„Chceme, aby se systém dřívějších odchodů do důchodu netýkal jen horníků, ale také dalších profesí v těžkém průmyslu,“ řekl po středečním jednání odborářských předáků s vedením společnosti OKD předseda ČMKOS Josef Středula.
Dodal, že od roku 1993, po zrušení důchodových kategorií, nepřišla žádná náhrada. „Přitom je nesmyslné, aby lidé v hutích nebo v jiných těžkých provozech pracovali například v pětašedesáti letech,“ podotkl Středula.
Josef Středula
Zda se ale odborářům podaří prosadit dřívější odchody pro všechny horníky, není zdaleka jisté. „To by znamenalo dramatické dopady na rozpočet,“ komentoval v úterý, právě po jednání se zástupci hornických odborů, možné rozšíření dřívějších odchodů do důchodu na všechny horníky Andrej Babiš.
„Tady se ve svých názorech míjíme. Proto se sejdou naši i odborářští odborníci, aby připravili čísla, která by nám ukázala, na kolik by taková změna přišla. Nechceme dávat bianko šek.“
Zatím je jisté jen to, že vláda podpoří předčasný odchod do důchodu těch horníků, kteří na šachtě začali pracovat před rokem 1993. Na šachtách OKD jich stále ještě je několik desítek. Ti, kteří začali fárat později, musí zatím pracovat stejně dlouho jako další lidé.
Horníci mají desetinásobek chorob z povolání
Pro zavedení dřívějších odchodů pro horníky ale podle odborářů hovoří také statistiky. „Střední délka života u horníků je v průměru o osm let kratší oproti průměru celé populace,“ zdůvodňoval uspíšení šéf hornických odborů Jan Sábel. „U horníků je navíc prokazatelné, že mají desetinásobek chorob z povolání, než jaký je u ostatních profesí.
Znovuzavedení důchodových kategorií ale nechtějí odboráři hned. Svého plánu se ale rozhodně vzdát nechtějí.
„Nejprve chceme dotáhnout do konce předčasné odchody horníků do důchodu, teprve pak se můžeme věnovat dalším záležitostem,“ vysvětluje Josef Středula. „Na úhradě nákladů na dřívější odchody do důchodu by se ale nemusel podílet jen stát, přispívat by mohly i firmy, například ve formě příspěvku do třetího penzijního pilíře,“ navrhl odborář.
Nakolik je taková varianta průchozí, není zatím jasné, některé firmy na důchody přispívají již nyní. „Příspěvky na penzijní připojištění poskytujeme podle kolektivní smlouvy všem zaměstnancům, kteří ve firmě pracují minimálně dva roky,“ řekla personální ředitelka strojírenských Vítkovic Jana Chvalkovská.
„O předčasných důchodech ale plošně neuvažujeme, výkon profesí v našem podniku většinou není tak náročný, navíc je u nás, například pro starší pracovníky, vždy možnost přejít na provozy s nižší náročností,“ dodala personální ředitelka Vítkovic.
„My jsme o tom zatím nijak nejednali, v plánu pro rok 2015 jsme s podobnou položkou nepočítali, ale nevylučujeme, že bychom se do jednání v budoucnosti mohli zapojit, tento problém je potřeba vyřešit,“ řekl výkonný ředitel společnosti OKD Dale Ekmark.
Firmy možnost jednání vítají
„Co se týče předčasného odchodu do důchodu u tak náročných profesí, jaké mají například hutníci, to jistým způsobem řešíme v naší kolektivní smlouvě. Jde ale o interní předpis ve vztahu zaměstnanec – firma, které nemůžeme zveřejňovat,“ vysvětlila tisková mluvčí Třineckých železáren Petra Jurásková. „Do jednání na toto téma se ale rádi zapojíme.“
Do případného jednání s vládou o možném znovuzavedení dřívějších odchodů do důchodu by se chtěli zapojit také zástupci společnosti ArcelorMittal Ostrava.
„Vláda by měla u tohoto problému postupovat odpovědně a nejprve si nechat zpracovat zdravotní studie. Myslíme si ale, že by u některých profesí skutečně ukázaly, že by měly mít předčasnou hranici odchodu,“ řekla mluvčí ostravského Mittalu Barbora Černá Dvořáková. „Budeme se proto chtít aktivně do debaty zapojit a ochotně poskytneme i nezbytná data.“
