Soudci zrušili také část sporného vládního nařízení včetně tabulky vymezující "větší než malé množství" jednotlivých omamných a psychotropních látek.
Při posuzování drogových deliktů by soudy měly rozhodovat jako před rokem 2010, řekla České televizi vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. O nových kauzách tedy budou soudy nyní rozhodovat podle konkrétních okolností a dřívější judikatury. Bradáčová také upozornila, že dnešní verdikt se nedotkne případů, o kterých již bylo rozhodnuto.
Pokud by zákonodárci nechtěli ponechat plnou rozhodovací kompetenci soudům, musejí zapracovat hodnoty "většího než malého množství" přímo do trestního zákoníku, třeba ve formě přílohy. "My ale nic takového nedoporučujeme nebo nevnucujeme, protože si myslíme, že je v moci soudů, aby tyto věci řešily," řekl novinářům ústavní soudce zpravodaj Jiří Nykodým. Samotná formulace "větší než malé množství" v zákoníku zůstává.
Návrh podal liberecký soud
Návrh na zrušení části trestního zákoníku podal Okresní soud v Liberci. Dospěl k závěru, že zmocňovací ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem a porušuje právní zásadu, podle které nelze uložit žádný trest bez opory v zákoně. Vládní nařízení je norma nižší právní síly, a tak údajně nemůže zakládat trestnost činu.
Okresní soud konkrétně řeší případ ženy obžalované z přechovávání pervitinu. Pro rozhodnutí o trestnosti je také v její kauze klíčové posouzení, zda měla "větší než malé množství" drogy. Kvůli pochybnostem o ústavnosti právní úpravy přerušil okresní soud řízení a obrátil se na Ústavní soud. Nyní by se měl k případu vrátit.
Napadené ustanovení trestního zákoníku přesně říkalo, že vláda nařízením stanoví, "jaké je množství větší než malé" u drog a jedů. Návazné vládní nařízení platilo od ledna 2010. Například u pervitinu stanovovalo jako větší než malé množství dva gramy, u kokainu gram, u hašiše pět gramů.
Je třeba řídit se zdravým rozumem, řekla Bradáčová
Bradáčová připomněla, že do 1. ledna 2010 pojem vymezující "větší než malé množství" jednotlivých omamných a psychotropních látek existoval rovněž, ale žádné vládní nařízení s určitými množstvími neexistovalo. "Praxe postupovala tak, že se po určité době vytvořil úzus, jaké množství považuje policie a státní zastupitelství za větší než malé, a judikaturní praxe soudů to množství posléze určitým způsobem redukovala a akceptovala," vysvětlila Bradáčová.
Podle ní je potřeba na někdejší praxi navázat, ale vzít přitom v potaz současnou kvalitu drog, která se oproti tehdejším letům zlepšila.
Bradáčová řekla, že dnešní rozhodnutí není žádnou tragédií pro postih drogové kriminality, a upozornila, že ve většině evropských států množství drog rovněž neurčuje moc výkonná, ale soudní praxe.
Žalobkyně připustila, že se zřejmě ozvou kritici rozhodnutí Ústavního soudu. "Ale trestní právo není o vážení a měření, je rovněž o úvaze a zdravém rozumu," uzavřela Bradáčová.
Nález Ústavního soudu vstoupí v platnost dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy za několik dní. Soud v odůvodnění výslovně stanovil takzvaná intertemporální pravidla, takže se nález nedotkne starších kauz, ale jen nových drogových deliktů. "Nosné důvody tohoto nálezu lze uplatnit pouze pro futuro (do budoucna), nikoli pro rozhodování soudu o skutcích, k nimž došlo za trvání napadené právní úpravy," uvedl generální sekretář soudu Ivo Pospíšil.
Soudci při rozhodování nebyli jednotní. Odlišné stanovisko k výroku uplatnili Jan Musil a Vladimír Kůrka, výhrady pouze k odůvodnění měli Jan Filip a Ivana Janů.
I po dnešku zůstává v platnosti část zmocňovacího ustanovení i vládního nařízení, která se týká jedů. ÚS ji zrušit nemohl, protože ji okresní soud v tomto řízení nebude aplikovat. Podle Nykodýma se však výhrady ÚS týkají i této části právní úpravy.
