Biskupství ostravsko-opavské získalo za uplynulý rok asi sedmdesát procent lesů a čtyřicet procent polí i dalších majetků, o jejichž vrácení žádá v rámci církevních restitucí.
Před rokem nevlastnilo žádný les, v červenci šest tisíc hektarů a nyní obhospodařuje osmnáct tisíc hektarů biskupských či farních lesů. Římskokatolická církev se tak stává významným zaměstnavatelem v dalším oboru.
Církevní restituce
|
„Biskupství má dnes 420 zaměstnanců, hlavně kněze, jáhny, pastorační asistenty a administrativní pracovníky. Rozrůstá se i počet lidí, kteří se starají o lesy - těch už je 43,“ říká mluvčí biskupství Pavel Siuda.
Biskupství zaplatí hlavně místní živnostníky
Dalších 1 223 lidí zaměstnávají organizace Charity v ostravsko-opavské diecézi a zhruba kolem dvou set lidí pracuje v deseti školských zařízeních, které v Moravskoslezském kraji zřizuje biskupství.
„Peníze na mzdy zaměstnanců charitních a školských organizací jdou převážně z jiných zdrojů. Biskupství ale bude ze svých prostředků platit stovky živnostníků, které zaměstná ve svých lesích,“ dodal Siuda.
K novým zaměstnancům biskupství patří i děvětapadesátiletý Libor Konvičný, který přes třicet let pracoval ve státních lesích, naposledy jako lesní správce v Ostravici na Frýdecko-Místecku. Když ale většinu tamních lesů stát vrátil církvi, Lesy ČR zrušily lesní správu a Konvičný dostal nabídku. Neváhal a od 1. ledna je ředitelem Biskupských lesů.
„Pro návštěvníky se nezmění nic. Vstup do lesů jim podle lesního zákona nikdo zakázat nemůže, stejně jako sběr lesních plodů pro vlastní spotřebu. Proto mě štve, když slyším fámy, že například zakážeme vstup do hukvaldské obory, nebo že tam budeme vybírat vstupné. Naopak, vítáme všechny lidi, kteří se chovají slušně. A veřejně přístupnou oboru ještě letos rozšíříme z necelých 450 hektarů na zhruba 500 hektarů,“ líčí Libor Konvičný.
Ochočený divočák Maxík (na snímku z roku 2008 se správcem obory Milanem Koutným) asi zůstane v hukvaldské oboře sám.
Netají ale, že změny se dotknou stovek lidí, kteří v donedávna státních lesích pracovali, i firem, které tam dodávaly lesní dělníky. Pro firmy, které měly dlouhodobé smlouvy, to není dobrá zpráva, přijdou totiž o peníze. Dělníci by na tom měli být lépe.
„Chceme, aby si lidé vydělali. Místo firem si proto najímáme jednotlivce, přednostně lidi z míst, kde máme pozemky. Určíme jim konkrétní práci a tu zaplatíme. Dělníky ale nebudeme přijímat do stavu. Musí mít živnostenský list nebo se domluvit s někým, kdo je vezme pod křídla. Když vynecháme firmy jako prostředníky, dostanou víc,“ líčí Konvičný.
Například za sázení stromků ve státních lesích si dělníci zaměstnaní u firem vydělali kolem deset až dvanáct tisíc korun hrubého. Od Biskupských lesů by měli za stejnou práci dostat kolem patnáct až dvacet tisíc korun.
Přečtěte si o chystaných změnách v huvaldské oboře |
„Když budou lidé šikovní a budou chtít pracovat třeba i o víkendech, mohou si vydělat až třicet tisíc korun měsíčně,“ slibuje ředitel Biskupských lesů. „Ale sami si z toho zaplatí náklady, daň i pojištění,“ upozornil.
Biskupství zatím připravuje smlouvy na letošní rok asi pro tři stovky lesních pracovníků s živnostenským listem, které zaměstná v Beskydech. Nejvíc pozemků totiž vlastní na území Čeladné, Trojanovic, Frenštátu pod Radhoštěm, Hukvald, Bílé a Ostravice.
Spory o majetek? Ano, jsou
Velkou šanci mají proto právě tamní obyvatelé. „Pokud ale získáme do majetku i sedm tisíc požadovaných hektarů lesů v Jeseníkách v oblasti Pradědu, zaměstnáme až kolem 450 lidí,“ plánuje Konvičný.
Kdy přesně se další majetek vrátí církvi, to zatím neví ani generální vikář Biskupství ostravsko-opavského Martin David. „Většinou záleží jen na rychlosti práce státních úředníků,“ vysvětluje vikář.
Církev se však domáhá i sporných majetků, které byly navzdory blokačním paragrafům vydány jiným vlastníkům. „V nejbližších dnech podáme žalobu na určení vlastnictví Hukvaldského dvora,“ netají David. Bývalá usedlost „patří“ obci, kvůli nejistému vlastníkovi ale zchátrala.
