„Loni jsme rozšířili stávající hnízdiště, zůstal na něm ale jen jeden pár. Ostatní si začali na druhém konci výběhu stavět hnízda zcela netypicky z písku,“ podivuje se nad chováním ptáků mluvčí zoo Šárka Kalousková.
Ošetřovatelé se zprvu pokoušeli plameňáky navést zpět na staré osvědčené hnízdiště s vhodným substrátem pro hnízdění. Plameňáci totiž potřebují ke stavbě kuželovitého hnízda bláto s vláknitým materiálem, které se dobře pojí a odolává dešti i naplavené volné vodě. Písek by se naopak mohl vlivem vody sesunout.
Po přemlouvání a vzájemném přetahování nakonec ustoupili a nechali plameňáky na písku. Osamělý pár se tak nemusel tísnit, ke kolonii se vrátil po narození mláděte.
Mláďata plameňáků mají po vylíhnutí šedobílé prachové peří a na rozdíl od dospělých krátké nohy i krk a rovný zobáček. Intenzivní oranžovorůžové zbarvení získají až v průběhu druhého roku života.