Klempíř, zedník nebo tesař. O tyto obory je mezi žáky základních škol nejmenší zájem.
„Pro příští školní rok je v kraji celkem 5 431 míst pro vzdělání zakončené výučním listem, přičemž letos je zaplněno jen něco přes tři tisíce míst. Zvedá se ale zájem o odborné maturitní obory, jako je strojírenství nebo elektrotechnika. Stabilně vysoká je poptávka studentů i rodičů po gymnáziích,“ uvedla Stanislava Šmídová z odboru školství úřadu kraje.
Nezájem žáků o řemesla potvrzují i samotné školy.
„Evidujeme 120 přihlášek, ale předpokládáme, že učňů nastoupí podstatně méně. Žáci si totiž dávají dvě přihlášky a nás mají jako druhou variantu,“ popsal ředitel opavského stavebního učiliště Miroslav Weisz.
„Spolupracujeme se stavebními firmami, které učňům ihned po škole zajistí práci. Firmy nás i finančně podporují, takže vypisujeme různá stipendia. Přesto u nás nyní studuje jen 320 žáků, přičemž ještě před pár lety to byla pětistovka.“
Úroveň absolventů klesá, stěžují si firmy
Podle učitelů se ale žákům často nechce manuálně pracovat.
„Setkáváme se s tím, že žáci nestojí o to, zůstat v oboru. Přitom poptávka mezi zaměstnavateli je vysoká,“ přiblížil zástupce ředitele Střední školy techniky a služeb v Karviné Jiří Kováč s tím, že letos zaznamenali pokles přihlášek. „Největší oblibě se ale stále těší obor automechanik nebo kuchař-číšník.“
Firmy upozorňují i na fakt, že úroveň absolventů učilišť navíc rok od roku klesá.
„Nepamatuji se, kdy mi naposledy přišel vyučený kluk, kterého bych nemusel všechno znovu učit. Bohužel poptávka po řemeslnících je obrovská a konkurence žádná, takže se mladí ani nemusejí snažit,“ uvedl majitel ostravské stavební firmy Ondřej Vícha.
Problémy najít kvalifikované zaměstnance z učilišť potvrzuje i mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková. „V kraji je tradičně největší poptávka po technických oborech. Nejtěžší je najít vhodné zaměstnance pro práci svářeče, obráběče kovů, zámečníka nebo elektrikáře.“
V posledních letech ale zvýšil zájem o strojírenství a elektrotechniku. Může za to i dlouhodobá spolupráce škol s firmami v oboru. „Firmu máme v názvu školy, což pro rodiče představuje jistotu uplatnění jejich dětí. Žáci chodí na praxi rovnou tam, kde po škole mohou pracovat. I tak nám ale zůstávají některé obory nenaplněny,“ uvedla ředitelka Vítkovické průmyslové školy Magda Dirgasová.
Podle sociologa Jiřího Siostrzonka je nízký zájem o řemesla logický. „V devadesátých letech se na ně začalo nahlížet jako na podřadné. Musíme pochopit, že profesionální řemeslník je pro společnost stejně důležitý jako dobrý absolvent vysoké školy. Než se ovšem tento fakt v povědomí lidí ustálí, bude to trvat léta, protože zatím každý rodič chce, aby zrovna to jeho dítě mělo co nejvyšší vzdělání bez ohledu na to, zda sežene odpovídající práci.“
Řemeslníci vymírají a je po nich poptávka, říká náměstkyně hejtmanaProhlubovat spolupráce škol s firmami a podporovat technické vzdělávání napříč obory. To by podle náměstkyně hejtmana Věry Palkové (ČSSD) mohlo pomoci zvýšit zájem žáků o řemesla a techniku. Zatím se oblibě totiž těší hlavně gymnázia. „Je pochopitelné, že každoročně chce na gymnázia vysoké procento žáků. V patnácti letech mnozí žáci navíc nejsou ještě profesně vyhraněni a gymnázium jim dává čas,“ zmínila Palková s tím, že ale i tak se méně studentů orientuje na technické obory. „Mnoho žáků se rozhodne pro humanitní cestu. Často to bývá tím, že se chtějí vyhnout matematice nebo technice. Proto i tady je důležitá osvěta a upozorňování studentů i jejich rodičů, že uplatnění v technických nebo přírodovědných oborech je vyšší.“ Podporu technického vzdělávání prosazuje i ministerstvo. „Jsou vytvořeny rámcové školní programy, které zasahují i do předškolního vzdělávání. Takzvaná polytechnická výchova pomáhá vytvářet správné pracovní postupy a návyky, podporuje práci dokončit a posiluje zájem o technické obory prostřednictvím praktických ukázek, “ zmínila Palková s tím, že už osvěta v mateřinkách by mohla pomoci zvýšit zájem o technické školy nebo učiliště. „Dobří řemeslníci vymírají a je po nich velká poptávka. Bohužel se zatím neprojevila v nárůstu uchazečů o výuční listy. Na lepší časy se začíná blýskat hlavně ve strojírenství díky zvýšenému zájmu firem, nabízených stipendií i budoucích pracovních smluv.“ Podle Palkové nyní kraj podporuje střední školy hlavně finančně. „Zajišťujeme jejich chod tak, aby nezanikly a mohly být každoročně otevírány i při nízkém počtu žáků.“ |
