Co kdyby uhlí nahradila cenná literární díla? S touto myšlenkou si už před několika lety začal pohrávat uznávaný český architekt Josef Pleskot, když se zaměřil na proměnu industriální Dolní oblasti Vítkovic.
„Kdyby se vědecká knihovna postavila v kontextu Dolní oblasti Vítkovic a toho, co se tady vytváří a co ještě by tady mohlo vzniknout, tak by šlo o jedinečnou příležitost, jak oživit paměť nejen Dolní oblasti, ale rovněž celé Ostravy,“ myslí si Pleskot.
Jeho názor se ale dostává do rozporu s míněním některých českých urbanistů i lidí z okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu, jehož členy jsou například antikvářka Ilona Rozehnalová, režisér Radovan Lipus nebo básník Petr Hruška. Ti si naopak myslí, že přesun knihovny do Dolní oblasti by významně přispěl k dalšímu vylidňování městského centra.
Šance na dotaci pro Dolní oblast. A knihovnu
Proto podporují vznik nové vědecké knihovny buď naproti Domu kultury, kde původně měla stát, nebo přímo v historickém jádru města. Nedávno kvůli tomu uspořádali happening.
Projekt Černé kostky jako Moravskoslezské vědecké knihovny naproti Domu kultury se nepodařilo naplnit.
S míněním spolku souzní i uznávaný český urbanista Jan Jehlík, který řekl, že Vítkovice z centra Ostravy doslova odsávají energii.
„Původní místo pro vědeckou knihovnu bylo výborné,“ uznává architekt Pleskot. „Kdyby se tam podařilo novou vědeckou knihovnu postavit, tak by všichni byli spokojení. Otázka ovšem je, proč se to nepodařilo. Nechci to zkoumat, ani mi to nepřísluší. Ta samá příležitost se ale nezopakuje,“ upozorňuje.
Jak potvrdil ředitel sdružení Dolní oblast Vítkovice Petr Koudela, vědecká knihovna by mohla být v koksovně nebo vedle vysoké pece číslo 6, naproti Světu techniky. „Pořád jsou to jen úvahy. Dotační řízení je ale aktuální a my máme šanci získat peníze na další obnovu národní kulturní památky, a tudíž také na knihovnu,“ upozorňuje Koudela.
Objekt knihovny by měl industriální kabát
Architekt Pleskot věří, že Vítkovice nejsou žádnou zapadlou částí Ostravy ani zastrčeným koutem. „Naopak, jde o významnou část rozšířeného centra Ostravy. On si to málokdo uvědomuje, ale z Masarykova náměstí do Dolní oblasti to není o moc dál než k Domu kultury. Jistě, do Dolní oblasti zatím nevede cesta, ale až se ji podaří postavit, tak to bude jedinečné místo pro knihovnu,“ míní architekt a zároveň připomíná, že historické jádro centra Ostravy bylo s Dolní oblastí spojeno už v minulosti.
Sušení promočených knih v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě po přívalových deštích v srpnu 2011.
„Na mapách z roku 1850 je vidět, že podél Ostravice vedly cesty, které spojovaly náměstí s Dolní oblastí. Oblast odumřela kvůli průmyslové revoluci. Území s industriálními celky bylo nepropustné, ztratilo svou paměť. A právě o oživení paměti jde,“ míní Pleskot. Prozradil, že spíš než v koksovně by knihovna mohla stát vedle vysoké pece.
A jak by vypadala? Jako by tam stála odjakživa. „Vypadala by jako naprosto originální dům, který nejde postavit nikde jinde než v Dolní oblasti. Má spoustu atributů, které jsou odvozené od industriálního prostředí, ve kterém by se mohla nacházet. Tvarově se blíží geometrii industriálních staveb, vlastně z ní vychází. Byla by to téměř organická součást industriálního komplexu. Podobně, jako je jeho součástí věž na Vysoké peci číslo 1. Kdybychom laikovi řekli, že tohle se dostavovalo až po ukončení provozu vysoké pece, tak by tomu nevěřil. Myslel by si, že objekt nějak souvisel s technologií. A přitom je nahoře kavárna, klub a vyhlídková terasa,“ popisuje Pleskot.
Areál patří společnosti Vítkovice, která jej chce dále rekonstruovat a rozvíjet. Na knihovně netrvá, ale myšlenka se jí zamlouvá. „Ze strany Vítkovic a Dolní oblasti je to vlastně nabídka, aby kraj využil areálu a národní kulturní památky – požádal by o dotace, a tak by mohl knihovnu postavit,“ uvedla mluvčí společnosti Eva Kijonková.
Vizualizace ostravské vědecké knihovny v areálu Dolní oblasti Vítkovice.
Dodala, že společnost ani sdružení Dolní oblast nechtějí vystupovat jako ti, kteří odvádějí pozornost od středu města. „Všechny obnovované objekty Dolní oblasti jsou na katastru Moravské Ostravy, tak doufáme, že o Moravské Ostravě někdo netvrdí, že to není centrum města,“ dodala mluvčí.
Letos v lednu uvedla Česká televize, že radní Moravskoslezského kraje rozhodli nežádat znovu o prodloužení stavebního povolení na Černou kostku (šlo o původní projekt vědecké knihovny, která mohla stát naproti Domu kultury – pozn. red.). Zdůvodnili to tím, že na tak velkorysou stavbu nejsou peníze. Jen do přípravy Černé kostky ale investovali téměř čtyřicet milionů korun.
Existuje možnost umístění knihovny do historického centra?
Hejtman Miroslav Novák (ČSSD) nedávno řekl, že peníze na knihovnu je v tuto chvíli možné získat jen v případě, že by byla součástí národní kulturní památky.
Přesunu knihovny, která více než šedesát let sídlí v provizoriu – v budovách ostravského magistrátu, by se nebránila ani její ředitelka Lea Prchalová. Naopak, přála by si, aby to bylo co nejdříve.
„Všichni se shodujeme, že Ostrava tu knihovnu potřebuje,“ pokračuje Pleskot. „Jako vždycky ale vznikla otázka, která je v České republice evergreenem, kde má ta knihovna vlastně stát. Veřejná instituce by nepochybně měla stát v prostorách, městských celcích, které jsou urbanisticky významné. Samozřejmě, že střed města by měl být živý, esenciální pro lidi, aby tam chodili. Ale existuje vůbec možnost, aby se knihovna v úžeji chápaném centru Ostravy vůbec postavila? Neexistuje. Jestli je možné získat nějaké investice pro Ostravu, tak je to právě ve vazbě na národní kulturní památku, kterou je Dolní oblast Vítkovice,“ dodává.
