Úspěšnost při hledání zaměstnání je u absolventů katedry energetiky strojní fakulty Vysoké školy báňské v Ostravě prakticky stoprocentní. Studenti, kteří chtějí uspět na trhu práce, získat zajímavé zaměstnání a s tím i odpovídající platové ohodnocení, by podle vedoucí katedry Dagmar Juchelkové měli vyjet do zahraničí, kde se nejen naučí cizí jazyky, ale získají i zkušenosti.
Svým studentům doporučujete stáže v zahraničí, máte s tím vlastní zkušenost?
Mám. Na začátku devadesátých let jsem získala stipendium na Technické univerzitě ve Vídni, pak následovaly stáže v Drážďanech a Curychu, takže jsem cestovala po světě. Nakonec jsem se ale vrátila do Ostravy, protože lidé, kteří získají zkušenosti ve světě, by se měli vracet domů a předávat je dalším.
Dagmar Juchelková
|
Jaké bylo vyjet hned po revoluci za hranice studovat?
Bylo to velké dobrodružství. Nikdo totiž nevěděl, jak se to dělá. V té době neexistovaly žádné programy na výměnu studentů jako v současnosti, všechno jsem si proto musela zařizovat sama.
Jak vás ta myšlenka vůbec napadla?
Zajímala jsem se o spalovny, jak fungují a jak mohou pomoci při likvidaci odpadu. Ve Vídni uměli postavit spalovnu uprostřed města, tak jsem napsala na tamní univerzitu, zda bych tam mohla studovat. A oni mi odpověděli, že ano.
Úplně jednoduché to ale asi nebylo.
Se současností to určitě nelze srovnávat. Dnes už máme kontakty na profesory, kterým řekneme, že tady máme takového a takového studenta, ten profesor jen řekne: O. K., tak ho sem pošli, bude dělat ten a ten projekt. A student může vyrazit. Já jsem si musela nejen sama sehnat peníze, ale i přesvědčit všechny, co o tom rozhodovali, že ta činnost, kterou bych tam dělala, má smysl.
Kdo vám ty peníze dával? Ministerstvo?
Ne, všechny peníze na studium jsem měla ze zahraničních zdrojů. Když jsem třeba jela do Švýcarska, musela jsem na ambasádu, kde mě vyzpovídali, jestli je ten můj program perspektivní. Musela jsem mít příslib daného profesora, že právě tuto věc chce dělat.
Funguje to i dnes? Je zájem zdejších podniků o konkrétní výzkum?
Na zakázky z průmyslu si jako katedra nemůžeme stěžovat. Od hledání zdrojů emisí přes jejich snižování, vylepšování kotlů, hledání nových kvalitnějších paliv až po optimalizaci.
Je velký rozdíl, například v platech v dalším zaměstnání, mezi studenty, kteří vycestovali za studiem do zahraničí, a těmi, kteří studovali jen tady? Máte taková čísla?
Myslím, že tak se ta otázka uchopit nedá. Každopádně ale má člověk, který byl venku, velkou výhodu. Minimálně v tom, že se umí prodat. Řekne například: Já umím tady toto. Já mám tyto zkušenosti. Zatímco když vezmete klasického Čecha, slyšíme: Já vlastně nic neumím. A když se ho zeptáme, co ho naučili, odpoví: Všechno. Ti, co vyjeli, totiž už vědí, že musí něco nabídnout, že se musí umět prodat. Přitom mohou mít stejné penzum informací. Takže to není o tom, že by hned dostali lepší nabídku, lepší peníze, protože každá firma si své nové zaměstnance nejprve zkouší, ale mají větší šanci zaujmout. A hlavně se nebojí cizím jazykem hovořit.
Jací tedy jsou studenti po návratu?
Jiní. Lepší. Umí se prosadit, umí řešit ucelené problémy, nezaměřují se jen na konkrétní věci, umí se k tématu postavit tak, že jej studují z celkového pohledu, umí si klást konkrétní otázky, aby došli ke správnému řešení.
Je o vaše absolventy velký zájem?
Ano. Jezdí k nám firmy z celé České republiky a sledují naše studenty už v průběhu studia. Ty nejlepší si pak rozebírají.
Kolik vašich studentů najde po škole práci?
V ročníku míváme zhruba třicet až čtyřicet studentů a všichni najdou místo, pokud chtějí.
Takže mezi vašimi absolventy je nulová nezaměstnanost?
To bych si netroufla říct, protože mezi nimi jsou i takoví, kteří vyjedou ven i po studiu, takže tady hned nepracují. Zrovna teď mám jednoho doktoranda, který řekl: Když nevyjedu teď, tak nevyjedu už nikdy. A odjel na Nový Zéland studovat.
Zvládli byste více absolventů, nebo už jste na hraně?
To je dvojí záležitost. Studentů je sice málo kvůli populačnímu poklesu, my ale chceme jen ty nejlepší. Vybíráme si.
Je z čeho vybírat?
Kvalita středoškolských studentů je sice celkově nižší, ale dnes to není jen o mladých. Příležitost mají také lidé, kteří se do školy vracejí třeba po deseti letech praxe, kdy nemohli studovat, protože museli do práce. Ti jsou skvělí a vrací se. Třeba jenom z toho důvodu, že vidí, jak nějaký mlaďoch jen proto, že má diplom, bere daleko více peněz než oni.
Jsou lepšími studenty?
Mají více zkušeností z praxe a v tom spočívá jejich náskok. Ale spolupracujeme i se středními školami, kde talentované lidi hledáme.
Nechtějí vám ti nejlepší středoškoláci utéct třeba na práva?
Ne. Práva můžete vystudovat i dodatečně, ale strojařinu je nejlepší dělat hned od začátku.
