Zatímco donedávna se mohly obce po šesti měsících zbavit nálezů, o které se nikdo nehlásil, občanský zákoník platný od 1. ledna 2014 je nutí uchovávat odevzdané věci tři roky.
To je výhodné pro vlastníky, kteří mají větší šanci ztracenou věc získat zpět. Ale méně pro obce, kterým se nalezené věci začínají vršit.
„Dřív jsme mívali ve skladu průměrně 200 věcí, teď 500. Kupí se nám, proto jsme skladovací prostory museli zdvojnásobit,“ říká mluvčí Nového Jičína Marie Machková.
„Také jsme museli přidat jednu místnost,“ hlásí mluvčí Orlové Nataša Cibulková. Letos město ještě prodávalo zbylé věci nalezené v roce 2013. Věci odevzdané loni ale může zařadit do prodeje nejdříve v roce 2017. „Zatím evidujeme 230 nálezů. Nejčastěji peněženky, mobilní telefony, různé klíče nebo jízdní kola. Ale objevily se i kuriozity: invalidní vozík, betonová skruž, křovinořez či skútr,“ líčí Cibulková.
V Krnově ukládají věci do sklepa radnice. „Jelikož prostor zvětšit nemůžeme, musíme zavést nový systém skladování. Vedle regálů na větší předměty dáme skříně na malé věci. Objednali jsme si také háky na zavěšení jízdních kol,“ popsala situaci mluvčí města Dita Círová.
Paradox je, že ačkoli majitelé mají víc času se o ztracené věci přihlásit, města jich zatím vracejí málo. A přitom se snaží na nálezy upozorňovat na úředních deskách, webových i facebookových stránkách. Občas také v médiích. Ale to jen, když se jedná o mimořádný nález, například velkou sumu peněz.
Bohumín opatruje asi 50 tisíc. Ztracené peníze čekají i jinde
Známý je třeba případ Pavla Žišky z Řepiště u Frýdku-Místku, kterého před rokem ocenili radní Bohumína za to, že 30. září odevzdal radnici obálku s asi 50 tisíci korunami. Našel ji na odpadkovém koši u bankomatu České spořitelny v bohumínské pěší zóně. Peníze ale dodnes leží na tamní radnici.
„Informaci o nálezu jsme zveřejnili, kde se dalo. Mluvilo o tom celé město. Kdyby byl majitel místní, určitě by se přihlásil. Musel městem jenom projíždět. Možná v bankomatu vybíral další peníze, byl roztržitý a ani netuší, že peníze ztratil právě u nás,“ nastínila vedoucí organizačního odboru v Bohumíně Mirka Šmídová. „Pokud se přihlásí, bude muset znát přesnou částku, nominální hodnoty bankovek, ale i detaily o obálce, v níž se peníze našly. Jako svědectví nám poslouží také záznam z kamery u bankomatu, který máme k dispozici,“ podotkla.
Větší obnos peněz čeká na svého majitele od letošního září i v Hlučíně. „Jde o tisíce. Podrobnosti ale říci nemohu. O nálezu jsme už dvakrát informovali na webu města. Zatím se nikdo nepřihlásil,“ říká mluvčí Hlučína Ivana Gračková.
Dokonce tři finanční částky nalezené u bankomatů čekají na své majitele na radnici v Českém Těšíně. Ani jeho úředníci nezveřejnili podrobnosti. Upozornili ale, že pokud lidé nechají své peníze v bankomatu nebo někde v jeho těsné blízkosti, měli by se po nich ptát na úřadech. „Lidé, kteří peníze najdou, je většinou odevzdají. Už kvůli tomu, že u bankomatů jsou kamery a oni nechtějí riskovat trestní stíhání,“ líčí mluvčí města Dorota Havlíková.
Peníze radnici propadnou. Věci může prodat
„Majitele často ani nenapadne, že by se mohli ptát na své peníze nebo i na cenné věci. Je to velká škoda,“ tvrdí i Jana Valušová, která se stará o ztracené věci v Hlučíně.
Menší nalezené věci má přímo ve své kanceláři. Tu už několik měsíců zčásti okupuje také nové akvárium, které lidé našli na náměstí - zabalené v krabici i s účtenkou. Nikdo nepostrádá ani kovový trezor, který leží s dalšími věcmi na půdě radnice už od loňska. A protože je zamčený, jeho obsah je zatím tajemstvím.
Občas úředníci měst řeší, kam dát rozměrnější předměty. V Hlučíně zavřeli před časem do garáže motorku, kterou si později vyzvedl majitel. Třeba v Bohumíně teď skladují plastovou kanoi i osobní auto.
Když se do tří let nenajde majitel, radnicím nalezené peníze zůstanou. Věci mohou prodat, darovat potřebným nebo zlikvidovat.
Ztráty a nálezy a jejich příběhyNěkdy komické, někdy nepříjemné a někdy stěží uvěřitelné situace zažívají úředníci, kteří se starají o nalezené věci. „Naše podatelna, kam lidé nosí nálezy, má dvoje dveře. Jedněmi vešel pán s obřím svazkem nalezených klíčů a druhými jejich majitel, který se přišel zeptat, jestli se nenašly. Na místě si svazek předali a domluvili se, že zajdou na kafe,“ vypráví mluvčí Krnova Dita Círová. Zaujal ji i příběh ženy, která odevzdala peněženku s hotovostí. Nežádala nálezné, jen chtěla, aby ji úřad vrátil majiteli. „Když se tak stalo, majitel ženě poděkoval. A byl jí tak sympatický, že se pak přišla zeptat na jeho věk,“ líčí mluvčí. V Karviné vzpomínají, jak k nim doputovalo sedmero houslí. Když se o ně nikdo nepřihlásil, město je darovalo místní umělecké škole. Z knihy ztrát a nálezů, kterou vede Český Těšín od roku 1968, je zajímavá kronika dokumentující život v tomto hraničním městě. Frčely lahve s alkoholem „Před čtyřiceti lety ztráceli lidé hlavně deštníky, knihy a oblečení včetně klobouků, které zapomínali ve vlaku či autobuse. Dnes už tam knihy nikdo nečte a klobouky už většina mužů také nenosí,“ říká mluvčí města Dorota Havlíková. V 90. letech se tamní radnice plnila pro změnu lahvemi s alkoholem, který Češi v té době pašovali z Polska. Když hrozilo, že je chytí, zboží zahodili. „V knize je zapsaná spousta tašek s několika lahvemi alkoholu, ale i balík, ve kterém bylo 90 lahví. Našlo se dokonce i vybavení nelegální stáčírny,“ líčí Havlíková. Nálezů ubylo, když je České dráhy přestaly dodávat. I tak loni město přijalo 98 předmětů a předloni 144. „Často jde o bezcenné věci, které můžeme podle zákona zlikvidovat. Děláme to, když jde třeba o tašku bezdomovců se špinavým oblečením prolezlým hmyzem.“ |
