Ten spor je drsný, a probíhat někde jinde, asi by došlo i na nože. Ministr financí a ministr průmyslu se přou, zda má stát podpořit výstavbu průmyslové zóny Nad Barborou nedaleko Karviné, nebo zda jde o vyhozené peníze.
Tamnímu okresu patří smutný primát místa s největším počtem nezaměstnaných v regionu a další nezaměstnaní mohou přibýt v důsledku pokračujících potíží společnosti OKD.
Vybrané zóny v Moravskoslezském krajiPodle počtu zaměstnaných Podle rozlohy |
Stát už v minulosti v Moravskoslezském kraji podpořil vznik dvanácti průmyslových zón, některé byly výhodnější, jiné stály více.
Z hlediska nových pracovních míst na jeden hektar se mezi krajskými zónami, jejichž vznik podpořil stát, nejvíce osvědčila dvaašedesátihektarová průmyslová zóna v Ostravě-Hrabové. Tu spravuje společnost CTP a podle údajů agentury CzechInvest zde pracuje 6 998 lidí. Na jeden hektar zde podle stejného zdroje připadá 112 pracovních míst.
Vyplývá to ze zprávy pro členy vlády, věnované průmyslové zóně Nad Barborou.
Petice proti rozšíření zóny v Porubě
Druhou nejvyužívanější zónou, co se počtu pracovních míst na jeden hektar plochy týče, je Vědeckotechnologický park Ostrava (VTP). Na jeden hektar zde připadá téměř devadesát dva pracovních míst.
Právě rozšíření VTP Ostrava je jádrem dalšího sporu, který se v současnosti okolo vzniku a rozšiřování průmyslových zón rozhořel. Proti rozšíření zóny na úkor přilehlého lesoparku se postavili obyvatelé blízkých sídlišť, pro které je les jediným a nejbližším kusem přírody ve městě.
„Porubský les a lokalita ,Myslivna‘ jsou významné přírodní oblasti, které jsou obyvateli Poruby a přilehlých městských obvodů využívány k rekreaci. Jsme přesvědčeni, že rozšíření VTP by nejen nenávratně narušilo obě tyto funkce, ale také by, kvůli nárůstu dopravy, dále zhoršilo ovzduší v oblasti,“ řekla Ingeborg Jakimová z petičního výboru proti rozšíření VTP. Petici již podepsalo přes 1 200 lidí.
Čísla jsou někdy ne zcela přesná
Ne všechna čísla, která jsou ve vládní zprávě uvedena, jsou však přesná. Například v počtu pracovních míst na jeden kilometr čtvereční je na tom ze dvanácti podpořených průmyslových zón v kraji jasně nejhůře průmyslová zóna Červený dvůr v Krnově. Podle vládní zprávy má na zdejších dvaačtyřiceti hektarech průmyslové zóny pracovat pouhých 105 lidí. Ve skutečnosti jich je však mnohem více.
„Zóna už je podstatně větší, s přispěním státu totiž vznikla jen její první část, a právě z důvodu, že dále už rostla bez přispění státu, v ní je zaměstnáno podstatně více lidí, než uvádí tabulka,“ konstatoval Michal Skalka z krnovské radnice.
Kvůli těmto nepřesnostem jsou výstupy z tabulky poněkud zavádějící. Například právě Červený dvůr v Krnově je kvůli nepřesnému uvedení počtu lidí, kteří díky vzniku zóny získali práci, na prvním místě v poměru investice firem do zóny na jedno pracovní místo.
Jinak by v čele tabulky byla průmyslová zóna v Paskově, kde podle agentury CzechInvest připadá na vznik jednoho pracovního místa investice ve výši přesahující deset milionů korun.
Velký investor by měl asi smůlu
Osm milionů korun investic na jedno pracovní místo pak připadá na Nošovice, kde své haly postavila automobilka Hyundai a někteří její dodavatelé.
Příliš mnoho dalších míst, kde by mohly vyrůst velké strategické zóny, v regionu není. Pokud by přišel velký investor, neměl by kam zamířit, kraj by mu nebyl schopen nabídnout rozumné území.
Hejtman Miroslav Novák (ČSSD) z tohoto faktu viní vlády premiérů Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS), krajský úřad ale v posledních pěti letech nedokázal ani vytipovat nové prostory, na nichž by mohly případné velké průmyslové zóny vzniknout. A na to peníze státu nepotřeboval.
