Jednotlivě jsou exponáty vystavovány častěji, ale obvykle jen kopie. Originály totiž většinu času odpočívají v trezorech Moravského zemského muzea v Brně, Národního muzea v Praze a Slezského zemského muzea v Opavě.
„Něco takového tu ještě nebylo. Tři největší a nejstarší muzea v zemi vystavují společně to nejvzácnější, co mají ve svých depozitářích. Všechny tři exponáty svým významem přesahují hranice České republiky, jsou důležité pro dějiny naší civilizace. Jejich hodnota je nevyčíslitelná. Tomu také odpovídají zvýšená bezpečností opatření včetně pojištění,“ říká ředitel opavského muzea Antonín Šimčík.
Seznamte se s exponáty |
Jak konkrétně jsou unikáty střeženy, to upřesnit nechtěl. Převoz cenných skvostů do historické výstavní budovy v Opavě ale doprovázely hotové manévry. Auto, do kterého postupně nasedli ředitelé pražského a brněnského muzea se svými poklady, doprovázeli policisté v kuklách a se samopaly.
„Žádný kurátor by neumožnil vystavit tak výjimečné předměty bez špičkového zabezpečení,“ říká Šimčík.
O tom, jak vzácný je každý z trojice unikátů, které Slezské zemské muzeum vystavuje od soboty až do neděle 27. července, dokážou odborníci mluvit dlouho.
„Originál Věstonické venuše byl v posledních dvaceti letech vystavený například ve Vídni, Londýně nebo Praze, ale u nás ne,“ vysvětluje Martin Oliva z brněnského muzea. Pravěké sošky ženských postav našli archeologové i v jiných zemích.
Kráska z naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem, jejíž stáří je odhadováno asi na 30 tisíc let, je ale unikátní z více důvodů. „Je z keramiky, která se objevila až o mnoho tisíc let později u zemědělců. Navíc je to nejpropracovanější a umělecky nejvyspělejší paleolitická soška na světě,“ tvrdí Oliva.
Podobně mluví i pražský kurátor keltské hlavy Daniel Bursák, který přijel do Opavy, aby sochařské dílo staré až 2 300 let opatrně usadil do speciálního podstavce. Socha z bělohorské opuky je podle něj světovým unikátem také proto, že nejzdařileji a nejrealističtěji ztvárňuje lidskou hlavu z té doby. Z detailů, jako je účes nebo nákrčník, archeologové usuzují, že šlo nejspíš o vysoce postaveného člověka, patrně druida.
„V Národním muzeu pracuji už několik let, ale originál vidím na výstavě poprvé. Máme několik kopií, ale žádná není dokonalá jako originál,“ říká Bursák.
Světovým unikátem jsou i meteority nalezené v roce 1925 v cihelně na paleolitickém sídlišti v Opavě-Kylešovicích, které je staré přibližně 18 000 let.
„Vesmírnými kameny tehdejší lovci obložili své ohniště. Na počátku minulého století je objevili dělníci. Žádné jiné pravěké sídliště na světě se podobným nálezem meteoritů pochlubit nemůže,“ upřesňuje Lenka Jarošová ze Slezského zemského muzea.
V srpnu se výjimečná výstava přestěhuje do Prahy, v září do Brna.
