„Když se v roce 2007 první bobři objevili na Berounce, všichni jsme si je tam fotili a byli jsme z nich nadšení. Dnes je populace bobrů v Plzeňském kraji stabilní a šíří se do míst, kde dříve nebyli. Města pro ně bývávala hlučná, proto jimi lidově řečeno jen projeli. Jenže dnes je v kraji bobrů dost, proto jsou i ve městech a jdou v nich i po menších tocích,“ řekl zvířecí záchranář Karel Makoň.
Nejméně dva stromy v posledních dnech bobři porazili v Chrástecké ulici na Doubravce. Kmeny jsou uhryzané kousek nad zemí do špičky, což je typické právě pro bobry. Padlé kmeny mají také okousanou kůru.
Okousané stromy u řeky |
Podle Makoně to udělali bobři, kteří v těchto místech přebývají asi rok. „Není to jen pár, ale je to celá skupina bobrů. Posledních šest měsíců jsou aktivnější. Teď si dělají zásoby. Poražené stromy okusují od špičky, chutná jim listí, které teď není, i kůra. Přednost dávají měkkému dřevu, třeba vrbám nebo osikám,“ doplnil záchranář.
Vysvětlil, že zvířata pracují na tom, aby měli u řek původní vegetaci. „Vadí jim třeba topoly. Ty jsou schopní takzvaně okroužkovat, vykousat v nich kroužek, aby strom uhynul. Funguje to tak, že když konkrétní lokalitu vypasou a upraví, aby se tam porost zmladil, na nějakých pět let odplavou jinam. Počítají s tím, že až se na stejné místo vrátí, budou tam mít mladé stromky, které sami chtějí,“ objasnil Makoň.
Ředitel Povodí Berounky Miloň Kučera řekl, že hráze přes menší toky staví bobři zejména na Domažlicku a Tachovsku.
„Když kvůli nim dochází ke vzdutí hladin, žádáme krajský úřad o výjimku, abychom hráz mohli rozebrat. Většinou nám vyhoví,“ uvedl Kučera.
Kvůli bobrům vyjížděli i hasiči
V Plzni žijí bobři podle jeho slov na několika místech. „Třeba u vodní nádrže České údolí lidé viděli bobra běžet po louce. Jestliže bobři porazí strom v Plzni a dozvíme se o tom, necháváme stromy z toků odklidit. Pokud jsou na našem pozemku, rozřežeme je a odvezeme, pokud je to pozemek někoho jiného, informujeme vlastníka,“ vysvětlil Kučera.
V několika případech už kvůli bobrům vyjížděli i hasiči. Naposledy v loňském roce, když zvířata okousala kmeny několika stromů poblíž cyklistické stezky u papírenské lávky na Radbuze. „K takovým stromům vyjíždíme a porážíme je v případech, kdy může být ohroženo lidské zdraví nebo majetek,“ řekla mluvčí hasičů Pavla Jakoubková.
Karel Makoň podotkl, že ještě neviděl jediný případ, kdy by strom okousaný bobrem padl někam jinam než do vody.
„Jestliže bobrem poražený strom někdo rozřeže a dřevo odveze, bobr neudělá nic jiného, než že zanedlouho porazí strom jen o kousek vedle. Kdyby u řek byly vrby nebo osiky, bobr by neměl důvod porážet jiné stromy. V Plzni v žádném případě nehrozí, že by chtěl na některé z řek postavit hráz,“ řekl Makoň.
