„Tak zásadní omezení finančních prostředků od státu by znamenalo zrušení podstatného množství oborů, které nabízíme,“ vysvětluje ředitel Střední odborné školy Třineckých železáren Aleš Adamus.
„Podnik jako zřizovatel by pak byl nucen zachovat pouze ty obory, které pro své provozy momentálně urgentně potřebuje, jako jsou hutník, hutník operátor, elektrotechnik a elektrikář - silnoproud, a to v takovém počtu žáků, které aktuálně potřebuje. Za ostatními obory by studenti z regionu museli desítky kilometrů dojíždět,“ dodává.
A úbytek počtu učňů by se zákonitě projevil také na potřebném množství pedagogů. „Znamenalo by to zcela určitě hromadné propouštění jak pedagogických, tak i nepedagogických zaměstnanců školy,“ vysvětluje Adamus.
Soukromé školy suplují roli státu
„V rozvoji technického vzdělávání suplujeme roli státu. Kdyby byly státní průmyslovky a učiliště v dostatečném počtu a na dostatečné úrovni, žádnou školu bychom budovat nemuseli. Za těchto okolností je pro nás příspěvek státu na provoz zcela logickou a klíčovou záležitostí,“ přidává svůj názor generální ředitel strojírenských Vítkovic Jan Světlík, jehož společnost provozuje učiliště v Ostravě.
„Pokud by se příspěvek státu zrušil, bude existence školských neziskovek neudržitelná, podniky to nemůžou převzít zcela na sebe. Platíme daně, spousty odvodů a poplatků, a ještě bychom za stát platili provoz škol,“ vypočítává Světlík.
Situaci na pracovním trhu navíc zhoršuje fakt, že už v roce 2016 bude z učilišť vycházet méně absolventů, než kolik dělníků půjde do penze.
Ministr Chládek bude podle svých slov ještě zvažovat, zda se bude ukončení podpory týkat všech škol, nebo zda budou moci aspoň vybrané ústavy počítat i nadále s podporou státu.
V regionu bylo bez práce 31 procent absolventů s výučním listem
„Pokud bude zřizovatel kdokoliv a bude to obor, kde téměř sto procent studentů končí na úřadu práce, tak ať se na mě nikdo nezlobí, ale to by byl stát hloupý, kdyby platil takovou školu, která vyrábí další nezaměstnané,“ vysvětluje ministr svůj záměr.
Statistiky zaměstnanosti studentů a učňů sleduje Národní ústav pro vzdělávání. Zatím ale jen podle oborů, nikoliv podle jednotlivých škol.
„Nejvyšší míru nezaměstnanosti jsme v Moravskoslezském kraji v dubnu loňského roku zaznamenali v odvětvích gastronomie, obchodu a potravinářství, kde se míra nezaměstnanosti absolventů pohybuje mezi třiceti až devětatřiceti procenty,“ řekla tisková mluvčí Národního ústavu pro vzdělávání Alžběta Polzová.
Celkem bylo v roce 2013 v regionu bez práce více než jednatřicet procent absolventů středních škol s výučním listem, nejlépe na tom byli absolventi gymnázií, z nichž nenašlo práci jen 4,1 procenta. Zde je ale nutno počítat s faktem, že velká část absolventů gymnázií dál pokračuje ve studiu.
Ve srovnání s celorepublikovými čísly byly krajské výsledky ve všech kategoriích vyšší.
