Rojení kůrovce může zbrzdit právě jen pokles teplot. Pětimilimetrový brouk lýkožrout smrkový je obávaným ničitelem smrků. Při přemnožení dokáže těžce zdecimovat lesy a ty na severu kraje a v Jeseníkách patří k nejohroženějším.
Kůrovec tu působí každoročně velké škody, a to dokonce i v nadmořské výšce kolem 1 200 metrů. Nevyhýbá se ani přírodním rezervacím.
„V současné době je na horách a v podhůří situace klidná, ale suché a teplé počasí z posledních dnů kůrovci nahrává. Pokud by teplo bez deště mělo pokračovat ještě týden, mohlo by se vše dramaticky změnit k horšímu a kůrovec by se mohl v Jeseníkách přemnožit, a to i ve vyšších partiích,“ varuje Jindřich Chlapek ze Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky.
Předpověď meteorologů zatím ochranářům hraje do karet, v příštích dnech má být spíše chladno s deštěm a na horách hlásí dokonce i občasné sněžení. Právě chlad a déšť podle lesníků kůrovci nevyhovují, důležité proto je, aby toto počasí panovalo právě v době, kdy začíná jeho rojení.
Olomoucký kraj je druhý nejohroženější, nejvíc na Šternbersku
Kůrovec teď nejvíc ohrožuje severní Moravu, kde lesníci situaci už delší dobu hodnotí jako boj s kůrovcovou kalamitou.
„Olomoucký kraj je hned po Moravskoslezském kraji ohrožen nejvíc. Problematická situace je zejména na Šternbersku a jeho bezprostředním okolí,“ uvedla mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.
Za loňský rok podle ní bylo v regionu zpracováno 71 tisíc metrů krychlových kůrovcem napadeného dříví. To je zhruba 15 procent celorepublikového objemu.
„Od větrné kalamity po orkánu Kyrill v roce 2007 jsou hodnoty kůrovce na severní Moravě stále na hraně kalamity či mírně pod ní,“ potvrdil vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR Ladislav Půlpán.
Kůrovec má v dobrých podmínkách dvě až tři generace ročně
Lesníci věří, že po loňském mírném zlepšení se jim podaří kůrovce v regionu dál přibrzdit.
„Trend z minulých let bychom chtěli minimálně udržet. Zda přijde výrazné zlepšení, či stagnace, do značné míry záleží právě na počasí. Budeme se ale snažit, aby se situace dále nezhoršovala,“ nastínila Jouklová.
Pokud má kůrovec příhodné podmínky, dokáže se v nižších polohách rozmnožit během roku ve dvou až třech generacích, na horách v jedné až dvou. Nejúčinnější v boji proti kůrovcové kalamitě je náhlé ochlazení, kromě toho ale lesníci sahají po feromonových lapačích a takzvaných lapácích.
To jsou pokácené stromy ponechané v lese, které mají kůrovce nalákat. Právě při prvním rojení, které nyní probíhá, je důležité brouky do lapáků a lapačů zachytit v co největším množství.
V rezervaci je kácení problematické, šetrnější je zbavení kůry
Zatímco v běžných lesích se masivně napadené stromy co nejrychleji kácí a odvážejí, v rezervaci je tomu jinak.
„Zákon o ochraně přírody nepřipouští v rezervacích takové zásahy, které by mohly narušit biologickou rozmanitost. Proto se stromy zbaví kůry a nechávají přirozeně zetlít,“ vysvětlil Chlapek. Podle něj je účinné a nejšetrnější k přírodě odstranění kůry ze stojících stromů.
„Při masivním napadení strom už nemá sílu všechny kůrovce oblepit pryskyřicí vytékající z ran. Potom je potřeba brouka zlikvidovat, aby se nepřesunul na jiný strom, protože napadený strom už není možné zachránit,“ popsal Chlapek.
Větší zásah proti kůrovci proběhl v nejpřísněji chráněném území Jeseníků v roce 2009, když lezci odkorňovali desítky smrků nastojato v rezervaci Šerák-Keprník.
