Podnikatele, z jejichž příběhů můžete vybírat, vybrala redakce z okruhu přihlášených do soutěže Podnikatel roku pořádané poradenskou firmou EY. Její vítěz se bude vyhlašovat v úterý 3. března na pražském Žofíně a součástí slavnostního večera bude i předání ceny čtenářů MF DNES a iDNES.cz.
Hlasování skončilo, děkujemeHlasovat bylo možné do čtvrtka 5. února, vítěz bude vyhlášen na slavnostním večeru v úterý 3. března |
Vítěz vzešlý z hlasování se zařadí po bok předchozích čtenářských šampionů: výrobce nástrah na kapry Karla Nikla, Heleny Bednářové z firmy Centrin CZ provozující domy pro seniory, Jaroslava Zemana z hračkářské firmy Detoa a majitele čokoládovny Jindřicha Fikara.
Svůj hlas můžete v anketě udělit nejen podle finančních úspěchů firmy, ale i podle sympatií nebo unikátního podnikatelského nápadu. Ankety je možné se zúčastnit až do čtvrtka 5. února (včetně) na této stránce. Vybírat můžete z následujících nominovaných podnikatelů:
Radomír Brynda, Topgal - Bývalý učitel fyziky zkoušel už před revolucí zedničit, pak si otevřel obchod s obuví a začal také navrhovat a vyrábět koženou galanterii. Postupně se soustředil na školní batohy. Po potížích způsobených dodávkami do řetězců se mu podařilo firmu znovu pozvednout, učinit z ní největšího výrobce školních batohů v Česku a expandovat na zahraniční trhy. - čtěte Výrobce školních batohů řetězce málem zničily, nyní chce i na burzu
Jan Ficek, Jan Ficek Dřevovýroba - Jeho tatínek založil v roce 1946 v Chrudimi truhlářskou firmu, o kterou v roce 1948 přišel. Za komunistů firma přešla na zpracování dýhy a u toho už Jan Ficek zůstal i poté, co ji v restituci získal zpět. Zaměřuje se na dýhovou sesazenku, jak říká na „kabát nábytku“. Vymyslel i akci Fíha Dýha, kdy dodává do škol odřezky pro využití ve výtvarné výchově, ale třeba i při přírodopisu. - čtěte Fíha dýha. Jan Ficek z tenkých plátů dřeva ušije nábytku kabát
Vladimír Olmr, Sopo - Bývalý učitel a vyučený elektromechanik s kamarády plánoval obchod s kávou, elektronikou či barvami. Jako perspektivní se však nakonec ukázal doplněk jejich původního plánu a od garážových oprav elektromotorů se firma vyšvihla na světovou špičku. Rotory a statory z rukou zaměstnanců Sopo končí ve větrných elektrárnách nebo elektrickém nářadí po celém světě. - čtěte Rotory ho nebavily. Loni jich prodal za čtvrt miliardy
Tomáš Pokorný, Alerion - Do heraldiky se pustil o prázdninách po maturitě, vymýšlel obcím znaky a prapory. Návrhy neměl kdo vyrábět, tak založil vlastní firmu. Hledá vyšívačky, co ovládají tradiční řemeslo, dílny jim zřizuje poblíž bydliště. Vlajky a prapory vyrábí kromě obcí i pro hasiče, ministerstva nebo třeba Hradní stráž. - čtěte Jeho prapory musí obstát nyní, i třeba za sto let
Jan Prášil, Semo - Už na vysoké škole se věnoval šlechtění orchidejí a masožravých rostlin. Šlechtitelská stanice Semo vzešla z privatizace, v níž uspěl se svým projektem, a dnes se firma zaměřuje na teplomilnou zeleninu a šlechtění rajčat, paprik a okurek nebo na zahradní hrách. Množí a vyrábí semena nejen v Česku, ale třeba i v Chile nebo na Novém Zélandu. - čtěte Začínal šlechtěním masožravých rostlin, teď se semeny proniká do Asie
Martina Vaněrková, Výtahy Vaněrka - Rodinnou firmu v severočeském Duchcově založil její tatínek, Miloslav Vaněrka. Jako bývalý zaměstnanec Krušnohorských strojíren vystudoval dodatečně obor elektrikář a vsadil na výtahy. Začínali v pronajatých prostorách, dnes vyrábí všechny typy výtahů, zaměstnávají stovku lidí. Kromě otce-zakladatele v podniku pracují i jeho manželka a dvě děti. - čtěte Rodinná firma zvládne prosklenou zdviž či autovýtah, opraví i páternoster
Leonard Varga, Deva F-M - Navazuje na zašlou slávu textilního průmyslu ve Frýdku-Místku. Začínal v textilce Slezan, které původně nabídl i svou vizi - výrobu ochranných oděvů pro extrémní situace. Nepochodil, osamostatnil se a dnes podle svých slov patří k největším výrobcům hasičských obleků v Evropě. Obchodní zastoupení má ve 20 zemích světa. - čtěte Šije jak pro hasiče, tak pro piloty gripenů
Jan Zeman, Biopekárna Zemanka - Zkoušel podnikat už od osmnácti, měl restauraci, kadeřnictví, později účetní firmu. Vyrostl ovšem v rodině cukrářky, proto ho to vždy táhlo k potravinám. Spolu s dalšími investory založili firmu Albio a začali provozovat restauraci, obchody, pekárnu. Velká firma však však přinášela víc starostí než úspěchů. Proto ji opustil a s maminkou založil biopekárnu. - čtěte Biodezert nemá chutnat jako „divná pohanková hrudka“
