na něž pobírali dotace. Ve většině případů přitom o pole pečoval někdo jiný. Šimkovi popírají, že by jakkoli podváděli. Nyní záležitost rozplétají soudy. |
"Můj podpis na nájemní smlouvě byl zfalšovaný," říká muž, který postupně zjistil, že podobně podvedených je v okolí řada - nejméně dvacet až třicet. A že také zemědělců, kteří mají údajné podvody s dotacemi na svědomí, je víc. Všichni jsou ale zřejmě spjatí s rodinou Šimkových.
Rozhodne Krajský soud v Ostravě
Romaně Šimkové soudce frýdecko-místeckého okresního soudu Jiří Nezhoda udělil čtyřměsíční trest s šestnáctiměsíčním odkladem. Původní obvinění z dotačních podvodů překvalifikoval na podílnictví z nedbalosti.
Hlavní vinu na sebe totiž vzal manžel Romany, rovněž obviněný Lukáš Šimko, který se u soudu doznal k tomu, že při žádání o dotace na půdu jednal protiprávně. Některé z podpisů na nájemních smlouvách totiž dle něj skutečně nepatřily vlastníkům půdy, ale údajně třeba jejich příbuzným, jimž dal Lukáš Šimko smlouvu podepsat nedopatřením - při vědomí, že se jedná o majitele.
Jak státní zástupce, tak Romana Šimková se nicméně proti rozsudku okresního soudu odvolali, a tak hlavní slovo bude mít Krajský soud v Ostravě.
"Předpokládám, že rozhodnutí v odvolacím řízení by mělo padnout do měsíce měsíce a půl," míní frýdecko-místecký státní zástupce Antonín Horkl. Až padne tento verdikt, měl by být na řadě Vrchní soud v Olomouci, který určí, zda ostravský krajský soud převezme i případ Lukáše Šimka. Podle názoru soudce Jiřího Nezhody by totiž Šimkovo jednání mohlo spadat právě do gesce krajského soudu, nikoli soudu okresního.
A do třetice krajský soud posuzuje i případ Lukášova bratra Mariána Šimka, který je rovněž obviněn z podvodů se zemědělskými dotacemi. "Hlavní líčení bylo odročeno na 23. až 25. září s tím, že na tento termín je voláno k výslechu 54 svědků," poznamenala mluvčí Krajského soudu v Ostravě Lucie Böhmová.
Údajně se podvádí i s ekologickými dotacemi
Jak přitom tvrdí někteří zemědělci z Jablunkovska a Třinecka, podvodné čerpání dotací na některá pole (vesměs menší parcely) údajně pokračuje. A navíc se dle nich ukázalo, že v rozporu s pravidly byly čerpány například i takzvané ekologické dotace, které představují nadstandard pro ty zemědělce, kteří při obhospodařování půdy dodržují předepsané ekologické postupy.
"Jeden ze Šimkových si například nechal na sebe zaregistrovat záhonky s bramborami, česnekem a zelím s tím, že tam provozuje zelinářskou zahradu s ekologickou certifikací. Žádné ekologické postupy tam ale přitom neuplatňoval," uvedl jeden ze zemědělců, který si v obavě z možné msty nepřál zveřejnit své jméno, redakce MF DNES je však zná.
Lukáš a Romana Šimkovi na frýdecko-místeckém soudu.
Jak přitom zemědělec upřesnil - a potvrdil to i odborník seznámený s konkrétní situací - poté, co se u Šimkových ohlásila na kontrolu dodržování pravidel čerpání ekologických dotací kontrolní agentura, manželé pozemky, na něž "zelené dotace" do té doby čerpali, vyřadili z evidence.
U dotací na zemědělskou půdu, a to nejen standardních, ale i ekologických, se přitom nejedná o malé částky. Standardní roční dotace na hektar pole se může pohybovat řádově mezi deseti či patnácti tisíci korunami, roční ekologická dotace na hektar dělá zhruba 4 500 korun.
Lukáš Šimko se k rozsudku v případu své ženy a k souvisejícím záležitostem nejprve odmítl vyjádřit, že všechno už údajně bylo řečeno. "Proč neustále víříte prach? Celý den sedím v traktoru a dřu a vy z nás děláte nějaké kriminálníky. Radši se zaměřte na pana Liberdu, protože lže. Chci už mít klid a ne pořád řešit hlouposti," napsal Lukáš Šimko v SMS.
Později poslal ještě jedno vyjádření, v němž uvedl, že za vším stojí majitelé konkurenčních farem, kteří "ani neví, jak vypadá kráva". "To proto, že nabízím nájem až čtyři tisíce korun za hektar mnohdy předem, a to je pro vlastníky dalších farem problém, chybí jim peníze na cesty po světě a auta," uvedl Lukáš Šimko a dodal, že chce poděkovat majitelům půdy, kteří jej a jeho příbuzné znají a kterým se snaží vyjít maximálně vstříc. Nutno podotknout, že podle ostatních zemědělců Šimkovi ceny nájmů zvyšují uměle, aby tak údajně kazili trh.
Problém vznikl při zápisu půdy do veřejného registru
Situací se zabývala i zvláštní námitková komise ministra zemědělství, která v letech 2012 a 2013 řešila námitky Romany Šimkové vůči rozhodnutí frýdecko-místecké pobočky Agentury pro zemědělství a venkov o změně uživatelů zemědělské půdy. Šimkové se nelíbilo, že ve třech případech jí byla v registru odebrána půda, protože ji údajně neobhospodařovala. V jednom případě její námitce ministerstvo vyhovělo, v jednom ne a jeden případ se ještě řeší.
Roman Hlavatý, mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu, který kontroluje plnění podmínek pro přijímání evropských dotací na obhospodařování půdy, řekl, že příčina možných podvodů, jež nyní prověřují soudy, není v samotné výplatě dotací, ale vznikla při zápisu půdních bloků do veřejného registru půdy (LPIS).
"Pokud by zaměstnanci ministerstva zemědělství, kteří mají zápis do LPIS na starost, tuto skutečnost objevili, zákres by nebyl učiněn a dotace by se tudíž nevyplatila," řekl Roman Hlavatý, podle něhož fond v tuto chvíli neví o žádném novém případu možného podvodného nabývání zemědělských dotací.
Ojedinělé případy? Názory se liší
Jak míní někteří zemědělci, účinnou obranu proti falšování nájemních smluv by mohlo přinést například zavedení povinnosti mít na lejstru notářsky ověřený podpis. O tom ale ministerstvo zemědělství neuvažuje. I kvůli tomu, že se naopak snaží snižovat administrativní zátěž zemědělců a vlastníků půdy.
"Navíc nájemní vztah k pozemkům nevzniká jen na základě písemné smlouvy, ale i ústně nebo samotným užíváním pozemku, placením a přijímáním nájmu. Tehdy by povinnost ověřeného podpisu byla zcela zbytečná a neuplatnitelná," řekla mluvčí ministerstva Hana Večeřová, podle které se musí falšováním podpisů coby trestným činem zabývat například policie.
A jak mluvčí - přes opačný názor některých zemědělců - doplnila, případ možných podvodů s dotacemi na Jablunkovsku a Třinecku je podle údajů a zkušeností odborných pracovníků ministerstva naprosto ojedinělý. Vlastníci půdy, kteří na podvody přišli, přitom na věc mají svůj pohled. "Dosavadní postup českých úřadů, které situaci důsledně neřeší, jen otvírá cestu k dalším možným podvodům," míní Petr Liberda.
